Jak zjistil server iROZHLAS.cz, kandidátku Dělnické strany sociální spravedlnosti v Libereckém kraji povede bývalý blízký spolupracovník expremiéra a předsedy ČSSD Jiřího Paroubka a kmotr jeho dcery Petr Benda z Národních socialistů (bývalá strana LEV 21, kterou v roce 2011 založil Paroubek). Ve volbách do sněmovny se spojí s krajně pravicovými „dělníky“ Benda, který dříve působil v řadách sociálních demokratů a sponzoroval společnou kampaň. Benda (* 1971) vystudoval střední průmyslovou školu hornickou, v roce 2009 získal na soukromé vysoké škole Bankovní institut titul Ing. V devadesátých letech začínal jako stánkař a provozoval v Teplicích diskotéky a obchodoval s nemovitostmi. Popírá, že byl za minulého režimu vekslák, prý se s těmi lidmi jen znal.

„Propojení programů je u těchto dvou subjektů skutečně možné. Máme shodný názor například na skoncování s korupcí a rozkrádání státu. Shodujeme se na zastavení činnosti lobbistů a jejich pronikání do politiky,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz Benda. Chtějí také „posílení sociálního systému a zákazu lichvy, podporu rodin s dětmi, seniorů i hendikepovaných.“ DSSS chce vystoupení z NATO a EU a obnovení trestu smrti a odvolatelnost poslanců.

„Dělníci“ nepředstavují pro Bendu problém.  „Nelze říct, že se jedná o krajně pravicovou stranu. Toto dělení na levici a pravici je ve společnosti již dávno přežité. Tuto otázku ponechme na občanech, kteří sami rozhodnou o tom, komu dají svou důvěru.“

Předseda DSSS Tomáš Vandas řekl serveru iROZHLAS.cz: „Spojení s Národními socialisty velmi výrazně zvyšuje naše šance na velmi slušný výsledek. Chtěli bychom ale uspět nad 5 %, i když víme, že je to velmi těžké.“

Těžké to asi bude. V posledních volbách v roce 2013 získala DSSS jen 0,86 % hlasů a dnešní Národní socialisté (tehdy LEV 21 – Národní socialisté) pak 0,07 % hlasů. Zdá se tedy, že zmínění voliči nějak nemají potřebu tyto strany nějak masově podpořit.

Jiří Paroubek spojenectví odmítl komentovat. „Nezlobte se, ale nechci se k tomu vyjadřovat.“

Nestálo by za to tyto mikroskopické posuny mezi neviditelnými subjekty sledovat. Nic se neděje a nikdy se tady nic nedělo, aspoň ne nic, co by stálo za pozornost. Zajímavé na tom je, jací lidé se pohybují kolem kdysi významných postav naší politiky. Klaus měl na Hradě Petra Hájka, který je posedlý spikleneckými teoriemi, kterým může věřit jen někdo, kdo zcela ztratil soudnost. Paroubek měl Bendu, pro kterého je Vandas dost dobrý. Zeman měl zase Šloufa a má teď svou rusko-čínskou kliku a jako třešničku na dortu Ovčáčka.

Jak se říká, řekni mi, s kým se kamarádíš, a já ti řeknu, kdo jsi. Kdyby se chtěl Jiří Paroubek znova zapojit do politiky, což by možná chtěl, bude mu seriál jeho hrobečků, všech jeho ztroskotaných aktivit, které má za sebou, dost velkou přítěží. a to se málem stal podruhé premiérem. Někdy má tahle země štěstí v neštěstí. Spoléhat na to pořád ale nemůžeme.