GLOSA / Miliardář Elon Musk se vyslovil proti vojenské pomoci pro Ukrajinu ze strany USA. Myslí si, že by napadená země měla s Ruskem uzavřít mír a zachránit tak životy svých obyvatel. Nejsem si jistý, na jaké planetě se Musk narodil, ale pokud vím, pro mír jsou potřeba dva. Rusko ale o něj evidentně neusiluje a ani nestojí. Pokud Západ přestane podporovat Ukrajinu, nepovede to k míru, ale k masakru. Právě za nedostatek podpory platí ostatně ukrajinští vojáci svou krví už teď.
Zámožný podnikatel, průmyslník a vizionář Elon Musk je znám svými často kontroverzními výroky. V neprospěch Ukrajiny, která již bezmála dva roky bojuje proti ruským snahám obsadit její území, se vyjadřuje dlouhodobě a opakovaně. Nyní to učinil znovu, a to při příležitosti senátního hlasování pro poskytnutí finanční pomoci napadené zemi, kterou už měsíce blokuje několik republikánských zástupců ve sněmovně reprezentantů.
„Neexistuje žádná cesta, jak by Putin mohl prohrát válku na Ukrajině,“ domnívá se americký miliardář s tím, že Ukrajina nemá dostatek mužů ani sil, aby ho dokázala vojensky porazit, a že jedinou cestou z ničivé války je jednání. V tom je ostatně zajedno s některými americkými senátory, podle nichž Putin válku vyhrát musí, jinak by ho prý mocenské kruhy v Moskvě nechaly zlikvidovat a na jeho místo by nastoupil někdo ještě horší. Právě proto prý nemá smysl Ukrajinu dále vojensky podporovat.
Přeloženo do normálního jazyka to znamená, že Musk chce Putinovi předhodit Ukrajinu v naději, že ho šťavnaté sousto uspokojí, a on zastaví svou expanzivní politiku. To se ale samozřejmě nestane, protože Putin se svými ambicemi dál rozšiřovat ruskou říši ani netají. Již dávno s nimi spojil svůj politický osud a posílen územními zisky, úspěšným tažením a ukrajinským hospodářským a vojenským potenciálem, okamžitě obrátí svou pozornost jinam. S největší pravděpodobností půjde o Moldavsko a Pobaltí.
Nejde jen o to, že Muskův názor, je zcela amorální, protože říká, že je třeba respektovat právo silnějšího. Podobné rozhodnutí by také zcela zásadním způsobem poškodilo důvěryhodnost Spojených států jakožto partnera, či garanta bezpečnosti svých spojenců. Ukrajinská lekce by již navždy všem jasně dokládala, že navzdory slovním proklamacím podpory je americká strana připravená je při první příležitosti opustit a zdůvodnit to tím, že bojují proti příliš silnému nepříteli.
V neposlední řadě je tu pak vůle samotných Ukrajinců, kteří nebojují kvůli prezidentu Zelenskému, ani kvůli prezidentu Bidenovi, ale proto, aby ochránili své nejbližší. Rusko nebojuje jen o Donbas. Napadá leteckými údery celou zemi a Ukrajince na okupovaných územích vystavuje útlaku, mnohdy i mučení a také nucené rusifikaci. Je to právě tato motivace, která ukrajinské obránce drží v zákopech a nutí je za cenu značných obětí bojovat, a to často i více než tisíc kilometrů od míst, kde žijí jejich rodiny, za kterými prostě Rusy nechtějí pustit.
Nechat je bez pomoci vykrvácet, aby Putin dostal to, po čem touží, nelze ospravedlnit žádnými argumenty, ba ani touhou po míru. K tomu navíc podobné rozhodnutí určitě nepovede. Rusové zkonsolidují své pozice, posílí armádu, znovu doplní své zásoby zbraní a ukousnou si další kus další země. Tím spíš, když budou vědět, že Američané své spojence při první příležitosti potopí.