ANALÝZA / Západní i sovětské vojenské doktríny už od 70. let minulého století říkají, že hlavním a zásadním komponentem všech vojenských operací je vzdušná nadvláda. To potvrzují i operace NATO a Spojených států amerických v 90. letech. Loňská ukrajinská ofenziva byla právě bez vzdušné nadvlády podle mnohých expertů riskantní. Ukázala navíc, že tyto doktríny byly správné. Letouny F-16, které Ukrajině plánují poskytnout západní spojenci, možná nejsou tou kýženou, rozdílovou zbraní, která ukončí válku ze dne na den. Pomůžou ale Ukrajině v cestě za osvobozením okupovaných území.

Když předseda nizozemské vlády Mark Rutte a později i dánská premiérka Mette Frederiksenová oznámili, že na Ukrajinu dodají americké bojové letouny F-16, zavládla na Západě, mezi Ukrajinci i jejich podporovateli eufórie. První zprávy o dodávkách těchto letounů ale otevřely i debaty o tom, zda jsou právě tyto zbraně ty, které změní průběh války na Ukrajině v době, kdy se ukázalo, že tak očekávaná ukrajinská ofenziva nejspíš nenaplní očekávání, která západní i ukrajinští politici rozdmýchali svými výroky.

Radost z přislíbených dodávek zavládla i v kanceláři ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Dnes jsme učinili další krok k posílení ukrajinského vzdušného štítu. F-16,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti X krátce poté, co Rutte oznámil, že Nizozemsko se svolením Spojených států dodá Ukrajině letouny, které Kyjev dlouhodobě žádal. „42 stíhaček. A to je teprve začátek,“ dodal Zelenskyj.

A teprve začátek to skutečně byl. Z Nizozemska ještě ten den odcestoval do Dánska, kde mu premiérka Mette Frederiksenová přislíbila další stroje. „19 letounů F-16 našemu státu poskytne Dánsko,“ oznámil Zelenskyj na sociální síti s tím, že koalice F-16 prokazuje svoji účinnost. Na tiskové konferenci později Zelenskyj označil rozhodnutí Dánska a Nizozemska za historické.

Koalice F-16 se v průběhu loňského roku – k radosti Kyjeva – ještě rozšířila. Letouny americké výroby přislíbilo i Norsko a Belgie. Ty belgické by se ale na Ukrajině měly podle ministryně obrany Ludivine Dedonderové objevit až v roce 2025. To, kdy se na ukrajinském nebi proletí další stroje, ale zatím není jasné.

Do Zelenského koalice F-16 se dříve či později zapojily i další státy. Vše odstartovaly Spojené státy, když daly Dánsku a Nizozemsku souhlas s předáním letounů. Portugalsko, Řecko, Velká Británie a znovu Spojené státy se také připojily k mezinárodnímu úsilí o výcvik ukrajinských pilotů a techniků. A v listopadu loňského roku Rumunsko na svém území otevřelo tréninkové centrum pro ukrajinské piloty. Tam už některé z přislíbených strojů jsou a ukrajinští piloti na nich mohou trénovat.

A právě výcvik ukrajinských pilotů je zásadní. Dánsko i Nizozemsko, jejichž stroje by se na Ukrajině měly objevit nejdříve, dodávky podmínily splněním podmínek. Mezi ně patří mimo jiné úspěšný výcvik pilotů i techniků a logistické a infrastrukturní plánování. Odhady, jak dlouho bude školení ukrajinských pilotů trvat, se ale rozcházejí. Optimistické odhady mluví o měsících, ty pesimističtější zmiňují, že výcvik může trvat i rok.

Kdy by měly letouny na Ukrajinu dorazit, ale zatím není jasné. Před Vánoci nizozemský premiér Mark Rutte v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským 22. prosince potvrdil, že nizozemská vláda připraví dodávku prvních 18 stíhaček. Podle amerického webu Newsweek už možná na Ukrajinu dorazily. Dánská dodávka se ale podle tamního webu Berlingske s odkazem na dánské ministerstvo obrany opozdí o půl roku, i když stroje měly být na Ukrajině už koncem roku 2023. To by pro Ukrajinu byly devastující zprávy.

„Při pohledu na webové stránky dánského ministerstva obrany jsem žádné stanovisko neviděl. Proto se publikace odvolává na některé své zdroje,“ okomentoval zprávy o zpožděných dodávkách mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat. „Západní média nás často překvapují některými prohlášeními s odvoláním na své zdroje. Existují oficiální prohlášení a my se jich budeme držet,“ dodal. Jeho prohlášení tak může naznačovat, že na Ukrajině by se v současné době už mohly nacházet letouny z Nizozemska i Dánska.

Ikona vojenského letectva v ukrajinském arzenálu?

Pro Ukrajinu se letouny F-16 staly tím hlavním, co od Západu žádala po dodávkách tanků západní výroby. A od letounů si mimo jiné Kyjev slibuje posílení vzdušné obrany. „Naše protivzdušná obrana bude jen silnější, zvláště když obdržíme další systémy, které již byly dohodnuty, a letouny F-16,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj poté, co Ukrajina v prosinci loňského roku sestřelila ruská letadla na jihu země.

Ukrajinský úspěch v podobě sestřelení pěti a později dalších tří ruských stíhaček rozvířil vody i mezi vojenskými bloggery. Ti na ruských nebo protiukrajinských kanálech na komunikační platformě Telegram spekulují, že Ukrajina možná využila moderní letouny k likvidaci ruských letounů a klíčových objektů, ačkoli nebylo potvrzeno, že letouny již má ve svém arzenálu. Někteří vojenští analytici ale věří, že spíše než letouny F-16 Ukrajinci k sestřelení ruských letounů využili americké systémy vzdušné obrany Patriot.

A debaty o tom, jak velkým přínosem pro Ukrajinu americké letouny budou, už doputovaly i do nejvyšších pater Kremlu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že podle statistik ruské systémy protivzdušné obrany sestřelí všechny stíhačky F-16 přislíbené Ukrajině během necelého měsíce. Jen v říjnu podle něj ruské síly sestřelily přes tisíc vzdušných cílů, včetně 37 ukrajinských letadel a šesti amerických balistických střel ATACMS.

„Chtěl bych zdůraznit, že 37 letadel je téměř dvojnásobek počtu letounů F-16, které jsou garantovány Ukrajině. To znamená, že při takové práci našeho systému protivzdušné obrany je to asi 20 dní práce,“ řekl Šojgu při projevu na setkání v Moskvě.

Stíhací letouny F-16 by každopádně významně posílily ukrajinské vojenské i vzdušné schopnosti. Ukrajinská armáda totiž v současnosti provozuje letouny, jako je například dvoumotorová stíhačka MiG-29. Po začátku ruské invaze v únoru před dvěma lety obdržela tyto letouny ze sovětské éry i ze od západních zemí. Podle přehledu vzdušných sil společnosti Flight International má Ukrajina nyní 47 letounů MiG-29. Rusko – pro porovnání – disponuje 240 kusy stejných strojů. Britské královské letectvo ale v červenci odhadlo, že Ukrajina od začátku války přišla o 68 letadel – 22 procent svého inventáře. A že na každých 15 ukrajinských bojových letounů připadá 100 ruských.

Dodání stíhacích letounů F-16 by bylo pro ukrajinské letectvo určitě výrazným posunem. Pro bránící se Ukrajinu budou mít dvojí přínos. Jsou vybaveny dokonalejší avionikou (souhrnný název pro vybavení letadel elektrickými a elektronickými přístroji, pozn. red.) a mohou nést i zdokonalené zbraňové systémy.

F-16 uspokojí požadavky armád i v 21. století

 „Ef šestnáctky“ se za téměř 50 let svého používání staly ikonou vojenského letectva. Spojené státy jejich vývojem reagovaly na zkušenosti z vietnamské války, které poukázaly na nutnost vyšší odborné přípravy stíhacích pilotů a také lepšího stíhacího letounu schopného získat ve vzduchu převahu nad protivníky. Jednomotorový stroj původně vyvíjený jako stíhačka se nakonec uplatnil i při bombardování a svými výkony dokáže uspokojit požadavky armád i v 21. století.

Svůj historicky první sestřel vzdušného cíle si letouny připsaly nad úrodným údolím Bikáa ve východním Libanonu. Už v roce 1981 – tři roky po zařazení F-16 do inventáře amerického letectva – sestřelily dva syrské vrtulníky Mi-8. Absolutně první sestřel stíhacího letadla si připsaly opět v izraelských barvách, když ve stejném roce sestřelily syrský MiG-21. První sériové letouny F-16 vyrobili v továrně v texaském Fort Worthu koncem roku 1975, o rok a půl později přibyla i jejich dvoumístná varianta.

Od té doby se F-16 zapojily do mnoha konfliktů – od válek v Perském zálivu přes hlídání vzdušeného prostoru nad Balkánem až po Afghánistán. S více než 4600 vyrobenými kusy patří k nejrozšířenějším letounům na světě. Po Spojených státech a Izraeli následovaly téměř tři desítky zemí, vedle členských států Severoatlantické aliance to byli i další američtí spojenci jako Bahrajn, Pákistán či Jižní Korea. Z někdejších zemí Varšavské smlouvy zařadily F-16 do své výzbroje Polsko a Rumunsko, na první letouny čeká také Slovensko.

A i po 45 letech letouny F-16 stále používá americké letectvo. V poslední době je ale nahrazují nové stroje – především pro radary obtížně viditelné stroje F-35. I díky nim se ale F-16 dostanou na Ukrajinu. Vyřazené letouny F-16, které třeba právě v Dánsku nahradí novější F-35, poputují právě na východ Evropy.

Ukrajincům se ve vzduchu daří s Ruskem minimálně držet krok

Když Ukrajina říká, že naléhavě potřebuje letouny F-16, je to proto, že ukrajinští vojáci denně umírají kvůli ruské vzdušné převaze. Samotné letouny ale Ukrajině válku nevyhrají, obzvlášť v situaci, kdy je její udržení obtížné i pro Ruskou federaci. Podle britské rozvědky hrálo ruské taktické letectvo na jihu Ukrajiny, kde obránci překročili řeku Dněpr a drží předmostí v obci Krynky, klíčovou roli.

Po ztrátě osmi letadel v krátkém časovém rozmezí ale ruské vzdušné síly téměř úplně ukončily operace s posádkou. „Existuje reálná možnost, že nedostatek letecké podpory přispěl k neúspěchu pokusu 18. kombinované armády ruských pozemních sil o vyklizení předmostí,“ dodala britská rozvědka ve své pravidelné zprávě z bojiště.

Taktické letecké údery v okolí předmostí ale Rusko opět obnovilo, avšak na nižší úrovni než před sestřely letounů. To podle britské tajné služby opět dokazuje, že neschopnost Ruska získat vzdušnou převahu v počátečních fázích rusko-ukrajinské války nadále podkopává jeho každodenní operace. Ukrajincům se tak i přes nedostatek letounů minimálně daří ruskou válečnou mašinérii zadržovat. I tak ale každý den musí ukrajinští vojáci potýkat s ruskými nálety.

Podle americké televize CNN si ale velmi dobře uvědomují, co by dodání šesti desítek přislíbených F-16 pro jejich válečné snažení znamenalo. Ukrajina podle deníku The New York Times neochvějně trvá na tom, že letadla by znamenala významný rozdíl, ačkoli američtí představitelé již dlouho tvrdí, že v této válce, která je nyní především pozemní, jsou mnohem důležitější tanky, munice a především dobře vycvičené pozemní jednotky.

Dodávky letounů ale pomůžou i ve vedení pozemních bojů. Kyjevu poskytnou výrazně větší schopnosti ve vzdušné oblasti a mohou mít i další nepřímé vojenské a politické přínosy. Jedním z nich například může být zvýšení morálky mezi vojáky, samotným obyvatelstvem i na Západě, který se, zdá se, je z nevydařené ukrajinské ofenzivy rozmrzelý, když očekával stejně rychlý postup jako na podzim roku 2022. Pokud by letouny přinesly kýžený výsledek, mohou Západu ukázat, že válka není ve slepé uličce, a odblokovat tak částečně zamrzlou a snižující se západní pomoc.

Letouny budou mít přínosy, ale válku Ukrajině nevyhrají

Ukrajinští piloti dosud bojovali ve velké nevýhodě. Ruské letouny byly schopny zaznamenat ukrajinské stíhačky jako první a střílet dříve, než mohli Ukrajinci odpovědět. Kromě toho budou letouny F-16 podle think-tanku Atlantic Council pravděpodobně vybaveny raketami vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM, které mají podobný a pravděpodobně i větší přínos ve srovnání s ruskými R-77.

Letouny jsou také schopny plnit mnoho funkcí včetně útoků na pozemní cíle, elektronického boje a blízké vzdušné podpory. Opakovaně se ukázalo, že jde o velmi schopný stíhací letoun. Je velmi obratný a může operovat za každého počasí, ve dne i v noci. Podle mluvčího ukrajinského letectva by situaci na bojišti začaly otáčet už dvě letky, každá o 12 strojích.

Navíc provozování letounů F-16 poskytne Ukrajině platformu, která bude schopna snadno integrovat širokou škálu sofistikovaných zbraňových systémů, pokud se je Spojené státy a další země rozhodnou v budoucnu poskytnout. To ale přináší i špatné zprávy. Dodávky stíhaček naznačují, že Ukrajina i Západ se připravují na dlouhou válku.

A konečně dodávka letounů může Ukrajině umožnit uvolnění dalších protivzdušných obranných systémů na obranu proti ruským dronům a raketovým útokům ke kritické infrastruktuře a na obranu civilního obyvatelstva.

Podle již zmiňovaného think-tanku ale navzdory řadě výhod, které mohou mít letouny F-16 oproti ostatním letounům, které již Ukrajina používá, je však třeba mírnit očekávání ohledně jejich celkového dopadu na válku.

Kromě hrozby nepřátelských stíhaček a systémů S-400 s dlouhým doletem bude pro ukrajinské letouny F-16 operující na podporu pozemních jednotek v blízkosti frontové linie představovat hrozbu také rozšíření různých typů protivzdušné obrany krátkého dosahu a přenosných prostředků protivzdušné obrany na bojišti.

Navíc bude Ukrajina potřebovat i nový dodavatelský řetězec, aby měla náhradní díly a zbraně potřebné k tomu, aby stíhačky mohly létat a plnit svůj úkol. Jde ale o jednoduchý jednomotorový letoun, který se vyrábí ve velkých počtech, a tak je náhradních dílů nejspíše dostatek. Na druhou stranu ale zpráva amerického Generálního účetního úřadu z loňského roku označila F-16 za jeden z nejobtížněji udržovatelných letounů amerického letectva.

Krynky a cesta na Krym

Začátkem března ruská letadla začala poprvé na Ukrajině používat klouzavé bomby. Ty mohou vážit přes jednu tunu. Patří mezi naváděné letecké pumy a díky navigačnímu systému zpravidla bývají mnohem přesnější než neřízené bomby. Jejich konstrukce obsahuje aerodynamické prvky, které bombám umožňují delší – klouzavý – dolet.

Spolu s drony už asi deset měsíců znepříjemňují ukrajinským jednotkám manévry. Jen v říjnu ruské letouny vypustily nad Ukrajinou tisíc kusů masivních bomb, jejichž ničivé účinky se stávají pro ukrajinské frontové síly stále větším problémem. Letouny je odpalují ze vzdálenosti 35 až 50 kilometrů od fronty, což znamená, že ukrajinská protivzdušná obrana je nemůže zachytit. Řešením jsou stíhací letouny s odpovídající výzbrojí vzduch-vzduch – konkrétně F-16.

Taktiku, kdy letouny vypouští klouzavé bomby, Rusové využívají především v oblasti ukrajinského předmostí na levém břehu Dněpru. Tam se Ukrajinci dostali přes čtvrtou nejdelší řeku v Evropě, přes bahnitý terén a vytvořili předmostí zhruba 90 kilometrů od hranice nelegálně okupovaného poloostrova Krym. Hlavně tam se v poslední době snaží prokousat ruskou obranou.

Klouzavé bomby se ale Rusku osvědčily. Podle ukrajinského vojáka Olexandra Solonka jsou jedním z největších strašáků mezi ukrajinskými vojáky. Letouny F-16 v ukrajinských barvách by mohly ruským silám znepříjemnit používání těchto bomb na břehu Dněpru, ale i na jiných místech fronty.

Kdy uvidíme ikony vojenského letectví v ukrajinských barvách, není jasné a závisí na mnoha faktorech – na výcvikových programech, na vytvoření podpůrné infrastruktury a na typu nasazené výzbroje. Rusko navíc v poslední době stupňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu a ukrajinské letecké základny. To by naznačovalo, že se Kreml snaží zničit vzletové a přistávací dráhy a leteckou infrastrukturu předtím, než Kyjev obdrží první várku stíhaček F-16.

Pokud by s Ruskem bojovalo NATO, nejprve by podle vysloužilého Edwarda Stringera vyhrálo vzdušnou bitvu a poté by využilo vzdušnou převahu k efektivnější pozemní bitvě. Dosavadní omezené dary Západu však donutily Ukrajinu ke krvavé pozemní válce.

„Omezili jsme Kyjev, aby bojoval způsobem, kterým bychom my nebojovali, a aby přijal ztráty, které bychom my nepřijali. Pokud chceme, aby bylo Rusko poraženo, měli bychom tento postoj zvrátit. Rozhodnutí o F-16 je velkým krokem správným směrem,“ napsal Stringer v komentáři pro deník Financial Times.

Americké letouny sice na Ukrajinu nedoputovaly včas, aby je mohla využít při loňské ofenzivě. Jejich dodávky ale budou mít vliv na kalkulace ruského vojenského velení i vedení dalších ukrajinských protiofenziv. O žádnou zázračnou zbraň ale nejde. Letouny F-16 nejsou ty, které největší konflikt v Evropě od druhé světové války rozhodnou, ale pokud budou správně využity, vyrovnají ruskou převahu ve vzduchu a pomůžou Ukrajině v cestě za osvobozením všech území včetně nelegálně okupovaného Krymu. Obec Krynky, kde Ukrajinci stále drží předmostí na levém břehu Dněpru, od poloostrova dělí necelých sto kilometrů.