ROZHOVOR / Orbánovo Maďarsko na sebe poutá pozornost především svou náklonností k Rusku a Číně. Neméně důležité ale je, jak režim působí dovnitř. S maďarským sociologem Zsoltem Temesvárym, expertem na sociální politiku, jsme se bavili mimo jiné o tom, jak Orbán ovládl státní správu i domácí univerzity a přizpůsobil svým volebním cílům štědrou rodinnou politiku státu.

Jak byste charakterizoval režim Viktora Orbána? Podařilo se maďarskému premiérovi zcela zlikvidovat liberální demokracii, nebo se jedná o jakýsi hybridní režim?

Termín „hybridní režim“ mi pro Orbánovo Maďarsko přijde docela adekvátní. V rámci politického systému stále existují demokratické instituce a procesy, kontrolní mechanismy těchto institucí jsou ale vážně narušeny. Vládnoucí politická strana dosadila své věrné do klíčových pozic v nejvyšším soudu nebo národním protikorupčním úřadu a loajalita k vládní straně FIDESZ a osobně k Orbánovi má při obsazování funkcí ve státní správě přednost před individuálními schopnostmi.

Do ústavy se zasahuje pokaždé, když to vyžadují aktuální zájmy vlády. Sám Orbán ostatně Maďarsko označuje za neliberální demokracii, zdůrazňuje význam „otevření se Východu“ a tvrdí, že země již není součástí západního demokratického společenství.

Zeptám se osobněji – existuje na maďarských univerzitách prostor pro skutečně nezávislý výzkum? Anebo Orbánův režim zasahuje i do akademických svobod, podobně jako například Erdoğan v Turecku? Vy sám jste odešel z Maďarska do Švýcarska…

Bezpochyby zasahuje. Orbánova vláda změnila strukturu řízení maďarských vysokých škol a dosadila své spojence do akademických senátů a vědeckých rad. Tento krok označila za nový model, který má zvýšit efektivitu rozhodování a financování, vládě však poskytuje rozsáhlou kontrolu nad vědeckou komunitou a přístup k mezinárodním výzkumným fondům.

V důsledku toho mimochodem Evropská unie pozastavila Maďarsku členství v programu Erasmus a přístup k dalším finančním podporám. Vedle tradičních univerzit také režim zřídil vlastní instituce, jako je Univerzita veřejných služeb nebo Mathias Corvinus Collegium, které vznikly s cílem vychovat budoucí státní úředníky se silnou ideologickou náklonností k vládní straně.

Dále čtěte

Si Ťin-pching a gender. Jak Čína potlačuje hnutí LGBT a občanskou společnost

KOMENTÁŘ / Skutečnost, že Čínská lidová republika potlačuje práva etnických menšin a politických odpůrců, je veřejnosti poměrně známá a projekt…

Profesoři a výzkumní pracovníci, kteří zůstávají na běžných státních univerzitách, jsou silně finančně podhodnoceni a mají omezené možnosti výzkumu. Ze strany státu navíc mohou čelit šikaně. Jeden z hlavních vládních propagandistických kanálů, týdeník Figyelő, například v minulosti zveřejnil seznam akademiků působících v oborech, jako jsou genderová nebo korupční studia. Následně se osoby zveřejněné na seznamu staly terčem provládních médií, což vedlo k tomu, že se mnozí akademici přestěhovali do zahraničí, aby se podobnému jednání vyhnuli.

Specializujete se na sociální politiku. Jak za dobu své vlády proměnil Orbán podobu sociálního státu v Maďarsku?

Sociální stát byl v Maďarsku tradičně slabý a Orbánův režim tuto křehkou strukturu ještě více rozvrátil. Chudí lidé jsou pro vládu prakticky neviditelní. Sociální dávky jsou extrémně nízké a prakticky jedinou možnost, jak dosáhnout nějakého příjmu, pro tuto skupinu lidí poskytoval povinný pracovní program zavedený v roce 2012.

Ten nezaměstnaného nutil přijmout jakoukoli pozici nabídnutou úřadem práce, jinak přišel o nárok na sociální dávky. Tento program se ovšem neosvědčil jako nástroj, který by jeho účastníky znovu začlenil na pracovní trh, a stal se tak finančně nákladným, že ho vláda nakonec musela úplně zrušit.

Pak je tu rodinná politika, která se navenek jeví jako velkorysá, a vláda vynakládá značné výdaje na rodinné přídavky. Mateřské školy a jesle jsou zadarmo a pracujícím rodičům jsou poskytovány značné daňové úlevy a zvýhodněné půjčky, přestože to paradoxně nevedlo k výraznému zvýšení porodnosti. Tím se vytváří komplexní systém pro rodiny se středními a vyššími příjmy, zatímco pro ty, kteří do tohoto modelu nezapadají, jako jsou domácnosti s jedním rodičem nebo zdravotně postižení, zůstává státní podpora minimální.

Nutno dodat, že rodiny využívající zvýhodněné půjčky od státu se stávají velmi závislými na státu, který udržuje relativně příznivé úrokové sazby. To vytváří situaci, kdy jsou zadlužené rodiny z hlediska své finanční stability úzce vázány na vládní politiku.

Dále čtěte

Peklo v ráji. Francouzský ostrov Mayotte trápí nelegální migrace, násilí a sucho

KOMENTÁŘ / Francie se potýká s migrační krizí, které v Evropě téměř nikdo nevěnuje pozornost. Desítky tisíc lidí v loňském roce dorazily na…

Lze tudíž říci, že je sociální politika částečně koncipována s cílem zvýšit Orbánův volební potenciál?

Orbán si uvědomil, že získat hlasy chudých lze účinněji pomocí ideologie a propagandy než spoléháním na sociální dávky a služby. Jinak je to ale právě u rodinné politiky. Vláda záměrně vytvořila situaci, kdy si tisíce maďarských domácností pořídily auta a domy ze státní podpory.

Případné zrušení tohoto systému nebo zhoršení podmínek půjček s výhodným úrokem vytváří situaci, kdy mnoho lidí volí stávající režim, aby zajistili finanční bezpečnost a stabilitu svých rodin, přestože zároveň nesouhlasí se státní propagandou proti EU nebo s Orbánovým postojem k nelegální migraci.

Hraje nějakou roli náboženství, jako tomu bylo v případě konzervativních diktatur ve Španělsku nebo Portugalsku?

Náboženství má pro FIDESZ velký význam. Přestože počet členů tradičních církví je podle posledního sčítání obyvatel na historicky nejnižší úrovni, vláda využívá náboženství jako součást svojí ideologie. Církve, ať už katolická, nebo protestantská, se během Orbánovy vlády staly finančně prosperujícími, ačkoli jejich bohoslužby navštěvuje stále méně lidí. Církve mají vlastní rozhlasové a televizní kanály a získávají od vlády jako „odškodnění“ řadu cenných nemovitostí.

Převzaly také kontrolu nad školami, školkami a četnými sociálními zařízeními, zejména v oblasti péče o seniory. Církevní sociální zařízení a školy navíc dostávají od státu dvojnásobnou dotaci než zařízení přidružená k nevládním organizacím a obcím. Tato nerovnoměrná finanční podpora ještě více zdůrazňuje příklon státu k náboženským institucím.

Dále čtěte

Ukrajinský strach z toho, co bude dále, se prohlubuje. Ruskou agresi Ukrajina bez pomoci Západu nepřežije

KOMENTÁŘ / K nemnoha vojenským úspěchům Ukrajiny během druhé poloviny minulého roku patří poměrně nedávné vytvoření předmostí na levém břehu Dněpru.

Jaký je postoj Orbánova Maďarska k historicky marginalizovaným komunitám, zejména k Romům?

Romská komunita byla ještě před Orbánem systematicky zanedbávána a její sociální zapojení a ekonomické začlenění bylo slabé. Pod Orbánovým vedením se objevili romští představitelé spříznění s režimem, kteří dohlížejí na to, aby měla komunita určitou politickou reprezentaci. Zároveň však režim toleruje systémové vyloučení v klíčových oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví a trh práce.

To přispívá k přetrvávající obtížné situaci romské komunity. Ačkoli existují menší nevládní organizace, které aktivně pracují s romskou komunitou v nejchudších vesnicích, většinou nedostávají od státu významnou podporu. Nedostatek státní podpory pak může omezovat schopnost těchto organizací účinně řešit složité problémy, kterým romské obyvatelstvo čelí.

Od hospodářské krize je v Maďarsku velmi viditelná komunita bezdomovců. Jak se režim staví k nim? Existuje nějaká snaha bezdomovce zařadit zpátky do normálního života?

Ještě před několika lety maďarská ústava zakazovala bezdomovectví a bezdomovci byli ve vládní propagandě často nespravedlivě obviňováni z problémů, jako je kriminalita, znečišťování životního prostředí, násilí a zneužívání návykových látek. Postupem času se však ukázalo, že společnost zůstává vůči lidem bez domova tolerantní, což vedlo k tomu, že propaganda přestala tyto lidi tolik používat jako obětní beránky.

Dále čtěte

Tak snad to nebudeme muset prožít znovu. Objednávejte knihu Pavla Šafra Báječná léta s Babišem

Pro všechny čtenáře, kteří byli nadšeni z knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží, to byla dobrá zpráva. A…

V současné době státní média využívají problematiku bezdomovectví především ke kritice sociálnědemokratického primátora Budapešti a líčí jeho údajnou neschopnost udržet v hlavním městě pořádek. V Maďarsku sice stále existuje základní struktura nocleháren a jídelen, ale řada nevládních organizací, které tyto služby poskytují, byla ze země úplně vyhnána. V důsledku toho je nyní dostupnost služeb pro osoby bez domova značně omezená.

František Kalenda je antropolog, spisovatel a publicista se zaměřením na Latinskou Ameriku. Působí jako redaktor nakladatelství Bourdon a stálý spolupracovník rubriky NOVÁ ORIENTACE v deníku FORUM 24 a v tištěném měsíčníku FORUM 24 PLUS.

Zsolt Temesváry je maďarský sociolog a vysokoškolský pedagog se zaměřením na sociální politiku. V minulosti působil na Katolické univerzitě Petra Pázmánye nebo jako poradce Národního institutu pro rodinu a sociální politiku. V současnosti je docentem na Univerzitě aplikovaných věd Severozápadní Švýcarsko (FHNW).