Prezident Petr Pavel při projevu v e Sněmovně FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
Prezident Petr Pavel poskytl rozhovor pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Vyjádřil se v něm v tom smyslu, že Rusové žijící na Západě by měli být s ohledem na probíhající válku sledováni tajnými službami, a přirovnal stávající situaci k situaci Spojených států, které během druhé světové války internovaly Japonce usazené na svém území. Jeho výroky vyvolaly odmítavé reakce nejen v putinovském Rusku a mezi Rusy usazenými v zahraničí, ale i v západním tisku. Situaci nakonec musela na mezinárodním poli uklidňovat prezidentova mluvčí Markéta Řeháková.
Jak již deník FORUM 24 informoval, prezident Pavel poskytl rozhovor Rádiu Svobodná Evropa. Byla to právě tato jeho část, která vyvolala takřka okamžitou reakci na obou stranách pomyslné barikády.
„Domnívám se, že tak jako v případě řady válečných konfliktů v minulosti, když probíhá válka, měla by být bezpečnostní opatření ve vztahu k ruským občanům přísnější než za normálních časů. Takže všichni Rusové žijící v západních zemích by měli být monitorováni mnohem více než v minulosti, protože jsou občany národa, který vede agresivní válku. Myslím, že mi těchto lidí může být líto, ale zároveň, když se podíváme zpět (do doby, pozn. red.), kdy začínala druhá světová válka, všechno japonské obyvatelstvo žijící ve Spojených státech podléhalo také striktnímu monitorování. To je prostě cena války,“ konstatoval prezident. „Když řeknete monitorování, co přesně tím máte na mysli?“ zeptala se ho redaktorka. „Tím myslím být pod dohledem bezpečnostních služeb,“ upřesnil prezident.
Nejtvrději zareagovala ruská média a ruská propaganda obecně. Autor článku vydaného na ruském serveru Pravda prezentoval Pavlova slova tak, že hodlá kontrole tajných služeb podrobit také ruské ženy, děti a seniory. „Těžko říct, zda k takovému závěru dospěl rozumem, nebo si to vymyslel některý z poradců,“ spekuloval. Konstatoval rovněž, že ve světle podobných výroků je opravdu obtížné věřit tvrzení EU a NATO o tom, že s Ruskem nejsou v konfliktu. Výroky Pavla interpretoval tak, že prezident České republiky nepovažuje za nutné skrývat, že diskriminaci na základě národnosti považuje za přijatelnou, pokud jde o Rusko a jeho občany.
Moskevský komsomolec vyložil Pavlovo vyjádření v tom smyslu, že prezidentovi není proti mysli umisťovat Rusy do internačních táborů, podobně jako to během druhé světové války dělali Američané s Japonci. Výjimku by prý neudělal ani v případě opozičních emigrantů. Web zároveň zdůraznil, že role prezidenta je v Česku převážně ceremoniální a omezená na „mluvení“. „Petr Pavel může chtít poslat všechny Rusy na Měsíc, ale i v českém měřítku jeho wishlist znamená málo,“ zarámovali Pavlův projev Rusové.
Na nešikovnost a nepřesnost příměru k internaci japonských Američanů během druhé světové války ale upozornil i západní tisk. Web Politico připomněl, že internováno bylo asi 120 tisíc obyvatel japonského původu, z nichž většina byla americkými občany a z poloviny šlo o děti. Také zdůraznil, že za toto jednání na principu kolektivní viny se omluvil už americký prezident Reagan v roce 1988 a současný prezident Biden řekl doslova, že se jednalo o jedno z nejostudnějších období v americké historii. Portál také podotkl, že podle statistik žilo v roce 2020 v Evropě a v Severní Americe 6,6 milionu Rusů a od začátku plnohodnotné invaze jich ze země uprchly další stovky tisíc.
Pavlovo vyjádření vzbudilo v Americe rozpaky právě kvůli vlastní bolestné zkušenosti se zmíněným opatřením. Tamní web Gazette vytkl prezidentovi, že zcela opomenul fakt, že se vztahovalo na americké občany a zahrnovalo princip internace na rasovém základě. List citoval výrok soudce amerického Nejvyššího soudu Johna Robertse z roku 2018, který se vyjádřil v tom smyslu, že tehdejší rozhodnutí vlády prezidenta Roosevelta o zřízení internačních táborů představovalo objektivně protiprávní a morálně odpudivý řád. Právě Pavlovo vyjádření pak posloužilo Američanům jako úvod k varování, že další válečná panika by mohla vést k přijetí analogického zneužívání práv.
Na znepokojení a doplňující otázky rádia Svobodná Evropa, co prezident myslel tím „režimem striktního monitorování“, musela pak odpovídat prezidentova mluvčí Markéta Řeháková. Ta předně zdůraznila, že výrazná většina Ruska podporuje prezidenta Vladimíra Putina, agresi proti Ukrajině, a dokonce i útoky na civilní cíle. Uvedla také, že Rusko samotné vyhrožuje České republice a západním spojencům odplatou za jejich podporu Ukrajiny.
Vzhledem k těmto okolnostem by podle ní bylo naprostým selháním našich bezpečnostních služeb a ohrožením bezpečnosti našich vlastních občanů, kdyby nevěnovaly zvýšenou pozornost ruské komunitě žijící v naší zemi. „Nevztahuje se to na každou ruskou osobu, ale na ty, které představují rizikové faktory,“ upřesnila Řeháková. Přirovnání k situaci japonských občanů v USA pak mělo být chápáno „v kontextu restriktivních opatření zaměřených na občany nepřátelských zemí, což není nic nového, a bylo to v minulosti uplatňováno podstatně tvrdšími způsoby“, upřesnila Řeháková s tím, že prezident v žádném ohledu neměl na mysli internaci ani žádný druh perzekuce.
