Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se vyjádřil k nedávným výsledkům šetření Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM), podle kterých většina Čechů nesouhlasí s pomalejším zvyšováním důchodů, ale na penze nechce přispívat. Podle ministra je to způsobeno systémovým oblbováním populisty a vláda nyní musí srozumitelně vysvětlovat své nezbytné kroky. Podle experta na politický marketing Karla Komínka to ovšem měla dělat už od začátku, jak uvedl pro deník FORUM 24.
Podle průzkumu CVVM, který probíhal loni od 28. září do 4. prosince a zúčastnilo se ho 913 obyvatel České republiky starších 15 let, většina Čechů nesouhlasí s pomalejším zvyšováním důchodů. Lidé ale zároveň většinou nechtějí sami dávat na penze více peněz prostřednictvím zvýšení daní nebo sociálního pojištění.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti s tímto zjištěním připomněl i vlastní průzkum vlády, podle kterého lidé chtějí snižovat deficity, ale neshodnou se na jediném z téměř 60 opatření ozdravného balíčku, a zajímá se o to, čím je to způsobeno. Z vybraných opatření má podle CVVM většinovou podporu jen rozdělení důchodového systému na základní pilíř a spořicí pilíř, s čímž souhlasí 54 procent lidí.
Jako důvod uvedl, že je za tím podle něj lidské „vím, co je správné, ale proč z mojí kapsy?“ a dále pak také „systémové oblbování populisty, kteří v lidech posilují pocit, že stát si může půjčit neomezené množství peněz a postarat se o všechny jejich problémy“, uvedl a pokračoval s tím, že nejlépe zachováme mír, když nebudeme investovat do naší obrany.
Vládu tedy čeká při vysvětlování těžký úkol. „Máme ještě dva roky na to, abychom srozumitelně vysvětlovali nezbytné kroky této vlády,“ prohlásil ministr financí na závěr.
Vláda nezvolila ovšem tu správnou cestu. Podle experta na politický marketing Karla Komínka tento postup určitě není správně. „Vysvětlovat lidem je potřeba dopředu, ne až když je vláda na dně popularity,“ uvedl pro deník FORUM 24 a podotkl, že se to dalo docela snadno udělat na začátku vládnutí, kdy vláda mohla představit „roadplan“ reforem a cíle těchto změn. „Místo toho může pro řadu voličů vypadat, že dělá ad hoc škrty, a to rozhodně není komplementární s brandem SPOLU,“ řekl.
Doteď podle Komínka vlastně není jasné, jestli své plány vládní politici neumějí komunikovat, nebo žádné nemají. „A to je ten výsledný pocit, který si volič odnese. Navíc bylo zcela jasné, že kroky budou nepopulární, a tím pádem měla být komunikace připravena o to dříve a lépe,“ vysvětlil.
Vláda Petra Fialy (ODS) loni zkrátila mimořádnou červnovou valorizaci penzí kvůli vysokému růstu cen. Proti té se postavili poslanci opozičního hnutí ANO, kteří podali na Ústavní soud návrh na zrušení novely. Kabinet podle opozice totiž postupoval retroaktivně a narušil legitimní očekávání důchodců, přičemž Stanjura krok hájí především rozpočtovou odpovědností.
I přes nesouhlas s nižším růstem důchodů a požadavky na změnu systému penzí Češi převážně odmítají odvádět na důchody více peněz, nebo pracovat déle. Proti zvýšení sociálního pojištění či daní, které by měly udržení výše důchodů zajistit, bylo 58 procent dotázaných a proti prodloužení povinné doby pojištění pak 64 procent lidí. Zvýšení věku odchodu do důchodu odmítá 84 procent respondentů. Čtyři pětiny Čechů také nechtějí důchody snižovat.
