Potraviny jsou levnější než za slavné ČSSR. Voliči soudružky Konečné to odmítají připustit

NÁZOR / Jeden post o ceně kávy dnes a za socialismu přivolal na mou twitterovou zeď desítky příznivců komunistů. A jak mi mou úvahu, že jsou dnes potraviny opravdu zásadně levnější než komunistů, vyvraceli, ukázali duševní a intelektový obzor voličů komunistické strany v ničím nezakrývané nahotě.

Napsal jsem na sociální sítě post – expresi z nákupu. Nejprve jsem tam omylem uvedl (mnohem milosrdnější) špatné údaje – že ten pytlík kafe měl deset deka, ne pět deka. A že stál osm, nikoliv – jako ke konci socialismu – dvanáct korun československých. Už je to dlouho, tak je ta vzpomínka neostrá. Po opravách těch údajů – v jejich průběhu nabýval obludnějších a obludnějších rozměrů – zněl post takto:

2400 za kilo

„Byl jsem v samoobsluze. V akci měli kilo vcelku použitelného kafe za 120,- Kč. Jak by se soudružka Konečná a její stalinčíci tvářili, kdyby měli chlemtat hnusný podřadný kafe z pětidekového papírového pytlíku za 12 Kčs? Jediná káva, co byla běžně ke koupi za socialismu. Na dnešní peníze za 2400 Kč/kg.“

K vidění ZDE.

Teprve nyní mi dochází něco neuvěřitelného: V dnešních korunách stálo za socialismu kilo kafe jako dnes gram kokainu. Je to velmi vypovídající zpráva o blahobytu za té éry. Reakce na post mi ale ukázaly mnohem víc: Styl uvažování na socialismus něžně vzpomínajících lidí, voličů soudružky Konečné, koalice Stačilo, a i našich populistů. Obhájci socialismu jsou s antisystémem spojeni tak pevně, že je to poznat i z jejich falešných jmen. Třeba „Pedro Kompi – netečkovaný“. Bude volit Rajchla, nebo Okamuru?

Pokusil jsem se ty odpovědi dle typu argumentace – a případně také dle typu uvažování daného pisatele – uspořádat do několika kategorií. A ty pseudoargumenty – případně k nim vedoucí myšlenkové pochody – nějak okomentovat. Netvrdím, že ta kategorizace a komentáře jsou beze zbytku platné, či nejlepší představitelné, případným připomínkám je otevřena diskuse pod článkem. Ale dejme tomu rámcovou představu o myšlení lidí, kteří sympatizují s komunisty a volají po návratu socialismu, ta kategorizace snad poskytuje.

Nezahrnuji komentáře svědčící o pouhé slabomyslnosti, především typu „To je špatně! 12kč x 10 = 120 korun!“ Pán zapomněl, že pětidekových pytlíků je do kila dvacet, ne deset, a že koruna československá v roce 1988 je v roce 2024 asi deset korun českých. Komenty, kdy někdo opravoval pomocí chybných výpočtů a úvah můj výpočet. Bylo jich dost, i v Messengeru. Případně komenty typu „Feťák!!!!!!!!“ Analyzuji pouze ty komentáře, které nějak obhajují socialismus.

Nespílejte, prosím, jen Facebooku, ty komentáře k mému postu pocházejí z Twitteru, co je teď sítí X. Na mou faceboovou zeď, aby mi vůbec mohla ta síť sloužit, mohou psát jen lidé, které mám v přátelích. A když někdo z nich začne být sprostý nebo plácat nesmysly, tak ho zablokuju. Síť X používám jen jako output, u kterého sleduji reakce široké veřejnosti. Neodpovídám tam na otázky, neinteraguji, jen se někdy podívám, jak nějaký můj článek komentuje ne moje sociální bublina, ale široká veřejnost, či spíše internetový lid. Takže na X se pod mým postem objevily tyto intelektuální klenoty.

Sorty blábolů s ukázkami

Ladislav Pořický: „Ten dle JXD „podřadný“ Standart (z Vysočan) si němeč.turisté vozili domů po kartonech. Proč asi?“ Pravděpodobně proto, že v Německé demokratické republice bylo kafe ještě dražší, nic o tom nevím. Ze západního Německa si ale to kafe domů fakt nevozili. Oni tu totiž prakticky nebyli, dnešní turistický a příhraniční ruch za socialismu se západním Německem fakt nebyl.

Jedním z argumentů přátel socialismu je, že i za socialismu byla v Československu vyšší životní úroveň než v jiných zemích socialistického tábora – v Rumunsku, a ještě víc v Mongolsku. To nebylo dáno tím, že by socialismus byl dobrý, ale tím, že ze satelitů Sovětského svazu bylo (kromě rozbombardovaného východního Německa) Československo v době před propuknutím socialismu jednoznačně nejvyspělejší, nejcivilizovanější a nejzápadnější zemí.

Pán argumentuje naprostými fantaziemi, které nejenže se nestaly, ale ani stát nemohly. Příjezdy devizových cizinců skutečně nebyly masové. Pro obhajobu svého – z pro mne neznámých důvodů prosocialistického – přesvědčení lže a fantazíruje jak malé dítě, aby se zapojil do polemiky, ke které jej nikdo nezval.

Pedro Kompi – netečkovaný: „Zato elektřina a plyn byly za dvacetinu dnešní ceny, kreténe. A blbové zfetovaný byli v Bohnicích.“ Plyn nám (relativně) levně dodával Sovětský svaz, šlo o zásadní vliv SSSR na své satelity – o energetickou závislost, ze které se dostáváme dodnes.  Elektřina byla levná následkem státního monopolu na všechno, a toho, že stát u všeho také určoval ceny. Takže si mohl dovolit prodávat elektřinu lidem velmi levně, protože ji on sám vyráběl za – pro ekosystém a přírodu – zcela devastujících podmínek. Socialistické tepelné elektrárny neměly jen nestvůrné emise CO2, ale také řadu dalších přímo působících škodlivin, které například odlesnily celý severní pás hor.

Pokud se panu neočkovanému stýská po kyselých deštích, může si zajet do některých čínských regionů, kde mají podobné elektrárny dodnes. Pán zjevně nechápe elementární širší souvislosti, ale vzhledem k tomu, že je hrdý na svou neočkovanost, je příčina jeho prosocialistického přesvědčení nejspíše obyčejná hloupost. Je-li někdo hrdý na to, že ohrožuje své zdraví, je opravdu dost hloupej. V některých postech tato hloupá argumentace ještě argumentovala cenami nájmů. K těm ale byl ve většině případů nutný takzvaný „dekret o přidělení bytu,“ který však bez desetitisícových (v dnešních penězích stotisícových) úplatků nemohl mladý člověk dostat.

Martin Krejzar: „Já radši piju pivo, popleto.“ Případně by pan Krejzar v obhajobě socialismu dodal, že mu stačilo jezdit na dovolenou do Bulharska a na Balaton, a že nepotřebuje Fererro Rocher, protože měl rád chalvu ze Sovětského svazu. Za socialismu skutečně bylo pro jistý typ lidské osobnosti lépe: Pokud člověk držel hubu a chodil na Prvního máje, de facto nemusel v zaměstnání (to bylo povinné) pracovat, a byl s tím naprosto spokojený i za tu cenu, že se jeho život odehrává na té nejlevnější, nejnekvalitnější a nejpóvlovatější úrovni. Stačí špekáček, pivo, a v zaměstnání ve fabrice se na celý den „zašít“ mistrovi v kantýně. Vyhodit ho přece nemůžou, to se dělá jen za politiku. Ano, flákání v chudobě jako za socialismu už je dnes možné jen stěží – ale je to tak úpadková hodnota, že by těmto lidem měl někdo poradit, aby si své přesvědčení nechávali pro sebe.

Zdenek Esterka: „Lžeš hňupe. Káva „Standard směs“ byla jen nejrozšířenější. U známých a příbuzných se pilo „Santos“, „Jakobs“, „Kolumbia“. „Cafe Pelle“… Vše tehdy z maloobchodní sítě „Pramen n.p.“ a „Potraviny n.p.“ Další druhy kávy bylo možno nakoupit v síti „Tuzex“ ale ty úmyslně neuvádím.“

Popravdě zde nevím, jestli pán fantazíruje, nebo zda za socialismu existovaly pro vybrané soudruhy prodejny se širším sortimentem. Já se s těmi značkami ale nesetkal, a nevídal jsem je. Maminka mne posílala do Obchodního domu Šárka na nákup – se seznamem napsaným na papírku – už jako školáka možná v šesté třídě. Kafe jsem kupovával pravidelně. Fakt jsem tam žádnou ze jmenovaných značek nevídal. A nevídal jsem ji ani, když matka nosila kafe (za bolševismu oblíbený úplatek) třeba sestrám do nemocnice.

Ano, párkrát dostala nějaké „lepší“ – ale to asi skutečně bylo, jak pán píše, z Tuzexu. Tam však nemohli nakupovat dokonce ani nevýznamní profesionální komunisté jako moje matka, natož nestraníci. No – a pokud bylo nějaké lepší kafe v Domě potravin, jedné z mála prodejen „lepších“ potravin – tak na nákup tam běžní lidé neměli. Věřím, že veksláci, řezníci a vyšší komunisté si kafe v Tuzexu kupovat mohli. Ale obhajoba socialismu poukazováním na životní úroveň veksláků je dost marná. Veksláky ani za socialismu nemohli být všichni.

Smutný závěr

Žádný další tip argumentů ve prospěch socialismu tam nebyl. Jen tohle hloupé plácání lidiček, kteří buď vůbec nic nechápou, nebo kteří by se spokojili s tím nejhorším, kdyby to bylo levný. Myslím, že to je velmi dobrá charakteristika myšlenkového horizontu voličů komunistické strany. Všem přispívajícím děkuji za podnětný výzkumný materiál zdarma.

Ale co ta moje úvaha o soudružce Konečné, vůdkyni komunistů a koalice Stačilo? Myslím, že to zcela výstižně a velmi pravdivě shrnul čtenář Miloš Augusta: „Soudružka by chlastala Meltu a držela hubu.“