Ano, doktor Lukáš Pollert během covidové pandemie už napsal řadu pozoruhodných názorů a sdílel řadu článků, kde autoři také vyjadřují dosti neotřelé myšlenky. Zdá se, že jakýsi myšlenkový proces u něj pokračuje dál, a konec je v nedohlednu.

V neděli si doktor Pollert na svůj twitter napsal: „Nakonec se ukáže, že se vlastně nestalo skoro nic. Obecně vzato, ve světě, kde se naprosto neúnosně přemnožil jeden druh primátů, jemuž se podařilo už téměř dokonale zlikvidovat ostatní formy života, došlo k okrajovému snížení jeho populace – v této chvíli to jsou necelá 3 promile.“

Následovala zcela pochopitelně výměna názorů. Stojí za přečtení (jazykově neupravujeme):

Jan Hřebejk: Takhle umřeli na Španělskou chřipku primáti Schiele nebo Apolinaire… Ta dehumanizace je prostě ošidná.

Lukáš Pollert: Což ti dva, ale co každý rok 6 milionů děti na hlad? A virus zabije 500.000 dětí ročně a jmenuje se rotavir. V tom vidím větší problém.

Uživatel twitteru Bumbál: Kdybych umíral na covidovém lůžku, byl bych moc rád, kdybyste přišel, chytil mě za ruku a řekl mi: Nic se neděje, jste prostě jen součástí okrajového snížení populace o 3 promile.

Lukáš Pollert: Na co myslíte že umrete?  Každý rok populace vzroste o 80 milionů a nikdo a nic s tím nenadela. O tom byl příspěvek

Uživatel twitteru Velký Vizionář: Tato argumentace je cynická a úplně zbytečná. Kdyby to bylo 5 promile, je to pořád OK? 8 promile? 2 procenta? Kde je prosím hranice, že se už něco stane? Díky za odpověď.

Lukáš Pollert: Takže takhle. S prominutím já neléčím jen covid, nejsem jim tak fascinovan a nemám z něj obsesi jako vy. V ČR zemře každý rok přes 100.000 lidí a denně na zeměkouli 200.000 lidí. Vaše řeči jsou neúctou ke všem zemřelým.

Lukáš Dušek: V rámci studia kognitivní disonance by mě zajímalo:

1. A) přistupujete s postojem „okrajové snížení“ ke všem svým pacientům? A svým blízkým? Je to váš způsob vyrovnání se se smrtí?
2. B) V jakém vztahu je postoj „přemnožil jeden druh primátů“ k vašemu „nadprůměrnému“ počtu dětí?
   

   Dále čtěte

   Kupte si knihu rabína Lionela Blue: Zadní vrátka do nebe

   Na e-shopu FORUM najdete skvělou knihu – Lionel Blue: Zadní vrátka do nebe, kterou vydalo nakladatelství…

Lukáš Pollert: Pokud jsou choroby neslučitelné se životem, tak ti lidé zemřou. Pokud to ale nechápete, mně to nevadí. A za druhé, mám rád pozitivní čísla lidí. Jsem rád když denně na zeměkouli příbyde 200.000 lidí navíc. Dělám všechno proto i tím, že jsem lékařem.

Uživatel Dorian Hell: Argumentuješ jako jeden hulič, kterého jsem znal. Na přechodu před hospodou srazilo holčičku auto, všichni jsme plašili, volali záchranku, ošetřovali. Hulič dál pil pivo a říká: V Jugoslávii je válka umírá tisíce lidí a vy se tu můžete posrat z jedné holky. A to jsi ty, Pollerte.

Pak ještě Dr. Pollert přidává další myšlenku: „Vakcína nikdy nebude jedinou vstupenkou ke zdraví. Tou je velmi komplexní děj, který povětšinou ignorujeme. Chceme prášky, vakcíny a zase prášky na nežádoucí účinky samotných prášků. Žijeme v domnění, že moderní medicína musí mít na vše lék. Nejen na smrt.“ Tak těžko říct, kdo má být to „my“ žijící v domnění, že moderní medicína musí mít na vše lék. Normální čičmunda má prostě dojem, že když pomůže očkování, tak se nechá očkovat a na myšlenky o „komplexním ději“ se vykašle, protože s komplexním dějem toho mnoho nenadělá.

Pokud na to někdo má nervy, může si to pročíst celé. Debata tedy ještě pokračuje, protože lidé jsou zřejmě ohromeni, co všechno je možné. Ovšem kdosi pod jménem Pedro Kompi, ozdobený symbolem přeškrtnuté mešity, je spokojen: Nakonec všichni covid svědkové narazí na Darwina. Díky na normální pohled na plándemii.

Tak jistě. Zdá se, že na „plandémii“ už jsme narazili a je spíše jaksi duševní povahy.