Ústavní soud částečně vyhověl stížnosti skupiny senátorů a zrušil část volebního zákona. Podle politologa Petra Sokola se nyní mohou radovat zejména sociální demokraté a komunisté, tedy dnešní malé strany. Ty původní malé strany, kterým volební zákon dříve vadil (STAN a TOP 09), totiž utvořily relativně silné koalice a už se jich diskriminace malých stran vlastně přestávala tak týkat. Na rozdíl od prvních reakcí se Sokol domnívá, že z rozhodnutí soudu nemusí Babišovo ANO zas až tolik bolet hlava, protože může vést k posílení jeho potenciálních koaličních partnerů – ČSSD a KSČM. Hrozí Česku ústavní krize? Jak by dopadly minulé volby do poslanecké sněmovny, pokud by se už tehdy volilo novým způsobem?
Co znamení rozhodnutí Ústavního soudu pro Českou republiku?
Já si v první řadě myslím, že je to pro českou demokracii spíše smutná správa. Český volební systém byl doposud v poslanecké sněmovně dostatečně poměrný. Vzhledem k tomu, že jsme země bez národnostních, sociálních, náboženských a jiných výrazných menšin, další zpoměrňování systému spíše kvalitě demokracie uškodí. Z toho důvodu nevidím rozhodnutí – i když na něj má Ústavní soud právo – jako nějaký krok dopředu. Spíše vracení se někam zpátky.
Určitě to vnáší krátce před volbami poměrně velkou nejistotu, protože na volebním zákonu se musí shodnout sněmovna a senát. Z tohoto hlediska náš teď čeká velmi složité dohadování politické scény o tom, jak díry, které vytvořil Ústavní soud, nahradit nějakým novým volebním systémem.
Může to vyústit v nějakou ústavní krizi?
Pokud se sněmovna a senát neshodnou, tak volby se zkrátka nemají podle čeho uskutečnit. To znamená, že pokud by došlo k zablokování jednání o novém volebním systému, tak volby v říjnu nebudou.
Úplně nejčernější ústavní krize by to nebyla v tom ohledu, že pravomoci sněmovny by potom převzal senát a vláda by fungovala. Voliči by ale byli zkráceni na právu minimálně každé čtyři roky vybrat poslaneckou sněmovnu. To znamená, že by se asi volby konaly v pozdějším termínu poměrně rychle, protože pak by o volebním zákonu mohl rozhodnout pouze senát, který by schválil nějaký dočasný volební zákon. Takže volby by se v tom krizovém scénáři konaly někdy ke konci roku. Takže to může vést k odkladu voleb.
Nahrává někomu – při současném rozložení politických sil – rozhodnutí Ústavního soudu?
Já myslím, že jsou tam dva úhly pohledu, přes které se můžeme podívat na to, proč se někteří mohou radovat. Za prvé jsou to současné malé strany, což paradoxně nejsou ty strany, jejichž senátoři stížnost podali, protože ty se tomu volebnímu systému přizpůsobily a vytvořily širší předvolební koalice. Radovat se dnes mohou zejména komunisté a sociální demokraté, kteří v předvolebních průzkumech bojují na hranici pěti procent, a v tom současném zrušeném volebním systému by byli nejvíce biti.
Radovat se může také Andrej Babiš, protože to posiluje jeho potenciální koaliční partnery. I když jemu to pár mandátů – pokud bude vítězem voleb – může vzít.
Každopádně hnutí ANO má pak ještě jednu výhodu. I když nebyly zrušeny volební kraje, tak se otevře zákon a je možné, že nakonec dospějeme k jednomu volebnímu obvodu. To je samozřejmě ideální situace pro strany jednoho muže, který si sám napíše 200 členů na kandidátku. Což u standardních politických stran, kde probíhají primárky, by byla komplikace.
Je to podobné jako u řady volebních reforem, které se následně otočí proti jejich tvůrcům. Ta stížnost podaná před třemi lety je vinou prostojů Ústavního soudu trochu dračí vejce pro ty, kteří ji podali.
Dá se na základě rozhodnutí Ústavního soudu říct, jaké rozložení sil by měla současná poslanecká sněmovna, pokud by se podle nových pravidel konaly už minulé volby do dolní komory parlamentu?
My nevíme, podle jakých pravidel budou volby probíhat, takže je to trochu složitější. Existují ale určitě varianty, kdy by současná vláda neměla většinu v poslanecké sněmovně. Je ale mnoho variant, co se teď může stát a na čem se mohou nyní politické strany dohodnout. Takže je to otázka, na kterou není úplně jednoznačná odpověď.
Samozřejmě TOP 09 a STAN by měly téměř dvojnásobek mandátů, než mají dnes, ty mandáty by se odpočítaly zejména hnutí ANO. ODS, Pirátská strana a SPD by zůstaly na tom, kde byly. Sociální demokraté a komunisté by možná získali o jeden mandát více.
Záleží ale na tom, jaká varianta se nakonec zvolí. Až budeme vědět více, tak půjde jednoduše přepočítat, jak by předchozí volby dopadly.
Přeci jenom část voličů se ale vždy rozhoduje podle volebního systému, takže to mechanické přepočítávání je zajímavé pro politology a média, ale ta realita může být trochu jiná.
