Okupace Ukrajiny neprobíhá podle původních ruských plánů, ilustrační foto FOTO: Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Ofenzíva na Charkov, aniž by se čekalo na léto, by mohla být pro Kreml logickým krokem, soudí politolog Vladimir Pastuchov. Jestli k tomu dojde, nemůžeme podle něj při stavu našich znalostí vědět. Politicky a situačně to ale vypadá jako nevyhnutelné, protože Putinovi by se aspoň nějaký lokální úspěch před volbami hodil.
„Už dlouho je známo, že Rusko drží v pohotovosti poblíž Charkova poměrně silnou skupinu vojsk. Proto jsem ještě před zahájením ofenzívy ukrajinské armády na jihu vyslovil, stejně jako mnozí další, předpoklad, že v případě jejího neúspěchu můžeme očekávat protiofenzívu Ruska na východě, na charkovském směru, a teprve v případě jejího neúspěchu bude možné učinit konečný závěr o zahájení poziční fáze války,“ píše Pastuchov. Zatím k tomu podle náznaků vše směřuje, ale dělat konečné závěry je předčasné. Rusko má nejspíš ještě síly na provedení jednoho místního úderu. Pro Rusko je to ale riskantní hra, při které může hodně ztratit.
Podle politologa jsou tu ale i další nevojenské faktory, které k takovému kroku vybízejí. „Nic nemotivuje Putina k útoku, aniž by čekal na léto, víc, než momentální zádrhele v dodávkách zbraní ze Západu a ve financování Ukrajiny obecně.“
Posoudit skutečný stav věcí je pro vnějšího pozorovatele velmi obtížné a je možné, že to s ukrajinskou armádou není tak zlé, jak tvrdí média. Obecně se však situace jeví v tuto chvíli krajně znepokojivé. Vojenský průmysl v Evropě se nezačal rozjíždět a přes jasně vyjádřenou politickou vůli může být nedostatek potřebných zbraní, zejména nábojů, vážnou okolností. Politická vůle není také bez problémů, protože Joe Biden je teď zaměstnán na domácí politické scéně, a navíc v mnoha zemích roste počet jejich vlastních „trumpovců“, kteří si myslí, že rozdělení Ukrajiny je možné a že by to bylo řešením.
„Kreml se nachází v situaci, kterou Anglosasové, které nemá rád, označují za ‚momentum‘, tedy v bodě, kdy se objevuje pokušení říci: Teď, nebo nikdy!“
Případné dobytí Charkova by znovu otevřelo možnost pro realizaci „Surkovova plánu“, tedy vytvoření dvou Ukrajin s vytvořením alternativní ukrajinské autonomie s hlavním městem v dobytém městě. To je pro Kreml lákavé, zejména v souvislosti s Putinovou volební kampaní. Na druhou stranu „by se špatně připravená ofenziva mohla stát slupkou od melounu, na které by mohla válečná mašinérie uklouznout a zlomit si nejen nohu, ale i vaz“.
Skutečný stav ruské armády je velmi vzdálen jejímu mediálnímu obrazu a podle Pastuchova velitel ukrajinského generálního štábu Zalužnyj také čte noviny, takže Ukrajinci jsou na setkání s ruskou armádou v Charkově v zásadě připraveny.
„Každopádně únor slibuje být napjatým měsícem plným mučivého váhání ve snaze učinit rozhodnutí,“ uzavírá politolog Vladimir Pastuchov.
S blížícím se třetím rokem ruské války proti Ukrajině se zdá, že nastane zlom a rovnováha sil se pravděpodobně nezmění ve prospěch Ruska. Faktory, jako je zesílená mezinárodní podpora Ukrajiny, úspěšné ukrajinské údery na ruské vojenské cíle a vnitřní ekonomické problémy Ruska, mění trajektorii války.
Článek na webu Euromaidanpress vidí situaci ohledně rozložení sil na bojišti optimističtěji, protože je třeba vzít v úvahu i domácí ruské faktory. S blížícím se třetím rokem ruské války proti Ukrajině se podle některých analytiků dá očekávat zlom a rovnováha sil se pravděpodobně nezmění ve prospěch Ruska.
„Putinovým hlavním poselstvím na začátku roku 2024 bylo, že Rusko pevně drží iniciativu na bojišti, a že čas tedy pracuje ve prospěch Moskvy. Kremelský vůdce může jen stěží skrývat rozpor ve svých sděleních. Kdyby byl čas skutečně na straně Ruska, nebylo by nutné provádět sebezničující útoky na Avdijivku, které mají dokázat, že iniciativa patří Rusku,“ uvádí se v článku, který napsal Pavel K. Baev z Jamestown Foundation.
Zdá se také, že Rusku se nedaří tak, jak by chtělo a Ukrajinci mají za sebou úspěchy. Série raketových úderů na začátku nového roku měla jen omezenou účinnost při dokazování ruské vzdušné převahy, protože většina raket byla zachycena a nic vojensky nebo ekonomicky významného nebylo zasaženo. „Ukrajinské údery jsou mnohem menšího rozsahu, ale zdá se, že se lépe zaměřují na kritickou infrastrukturu, jak znovu ukázaly výbuchy na letecké základně Saky na Krymu 6. ledna.“
Volodymyr Zelenskyj se nyní snaží připravit spojence na obraz „dlouhé války“. Jeho nedávná návštěva Litvy, Lotyšska a Estonska se zaměřila na upevnění široké severoevropské koalice. Zelenského setkání v Kyjevě s britským premiérem Sunakem ukázalo, že Spojené království je připraveno převzít v této koalici větší iniciativu a zavázat se Ukrajině k dlouhodobé vojenské pomoci ve výši 2,5 miliardy liber (3,16 miliardy USD) v letech 2024-25 a ke komplexní bezpečnostní spolupráci.
Důležité je, jak dopadne jednání Sněmovny reprezentantů v USA, protože ta musí odhlasovat komplexní balíček pomoci, který by měl zahrnovat vojenskou podporu Ukrajině ve výši 61,4 miliardy dolarů. Přessměrování zmrazených ruských finančních aktiv, jejichž hodnota se odhaduje na 300 miliard dolarů, na podporu a obnovu Ukrajiny, nejspíš zabere více času. O využití těchto prostředků bude rozhodovat Evropská unie, možná až po volbách do Evropského parlamentu, které se mají konat 6. až 9. června.
