Pravoslavný chrám Matky Boží ve vsi Bohorodyčne v Doněcké oblasti, který v červnu 2022 rozbombardovala ruská armáda. FOTO: Volodymyr Kutsenko / Wikimedia Commons (volné dílo)
FOTO: Volodymyr Kutsenko / Wikimedia Commons (volné dílo)
NÁZOR / Evropská unie rozhodla o zřízení tzv. finančního Nástroje pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur. Může to vypadat jako velká suma, ale jen na první pohled. Podíváme-li se na to, jakou finanční pomoc dávala Evropská unie Ukrajině doposud, a na to, jaké budou potřeby spojené s rekonstrukcí země bojující s Ruskem a bránící celou Evropu a západní civilizaci, dostaneme poněkud jiný obrázek.
Přijetí Nástroje pro Ukrajinu (dále jen Nástroj) přináší pozitivum v podobě dlouhodobého financování, se kterým může Ukrajina počítat a plánovat. Výše finančních prostředků v Nástroji však zdaleka nepokryje potřeby Ukrajiny. Je třeba ji brát jako počátek. Ukrajině má být z Nástroje k dispozici 50 miliard eur po dobu čtyř let, přičemž má nahradit některé dosavadní unijní finanční nástroje.
Roční výše tak bude činit 12,5 miliardy eur na veškerou pomoc (granty, půjčky, záruky) kromě vojenské. Evropská unie přitom v současné době poskytuje Ukrajině 18 miliard eur ročně pouze v rámci makrofinanční pomoci. Jedná se tedy o snížení (!) ročního objemu dosavadních prostředků pro Ukrajinu.
Má-li být z Nástroje hrazena i rekonstrukce země, je výše finančních prostředků skutečně velmi malá. Březnový společný odhad Světové banky, ukrajinské vlády, Evropské komise a OSN činil téměř 400 miliard eur na příštích 10 let. Dnes už se ale běžně operuje s odhadem ve výši 700 miliard. (Přesto, že tyto sumy vypadají giganticky, nejsou pro EU spolu s mezinárodními finančními institucemi nezvládnutelné. Je to například pořád méně, než USA investovaly do Iráku.)
Navíc se jako riziko ukazuje nedostatečná výše pilíře III Nástroje, tedy prostředků na technickou pomoc, granty pro nevládní organizace, obce, ale i splácení úroků z půjček poskytovaných Ukrajině v rámci pilíře I. Reálně hrozí, že alokované prostředky v tomto pilíři všechny padnou na splácení úroků z makrofinančních půjček doposud Ukrajině poskytnutých.
Proto vidím jako klíčové dvě věci:
1/ Aby v příštím unijním víceletém finančním rámci po roce 2027 figurovala již samostatná kapitola na rekonstrukci Ukrajiny.
2/ Aby se národní vlády, včetně té naší, v dostatečné míře podílely na plánovaném návrhu financí v rámci tzv. European Peace Facility, ze které je hrazena vojenská pomoc Ukrajině. Zde se počítá s roční výší rozpočtu až 20 miliard eur. Ochota Česka jako jedné z hlavních spojeneckých zemí Ukrajiny přispívat do European Peace Facility by neměla být snižována potřebou realizace vládního konsolidačního balíčku.
Finanční prostředky poskytnuté z našeho národního rozpočtu Ukrajině nejsou zdaleka jen pomocí. Jsou investicí. Investujeme nejen do vlastní bezpečnosti, ale i do našeho ekonomického růstu. Stabilní, silná a bezpečná Ukrajina znásobí náš vzájemný obchod a podstatně zvýší naše obchodní příležitosti.
Autor je poslanec za KDU-ČSL.
