Elektronická evidence tržeb se stala trnem v oku všem, kteří vidí, že tento takzvaně šmírovací nástroj nebude mít žádný přínos pro ekonomiku nebo statní rozpočet v České republice. O represivní nástroji, který zřejmě zničí desítky drobných podnikatelů a živnostníků, začali současní vládní politici jednat na sklonku roku 2013, kdy se koaliční partneři dohodli, že Babišův návrh podrobně kontrolovat všechny podnikatele, podpoří. Přinášíme vám krátký přehled důležitých událostí, které elektronickou evidenci tržeb provázejí.

Výběr událostí kolem schvalování elektronické evidence tržeb:

13. prosince 2013 – ČSSD, ANO a KDU-ČSL představily koaliční smlouvu, která hovořila o „efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb“; smlouva byla podepsána 6. ledna 2014.

12. února 2014 – Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila programové prohlášení, ve kterém nechybělo ani ustanovení o efektivní kontrole maloobchodního prodeje. Vláda získala důvěru Sněmovny 18. února.

15. prosince 2014 – Vláda schválila plán legislativních prací na rok 2015, ve kterém nechyběl ani zákon o elektronické evidenci tržeb. Plán počítal s tím, že EET začne fungovat od roku 2016.

6. května 2015 – Vládní strany se na jednání koaliční rady shodly na obecné podobě EET. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že by systém měl začít fungovat spíše v únoru 2016.

3. června 2015 – Vláda schválila návrh zákona o EET, následující den jej předložila poslancům. Opozice, zejména ODS a TOP 09, jež se zaváděním EET nesouhlasí, již předem avizovala obstrukce.

16. června 2015 – Na konferenci o EET vystoupil chorvatský ministr financí Boris Lalovac a představil dopady tamní úpravy. Chorvatskem, kde EET funguje od roku 2013, se ministr Babiš při přípravě českého zákona do značné míry inspiroval.

10. července 2015 – Poslanci propustili zákon o EET (a doprovodnou normu o změnách dalších zákonů) do druhého čtení, jež skončilo 7. října. Kvůli zdržení ve Sněmovně padl původně uvažovaný termín o zavedení EET do praxe.

11. prosince 2015 – Na druhý pokus začalo schvalování zákona o EET ve třetím čtení, jednání poslanců ale provázely obstrukce ze strany opozice. Až 29. ledna 2016 koalice prosadila, že se závěrečné hlasování uskuteční ve středu 10. února. Opoziční ODS to označila za znásilnění parlamentní demokracie.

10. února 2016 – Sněmovna ukončila rozpravu a schválila oba zákony zavádějící EET. Pravice to označila za nedemokratický postup a za znásilnění jednacího řádu, v souvislosti s postupem koalice se chtěla obrátit na Ústavní soud.

16. března 2016 – Senát schválil zavedení EET. Jako první by měly v prosinci 2016 začít EET používat ubytovací a stravovací služby, od května 2018 by již měla platit pro všechny tržby kromě tržeb zákonem vyloučených z evidence tržeb.

30. března 2016 – Prezident Miloš Zeman podepsal dva zákony zavádějící EET.

Duben 2016 – Sedm poslanců opozičních stran ODS a TOP 09 podalo ústavní stížnost proti okolnostem schvalování zákona.

25. května 2016 – ODS a TOP 09 oznámily, že do konce května podají společný návrh na zrušení zákona o EET. Pravicové strany si u Ústavního soudu budou stěžovat například na to, že předpis narušuje právo na podnikání a zatěžuje poplatníky náklady.

26. května 2016 – ÚS odmítl stížnosti na okolnosti schvalování zákona o EET, zvláště na předčasné ukončení rozpravy.