Premiéři Slovenska, Maďarska, Polska a Česka při jednání Visegrádské skupiny. FOTO: Úřad vlády / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády / se souhlasem
ANALÝZA / Premiér a předseda ODS Petr Fiala se naštval na Maďary a Poláky. Důvodem je jejich postoj k novému migračnímu paktu Evropské unie. Rozpory uvnitř Visegrádské skupiny, do které kromě Česka a Slovenska patří právě Polsko a Maďarsko, přicházejí v době, kdy Česká republika přebírá roční předsednictví skupiny. Třenice uvnitř V4 trvají ale už déle, největší dělicí linií je válka na Ukrajině. Na jedné straně je Maďarsko, na druhé Česko, Polsko a Slovensko.
Důvod existence Visegrádské skupiny se v průběhu času měnil. Původně, na začátku 90. let, vznikla jako platforma, která měla vyplnit geopolitické vakuum ve střední Evropě. Při jejím založení podepsali maďarský premiér Antalla, prezident Československa Havel a polský prezident Wałęsa deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci.
To se povedlo, v roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko do NATO, Slovensko se přidalo v roce 2004. Ve stejném roce se všechny státy staly také členy Evropské unie. Tam se v průběhu let Visegrádská skupina profilovala nejvíce.
Po vstupu všech čtyř států do Unie se mise V4 změnila. Nově měla aliance fungovat jako skupina obhajující společné zájmy v Bruselu. Ty se ale postupně začaly vyprazdňovat, a to z jednoduchého důvodu – čím déle jsou státy v EU, tím rozdílnější jejich zájmy jsou. V současné chvíli se tak čtyři středoevropské státy neshodnou ani v té základní otázce. Tou je právě ruská agrese na Ukrajině. Novým bodem střetu se ale stala i otázka migrace.
Ta byla v posledních letech jedním z hlavních témat Visegrádské skupiny. Všechny čtyři státy odmítaly povinné relokační kvóty migrantů. Po páteční schůzce lídrů členských zemí Evropské unie se ale premiér Fiala rozzlobil na Poláky a Maďary. „Kroky Polska a Maďarska nejsou v souladu s českými zájmy,“ prohlásil s tím, že svým postojem blokují peníze, které by Česká republika měla na základě nového migračního paktu sedmadvacítky dostat.
Ojedinělá přestřelka kvůli migraci
Premiéři Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki v pátek odmítli podpořit návrh usnesení Evropské rady ohledně migrace s tím, že chtějí, aby obsahovalo i závazek, že se v Unii bude o migraci rozhodovat jednomyslně. To ale ostatní země odmítly, protože takový požadavek by znamenal zrušení dohody o migračním paktu, který vyjednali ministři vnitra před zhruba dvěma týdny.
Taková přestřelka je ve Visegrádské skupině ojedinělá. Vždyť i k žalobě Evropské komise proti Maďarsku kvůli zákonu o LGBT+ se Česká republika nepřipojila s odůvodněním, že bude od začátku července předsedat V4, jejímž členem je právě Maďarsko. V předvečer začátku předsednictví ale premiéru Fialovi došla trpělivost.
„K nějakému rozklížení, kdybychom se podívali na ty původní cíle, došlo. Zároveň je ale potřeba myslet na to, že Visegrád je formát ke koordinaci politik, ale i k prosté komunikaci ve střední Evropě, což je věc, kterou je potřeba udržet,“ komentuje rozepře uvnitř aliance pro deník FORUM 24 výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Předsednictví rozděleného Visegrádu
Stejným směrem jde i samotné české předsednictví V4. To chce navázat na úsilí předchozí předsednické země Slovenska o návrat ke kořenům spolupráce založené na principu lidských práv, svobody či demokracie. Program předsednictví je založen na třech pilířích – bezpečná a vyspělá společnost, inovativní a propojená ekonomika a podpora Ukrajiny.
„Program předsednictví je inteligentně napsaný, aby nebylo příležitostí, ve kterých by třeba maďarský ministr zahraničních věcí nebo polský premiér zneužil setkání Visegrádu, aby v rámci této platformy prezentoval nějaké svoje názory, které nejsou součástí visegrádské pozice,“ vysvětluje Vít Dostál.
Aktuálním tématem je ale v Česku právě nový migrační pakt. Expremiér Andrej Babiš (ANO) radí, aby Petr Fiala spolupracoval právě s Maďarskem a Polskem a migrační dohodu také „zablokoval“. „Ti, kteří nám doma říkají, že máme postupovat ve spolupráci s Maďarskem a Polskem, nevědí, o čem mluví,“ oponoval na druhou stranu Fiala.
Migrační politika je ale důležitá i pro další státy Visegrádské skupiny. Polsko a Slovensko mají krátce před volbami. Polská vládní strana Právo a spravedlnost na domácí scéně ztrácí a hledá téma, kterého by se mohla chytit. „Tohle jí přichází docela vhod. V případě Maďarska je to snaha nabourat mainstream, který by se případně po volbách do Evropského parlamentu mohl rozšiřovat pragmatickým spojenectvím konzervativních stran a třeba evropských lidovců,“ vysvětluje Dostál.
V logice fungování V4 je to, že se státy neshodnou, obvyklé. „V4 nikdy nehlasuje společně, protože zájmy států jsou v jednotlivých oblastech často dosti vzdálené. To není kritika, to je realita. Od V4 nemáme očekávat žádné zázraky, ale zároveň se máme bavit. Někdy je to jednodušší, teď je doba složitější, ale přesto nemá cenu V4 zatracovat a demontovat,“ řekl už dříve deníku FORUM 24 bezpečnostní poradce vlády a šerpa českého premiéra Petra Fialy pro jednání na půdě EU Tomáš Pojar. Navíc aliance dosáhla svého, povinné kvóty nejsou, i když je mechanizmus komplikovaný.
Návrhem migrační a azylové reformy se od povinných kvót upustilo a společný zájem Visegrádu byl naplněn. To říká i premiér Fiala, podle kterého vláda nezměnila rámcovou pozici české vlády, kterou schválil ještě kabinet Andreje Babiše. Ta byla víceméně ve shodě i s ostatními partnery z V4. Ti teď ale chtějí jít ještě dál.
Fiala mění přístup k V4
Kabinet Petra Fialy má každopádně k V4 jiný přístup než vláda Andreje Babiše. Ten často mluvil o Viktoru Orbánovi jako o svém příteli, jezdil se dívat na jeho plot proti uprchlíkům a celkově s Visegrádem více spolupracoval. I když V4 má v ODS své zastánce, jako je třeba Alexandr Vondra, premiér Fiala má jiné spojence, mezi něž sice patří Polsko, ale mimo jiné i Itálie. Důraz na V4 je tak odlišný a to se projevuje i na právě započatém předsednictví.
„V době vlády Andreje Babiše byl výraznější minimálně v politických vyjádřeních, ale na druhou stranu se pohybujeme v jiném prostředí. Válka na Ukrajině i v kontextu Visegrádu řadu věcí změnila. Skutečnost, že se neshodneme na klíčové bezpečnostní otázce, komplikuje spolupráci,“ popisuje Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.
Česká republika si celkem logicky řekla, proč by si měla komplikovat exkluzivní vztah s Izraelem a mít tam další potížisty.
Schůzky premiérů se uskuteční jen dvě. Obě proběhnou po volbách v Polsku a na Slovensku. A ani ministři nepočítají s tím, že se se svými protějšky budou scházet nějak často. Představa, že o zahraniční politice jedná Jan Lipavský se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem, který byl několikrát v Rusku vyjednávat o dodávkách plynu, je nejspíš bizarní.
Postupně vymizela také platforma, na které se setkávají zástupci V4 a dalších mimoevropských států. Dobrým příkladem je spolupráce V4 s Izraelem. Ta byla v letech 2014 až 2017 na vysoké úrovni. V roce 2019 ale došlo k tomu, že kvůli vlastním bilaterálním sporům mezi Maďarskem a Izraelem a zejména Polskem a Izraelem se formát ukázal jako nefunkční. „Česká republika si celkem logicky řekla, proč by si měla komplikovat exkluzivní vztah s Izraelem a mít tam další potížisty,“ komentuje pro deník FORUM 24 Dostál.
Říct, že Visegrádská skupina nefunguje, se ale podle něj nedá. „Bohužel diskuze o V4 je velmi polarizovaná. Buď je vnímaná jako svaté spojenectví mezi středoevropskými zeměmi, nebo jako nakažlivá nemoc. To si myslím, že je velká chyba, protože záleží na tom, jakou si tu V4 uděláme. Teď máme předsednictví a poselství, které dáváme směrem k našim partnerům, je jednoznačné. Říkáme, že nechceme budovat politickou alianci. Chceme praktickou spolupráci, která smysl dává,“ uzavírá analytik.
Samotný odstup od Visegrádské skupiny pozici České republiky v Evropské unii nevylepší. Zásadní je vlastní práce, třeba jako úspěšné předsednictví v Radě Evropské unie.
