V ruské státní televizi vystupuje zvláštní parta militaristických šílenců, kterou by v každé normální zemi nikdo nikdy na televizní obrazovku nevpustil. Za své zuřivé projevy by měli být urychleně zavřeni do přísně střeženého blázince.
V Rusku je tomu ale jinak. Kreml si tyto kreatury hýčká, platí jim královské platy a nejspíše je i úkoluje. Můžeme si být takřka jisti, že chování kremelských propagandistů věrně odráží názory a nálady samotného Vladimira Putina. Jejich „debaty“ pravidelně sklouzávají v hysterické vykřikování, na koho je třeba zaútočit a kam by měla dopadnout balistická raketa s jadernou hlavicí.
Ke zničení Londýna prý Rusku stačí 200 vteřin, ke zničení Berlína jenom 120 vteřin. Ruská armáda se nesmí zastavit na Ukrajině, to je jen průběžná etapa. Je třeba zaútočit na Pobaltí, na Polsko, na Česko. Propaganda Putinova Kremlu se oddává zločineckým rituálům nenávisti, vypouštění apokalyptických scénářů a nesmyslného řvaní.
Pseudonovinář a moderátor Vladimir Solovjov, jemuž v Itálii zabavili dvě vily, vyzývá k napadení dalších evropských zemí. Pod záminkou televizní debaty se Solovjov zuřivě obrací k lidem na celém Západě, přičemž jim nadává a vyhrožuje.
Fanatická moderátorka Olga Skabejevová již oznámila začátek třetí světové války. Vzdělaný žurnalista a někdejší liberál Dmitrij Kiseljov ovšem hrozí v televizi Spojeným státům americkým jadernou zkázou pravidelně již sedm let.
Mediální manažerka Margarita Simonjanová v tomto týdnu prohlásila, že Rusko nemůže nikdy válku prohrát, a to i za cenu rozpoutání jaderného konfliktu se Západem. Zopakovala přitom větu Vladimira Putina, že Rusové při všeobecném zničení lidstva půjdou rovnou do nebe, zatímco ostatní prostě chcípnou. Podobné úvahy pronášeli předáci Islámského státu, ovšem ti neměli atomové bomby.
Náboženský myslitel Sergej Michejev před pár týdny v debatě na Rossia 1 zase vykřikoval, že je třeba vystřelit jadernou raketu na Varšavu a zničit město během pár sekund. To nyní opakuje ve větším stylu i poslanec Dumy Alexej Žuravljov, který by rád střílel raketami Sarmat i na Paříž, Londýn a Berlín. Všechno to jde prý vyřídit do tří minut.
Stálicí ruské televize je i excentrický politolog s příznačným jménem Jevgenij Satanovskij, který prohlašuje, že Moskva má právo útočit na celém někdejším sovětském prostoru, a s oblibou uráží státníky cizích zemí. I on je ochoten vyhlazovat nepřátelské státy.
V tomto ohledu panuje v Putinově partě jasný konsensus. Vykreslováním Ukrajinců jako nacistických zrůd se tyto televizní celebrity fakticky podílejí na zločinech proti ukrajinskému obyvatelstvu, neboť vedou ruské vojáky nenávistnými projevy k používání co nejkrutějších metod.
V dějinách médií nemají tyto patologické výstupy téměř žádnou obdobu. Jediné kolektivní vzývání raketových útoků přenášené státní televizí známe snad jen ze Severní Koreje, kde si před pár lety za frenetického potlesku straníků pouštěla vláda video, jak korejská střela s jadernou hlavicí letí na New York. Putinovo Rusko se v mnoha ohledech ke KLDR přiblížilo.
Co si z toho máme odnést? Není nijak překvapivé, že toto dryáčnické divadlo vzbuzuje děs a hrůzu. To je přesně jeho cílem. Na druhou stranu můžeme ze vzteku a zuřivosti Putinových komediantů usoudit, jakému vzteku a zuřivosti propadá přímo on sám. Kdyby se jeho „speciální vojenská operace“ odvíjela „přesně podle plánu“, jak opakuje, tak bychom těžko byli svědky tak vypjatého jaderného vyhrožování.
Daleko pravděpodobnější je, že vedení Kremlu neví kudy kam. Putin prohlašuje, že Rusové mají ve svých tělech „gen vítězství“, jenže to se ve válce s Ukrajinou zatím stále nedostavuje. Rusové nebyli připraveni na tak statečný a semknutý ukrajinský odpor a ani nebyli připraveni na masivní reakci Západu. Prohrávat s Ukrajinci je pro ně nedůstojné, a tak nyní vytvářejí dojem, že bojují s celým Západem, a to za svobodu „ruského světa“. Jde jim přitom zejména o svobodu zacházet se sousedními suverénními státy podle ruských představ.
Ruský opoziční aktivista Vladimir Milov z emigrace vzkázal, co znamenají v překladu ty věčné výhrůžky Putinovy kamarily. Jde o projev toho nejtrapnějšího mindráku: „Jsme odstrčení sr*či. Takže vás všechny zabijeme.“
Může nás všechny Putinova parta šílenců zabít? Teoreticky ano. Když se ale k takovým výhrůžkám postavíme jako kancléř Olaf Scholz, který vystupuje veřejně tak, jakoby právě s třesoucí se bradou osobně zabraňoval jadernému zničení, tak se Putin může aspoň na chvilku zasmát a být s výkonem svého uměleckého souboru spokojený. Daleko racionálnější bylo ale v tomto týdnu vystoupení britského ministra obrany Bena Wallace, který připomněl Putinovi, že Velká Británie má také jaderné zbraně a NATO je silnější než Rusko.
Nakonec je tu jeden zřejmý signál, že se Rusko do jaderné války se Západem zatím přeci jen nechystá. Ruské ministerstvo financí totiž zaplatilo v dolarech úroky z dluhopisů a peníze již dorazily do americké Citibank. Jinak by se totiž Ruská federace ocitla v platební neschopnosti, neboli v podstatě v bankrotu. A to se Rusům nehodí.
Asi se jim ještě nechce do nebe.