KOMENTÁŘ / Scény z Moskvy jsou jako výstřižky z dob jen před pár lety. Čtveřice zahalených mužů se samopaly střílejí do prchajících lidí. Křik, na podlaze bezvládná těla, některá v louži vlastní krve. V jednu chvíli ozbrojenec kleká na koleno, vytahuje nůž a podřezává hrdlo jedné z obětí.

Teroristické útoky v Paříži, Londýně, Bostonu, New Yorku a v jiných západních metropolích vždy nesly svoji vlastní značku brutality. Přesto si člověk nikdy nemohl pomoct a cítil spojení mezi nimi. Události v Moskvě tento pocit přivádí zpět. Pozor však na unáhlenost. Svět se za posledních pár let proměnil. Režim Vladimira Putina v Evropě rozpoutal největší konflikt od druhé světové války. Aby ho vyhrál, překračuje veškeré limity, mezinárodním právem počínaje, počtem útoků na civilisty konče.

Dále čtěte

Do Ruska se vrací Stalinův Velký teror. Putinova válka a represivní politický řád už nemají alternativu

KOMENTÁŘ / Po celém Rusku se opět objevují připomínky sovětského diktátora Josifa Stalina. Stalin, jeho nově vztyčené sochy a prim v…

Teď se k tomu přidává zneužívání smrti vlastních lidí. Co víme, je, že Ukrajina s útokem nemá nic společného. Jednak to sama popřela a jednak to nedává racionální smysl, neboť by takovým útokem zcela zničila vztahy se Západem, na kterých je závislá. Všechny indicie napovídají tomu, že za útokem stojí odnož Islámského státu. Na něj napojená tisková agentura publikovala video z incidentu. Moskva dokonce obdržela od USA informaci o varovných signálech, že extrémisté se chystají k útoku na ruském území. Toto varování však bylo smeteno ze stolu.

Co pak Putinovi a jeho přívržencům zbývá, když zemře přes sto třicet lidí důsledkem ignorovaného varování? Správně. Obvinit Ukrajinu. Je to takřka jediný způsob, jak tak nehorázné zanedbání omluvit a zkusit z toho něco vytěžit. Nebylo by to poprvé, kdy by Vladimiru Putinovi utrpení vlastních lidí přišlo vhod.

V ranních hodinách 9. září 1999 otřásl Moskvou výbuch. Ten zcela zničil jednu panelovou budovu na okraji města. Zemřelo přes 100 lidí. Tomuto incidentu předcházel výbuch auta v malém městě na hranici s Čečenskem, zmítaným brutální válkou. Obětí byly desítky. A týden po tragédii v Moskvě další útok zcela zničil jiný panelový dům, tentokrát ve městě Volgodonsk. Zde bylo obětí 17. Následovaly další a další výbuchy.  

Útoky zburcovaly ruskou společnost. Něco takového se v postsovětském Rusku ještě nestalo. Putin, tehdy čerstvě v premiérské židli, výbuchy využil k tomu, aby v Čečensku nasadil ohromnou vojenskou sílu. Panika, kterou teroristické útoky zasely, ještě víc otřásla pozicí chátrajícího prezidenta Borise Jelcina. Putinova rázná prohlášení a vystupování v reakci na útoky nakonec dopomohly k tomu, že se bývalý agent KGB, kterého do té doby takřka nikdo neznal, stal ruským prezidentem. Zbytek je historie.

Dále čtěte

Plakát rozděleného Ruska vydělává Ukrajině na zbraně. Už máme 100 tisíc, přidejte se!

Tahle mapa, kterou vytvořil historik Petr Hlaváček, vzbudila velkou pozornost. Jedná se o přehled států severní Asie, v té chvíli…

Ruská vláda nikdy nedovolila, aby byly bombové útoky „čečenských teroristů“ nezávisle prošetřeny. Mnoho z těch, kteří se o to pokusili, jsou v exilu nebo byli jako Alexandr Litviněnko zabiti. Mnoho komentátorů a historiků dodnes tvrdí, že útoky v roce 1999 připravila FSB. Jiní nesouhlasí. Ať už byl zodpovědný kdokoliv, Putin ukázal, že je technologem moci, který umí využít smrt a utrpení vlastních lidí ve svůj politický prospěch.

Po útocích v Krasnogorské koncertní síni minulý týden jsou ozvěny historie slyšet až nepříjemně nahlas. Je to vidět na vyjádřeních, která soustavně přičítají Ukrajině roli v tomto vraždění. Ať už jsou to Putinovy zmínky o tom, že ozbrojenci plánovali na Ukrajinu utéct, nebo že Ukrajina je dokonce přímým sponzorem tohoto útoku.

Není jasné, co přesně má Rusko za lubem. Ale prezidentské volby a páteční neštěstí nabízejí možnosti. A Putin je umí využít. Už tak jednou udělal, bez studu a chladnokrevně. Nic mu nebrání, aby smrtí nevinných lidí ospravedlnil víc smrti ve válce, kterou sám rozpoutal.

Autorka je poslankyní Parlamentu ČR za ODS.