Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. FOTO: Vít Hradil / se svolením
FOTO: Vít Hradil / se svolením
Snížení daní benzín zlevní. Dotování z peněz lidí ale není řešení, varuje v rozhovoru pro deník FORUM 24 hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Benzín už čtvrtý týden po sobě zdražil a dosáhl tak průměrné ceny 45,30 korun za litr. Co stojí za zvyšováním cen pohonných hmot?
Pořád to souvisí s tím samým – konfliktem na Ukrajině a s obavami o to, jestli nakonec Evropská unie sáhne k embargu na dovoz ruské ropy. Určitě se do toho promítá cenotvorba na straně rafinérií, které z části této situace a neklidu dokáží využívat.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka mohou za rostoucí ceny benzínu právě vyšší ceny rafinérií. Čím je to způsobené?
Rafinerie jsou na rozdíl od čerpacích stanic v oligopolním nebo monopolním postavení. V cenotvorbě nejsou zdaleka tak omezovány konkurencí na trhu. Pokud mají dojem, že trh je schopný v tuto chvíli absorbovat vyšší cenu, tak jako standardní soukromé společnosti, které mají jako motiv zisk, logicky cenu navyšují. Částečně se do toho může promítat i konkrétní situace v sousedních zemích. Třeba v Maďarsku došlo k zastropování cen pohonných hmot, takže tamní firma, tuším, že je to MOL, se může pokoušet zahojit na jiných trzích.
Je reálné, aby se ceny pohonných hmot vrátily tam, kde byly před ruskou invazí na Ukrajinu?
To bychom se bavili o poklesu k 38, 37 korunám za litr Naturalu (dnes je to 44,3 koruny za litr – pozn. red.). Pokud se na to podíváme globálně, tak by tomu nic nebránilo. Nestalo se nic zásadního se světovými zásobami ropy a nestalo se nic ani s celkovou světovou poptávkou. Ta bude spíše trochu klesat, protože nás čeká ochlazení ekonomiky.
Kdyby se všechno uklidnilo a vrátili bychom se geopolitickou situací před 24. únor 2022, teoreticky by to možné bylo. To je ale teď krajně nepravděpodobné, spíš si myslím, že i v optimistickém scénáři se na ty samé ceny nevrátíme. Odklon od ruské ropy je už zřejmě definitivní záležitost a když vyřadíte jeden ze zdrojů, výsledkem bude vyšší cena.
Závisí to tedy přímo na situaci na Ukrajině, nebo by se dalo dosáhnout snížení ceny pohonných hmot i politickým rozhodnutím?
Politickým rozhodnutím by se toho dosáhnout dalo v případě – a já neříkám, že to podporuji – kdybychom si s Ruskem zase padli kolem ramen a řekli si, že si všechno odpouštíme, a tvářili se, že se to nikdy nestalo. Jde ale pravděpodobně o úplně absurdní scénář. Jelikož se geopolitika nikdy zpátky nevrátí, tak další politické zásahy jsou poměrně omezené. Může přijít nějaká mimořádná šikovnost ve vyjednávání s alternativními dodavateli ropy, geniální infrastrukturní projekty, které nás více propojí, ale asi nikde na světě na nás nečeká ropa, která by byla levnější než ta, kterou jsme tady měli celou dobu. Geopoliticky toho dosáhneme asi těžko a na úrovni lokální politiky toho moc nezmůžeme.
Měli jsme tady pokusy o monitorování marží čerpacích stanic. Jsem ale trochu skeptický, že by to bylo dlouhodobé řešení. To, že bychom zasahovali do cenotvorby rafinerií, je asi úplně nepravděpodobné. Z tuzemských rafinerií bereme asi 30 procent pohonných hmot, které se tady spotřebovávají. Na ně stát může mít nějakou páku, i když i tam budeme narážet na konflikt mezi svobodou podnikání a zájmem státu. Zbylé dvě třetiny jdou ze zahraničí a Česko nemůže zasahovat přímo do jejich cenotvorby.
Nejlevnější benzín nabízejí čerpací stanice ve Zlínském kraji, nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji. Nejdražší paliva jsou v Praze. Ceny se liší v řádu korun. Čím je to způsobené?
To, že Praha mívá vzhledem k větší kupní síle vyšší cenovou hladinu, mi nepřipadá zase tak překvapivé. Pokud by se ale ukázalo, že současná situace rozdíl nějak výrazně prohloubila, tak by to začalo být zajímavé. Začalo by se spekulovat o tom, jestli mají v Praze dominantnější pozici konkrétní řetězce benzínových stanic a jestli je tam napojení třeba na maďarské a polské rafinerie.
Podle bývalého premiéra Mirka Topolánka pumpaři ceny pohonných hmot šroubují uměle. Je to pravda?
Předpokládám, že pan Topolánek to loví z důvěryhodných zdrojů. V momentě, kdy existuje dostatečně silná konkurence, je poměrně obtížné uměle šroubovat cenu nahoru, protože zákazník není úplný hlupák a pokud vaše konkurence k tomu samému kroku nepřistoupila, tak řidič popojede k ní a nenechá se okrádat. Tohle neplatí, když na trhu existují kartelové dohody nebo něco podobného, kdy se více provozovatelů dohodne, že v synchronizaci vyšroubují ceny nahoru, a zákazník nemá kam utéct. Kartelové dohody jsou obecně mimo zákon a dohlíží na to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jestli se to skutečně děje, je na posouzení tohoto úřadu. Je to nezákonná praktika a pokud k ní někdo sahá, tak se vystavuje riziku postihu.
Podle novely, kterou podepsal prezident Miloš Zeman, se od začátku června do konce září sníží spotřební daň z nafty a benzínu o 1,50 koruny na litr. Jak velký to bude mít vliv na ceny pohonných hmot?
Dá se předpokládat, že se ceny kosmeticky sníží, ale tohle je podle mého názoru krajně nevhodné opatření. Myslím si, že vláda k tomu byla dotlačena veřejným míněním, kdy na ni byl od části veřejnosti vyvíjen nátlak, ať hlavně něco udělá. Vzala to ale za úplně nešťastný konec. Snažit se celé republice dotovat benzín z peněz daňových poplatníků není řešení ničeho. Pokud zvolíte toto řešení, tak pomáháte logicky nejvíce těm, kdo spotřebovávají nejvíce. Pokud máte samoživitelku, která obrací každou korunu a jednou za týden potřebuje dojet na nákup, tak může za měsíc koupit 20 litrů benzínu, a tím pádem jste jí pomohl třiceti korunami. Naopak je ta pomoc adresována těm, kteří spotřebovávají extrémní množství benzínu. Čím víc litrů benzínu nakoupíte, tak si sáhnete na větší část této podpory.
Dalším opatřením proti zvyšujícím se cenám pohonných hmot je ukončení povinného přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzínu. Zahýbe to nějak s jejich cenami?
Myslím si, že efekt bude, ale můžeme ho čekat v řádu nižších desítek haléřů. Nějaká marginální změna k lepšímu to bude. Toto opatření logiku nepostrádá. My už jsme roky věděli, že přimíchávání biosložky není úplně šťastné řešení. Tím spíš v situaci, kdy způsobuje vyšší cenu. Proti tomu nic nemám, ale ta úleva nebude moc velká.
Jakým dalším opatřením by mohla vláda snížit ceny pohonných hmot?
Já tu cestu úplně nevidím. Jsme v situaci, kdy se komodita ocitá v turbulencích. Není v moci státu, aby s tím něco udělal. Dal by se hypoteticky kompletně přehodnotit náš daňový mix, protože na rozdíl od Spojených států amerických daníme pohonné hmoty poměrně výrazně. Je to ale nezanedbatelná součást státního rozpočtu. Myslím si, že by to bylo absolutně nevhodné řešení, ale je to to jediné, co může stát udělat.
Vy už jste zmínil, že v Maďarsku jsou ceny pohonných hmot zastropovány na 480 forintech, což je v přepočtu asi 30 korun. Byla by to podle vás správná cesta i pro Českou republiku?
Absolutně ne. Ekonomové nemají rádi, když se stát montuje do cenového mechanizmu. To je to nejúžasnější, co v celé ekonomii existuje. Je to způsob, jak trh komunikuje, o co žádá a jak moc je to dostupné. My i Maďarsko máme živou vzpomínku na socialismus, kdy se stát pokoušel nadiktovat ceny. To byl důvod, proč se celý systém ekonomicky zhroutil, protože právě komunikace nabídky a poptávky skrz cenový mechanizmus nefungovala. Už jen z toho důvodu bych ceny nezastropovával.
Další důvod je, že když nastavíte cenový strop, nemotivujete ke snížení spotřeby, což je logická reakce. Zároveň tím nezměníte skutečnost, že je komodita dražší. Nevím, jestli je šťastné, že se prodejcům za tu diktovanou cenu nevyplatí to vůbec prodávat a začnete se dostávat do problému s nedostatkem, protože nikdo nebude dělat charitu národu a nebude prodávat benzín levněji, než ho sám sehnal.
Blíží se prázdniny a řada Čechů se vypraví na dovolenou. Měl byste pro ně nějaký tip, jak ušetřit za pohonné hmoty?
Nechci radit úplné banality, ale před cestou bych si ověřil cenu pohonných hmot v okolních zemích. Člověk nic neztratí tím, když před cestou stráví půl hodiny na internetu a zkusí se zamyslet, kde se vyplatí vzít plnou nádrž.
