Vladimir Putin FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Vladimir Putin se na tiskové konferenci na konci roku snažil přesvědčit Rusy i celý svět, že si je jistý sám sebou, přízní lidu a porážkou Ukrajiny, protože se uchází o páté prezidentské období. Během čtvrtečního maratonu však 71letý Putin působil, jako by jen přešlapoval na místě, předstíral reakce a vyhýbal se nepříjemným otázkám, konstatuje list The Moscow Times. Byla to ukázka rozporu mezi kremelskou realitou a realitou zbytku Ruska.
Zatímco v minulých letech bylo zvykem, že činovníci v Kremlu, vládě a v regionech sledovali tiskovou konferenci přenášenou televizí v reálném čase, teď se, podle svědectví osob, které samozřejmě nechtějí být jmenovány, někteří nedokázali přinutit sedět před televizní obrazovkou celé čtyři hodiny.
„Dnes jsem se na šéfův projev ani nedíval,“ řekl deníku The Moscow Times jeden z vládních úředníků, který použil často používanou přezdívku pro Putina.
Jeden zaměstnanec ministerstva výstavby a bydlení nicméně řekl, že on a několik jeho kolegů sledovali projev v televizi celý čtvrtek.
„Náš vůdce skutečně zestárl. A samotný formát, kdy se předhání v číslech a faktech, je už přežitý. Osobně jsem tentokrát neslyšel nic nového,“ popsal dotyčný své dojmy. V kremelských kruzích se říká, že sám Putin je ze svých každoročních tiskových konferencí a pořadů „Přímá linka“ už unavený, ale protože se tyto akce staly tradicí, Putin u nich zůstal. Loni Putin svou výroční tiskovou konferenci a projev ve Federálním shromáždění zrušil, protože čelil rostoucím nepokojům kvůli „částečné“ mobilizaci, ústupu ruské armády od Chersonu a útokům ukrajinských dronů na vojenská a civilní zařízení uvnitř Ruska. Tento rozpačitý dojem je třeba nyní smazat, a proto byl opět zvolen několik hodin trvající přímý přenos Lv režimu dobrých zpráv,“ řekl pro The Moscow Times zdroj blízký Kremlu.
„Putinovým hlavním úkolem v období tří měsíců před volbami je hovořit pouze o pozitivním vývoji v zemi a nadchnout voliče, a to vše při zametání jakýchkoli špatných zpráv. Na čtvrteční akci vypadal v této roli nesvůj a několikrát zopakoval, že neříká nic nového. Všechny otázky byly jako obvykle předem zinscenované Kremlem,“ konstatuje list.
Jedním z nejcitlivějších a nežádoucích témat jsou protesty rodinných příslušníků mobilizovaných vojáků, kteří jsou na frontě už přes rok bez střídání, a také otázky týkající se vězněného kritika režimu Alexeje Navalného (který je několik dní nezvěstný a nejsou o něm žádné zprávy), vzpoury a smrti vůdce wagnerovců Jevgenije Prigožina, cenzury médií nebo pronásledování protiválečných osobností.
„Aby však Kreml vzbudil dojem, že žádná témata nejsou zakázaná, vrátil se k osvědčené metodě: během Putinova projevu se na digitálních obrazovkách ve studiu velkým písmem zobrazilo několik kritických otázek. ‚Byly záměrně vybrány předem, byly předem moderovány a zveřejněny, aby se jimi nakrmily kanály na telegramu a nezávislá média,‘ řekl listu The Moscow Times člověk obeznámený s přípravou tiskové konference. Tyto otázky ‚tak nějak existovaly, ale prezident o nich neřekl ani slovo. Ukázalo se, že jde o dvě paralelní skutečnosti‘.“
Putinova schopnost vyjadřovat se upřímně ke každodenním problémům běžných Rusů se za více než dvě desetiletí jeho působení u moci vytratila, říká Rostislav Murzagulov, bývalý spolupracovník Radije Chabirova, hlavy ruské republiky Baškortostán.
Ruský opoziční exilový web Echo sesbíral názory různých lidí na Putinův projev.
Novinář Alexandr Něvzorov si všiml tří Putinových výroků:
„Mír nastane, až bude dosaženo cílů speciální operace, které se nezměnily.“
„Jihovýchod Ukrajiny byl vždycky proruský, a přitom je tam Ukrajina, Oděsa je celkově ruské město, vymýšlejí si různé nesmysly.“
„Téměř po celé linii dotyku naše ozbrojené síly zlepšují své pozice.“
Něvzorov to doprovodil obrázkem chladicího boxu v márnici, kde se muž ptá: „Vladimire Vladimiroviči, budete vstávat?“
Něvzorov hodnotí celé vystoupení značně ironicky.
„Italská média se smějí, když sledují přímou linku moskevského diktátora. Nazývají Putina ‚Pinocchio‘ pro jeho pohádkovou lhavost a Anguila (úhoř) pro jeho uhýbání a schopnost vyklouznout z jakýchkoli konkrétních otázek. Ke konci se kremelský lidojed docela rozohnil a prohlásil, že si znovu pročítá ruský trestní zákoník a přemýšlí, jak ho opravit, protože ‚tresty podle některých paragrafů jsou příliš přísné‘. Není pochyb o tom, že v důsledku Putinova čtení a oprav budou tresty za paragrafy 353 a 357 trestního zákoníku změněny. Podle paragrafu 353 (příprava a vedení útočné války) bude místo 20 let přísného režimu ukládána pokuta 500 rublů. A paragraf 357 (genocida) bude převeden do kategorie ‚drobné chuligánství‘ a trest bude omezen na ‚výchovný pohovor‘ s okresním policistou.“
Ideolog Alexandr Dugin byl ale Putinovým vystoupením nadšen a cituje jeho výrok: „Musíme věřit ve velký ruský lid.“ A dodává: „Ideologie v jedné větě. A kdo nevěří ve velký ruský lid a odmítá to, nebude to pro něj dobré.“
