Severokorejský vůdce Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin během setkání na ruském Dálném východě. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
ANALÝZA / Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un toho mají mnoho společného. Oba stojí v čele státu, který splňuje definici diktatury. Oba dva stojí proti Západu, ať už ho ztělesňují Spojené státy americké, nebo NATO. A oba státy čelí tvrdým mezinárodním sankcím. Jak ale víme, nepřítel často spojuje. To se právě teď děje mezi Ruskou federací a Severní Koreou. Vladimir Putin má plné ruce práce s válkou na Ukrajině, Kim Čong-un zase se zajištěním základních potřeb pro Severokorejce. Navzájem si ale mohou pomoct.
Sbližování je viditelné i na poslední schůzce obou státníků na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Poprvé se setkali v dubnu před čtyřmi lety. Tehdy se Spojené státy snažily o to, aby se Severní Korea vzdala svých jaderných zbraní. Šlo o jasný vzkaz: Spojené státy nejsou jedinou mocností. Setkání o čtyři roky později a v naprosto jiné geopolitické situaci vysílá další vzkaz západnímu světu. Pro Rusko ale rozhodně není tak optimistický jako v roce 2019 ve Vladivostoku.
Nejizolovanější země světa – Severní Korea – je na pokraji hladomoru. Režim v roce 2020 neprodyšně uzavřel hranice, čímž zastavil tok klíčového zboží do země. Zpřísnil také kontrolu nad životy obyvatel. Svědectví přímo ze země se letos v červnu podařilo získat novinářům BBC. Tři běžní Severokorejci v rozhovorech popsali, jak to v zemi chodí. Od uzavření hranic prý mají strach, že zemřou hlady nebo budou popraveni za porušování pravidel.
Rusko sice nemá problém s potravinami, ale jeho ekonomika není v dobrém stavu. Vede válku na Ukrajině, a ta se mu nedaří. Ukrajinská ofenziva pomalu pokračuje a ruská armáda není podle všeho v dobré stavu. Výrobní kapacity jsou navíc omezené a Čína, která je jako snad jediný vyspělý stát ochotná s Ruskem spolupracovat, se do vojenské podpory nehrne. Přesně v tento moment přichází na scénu KLDR.
Vedeme svatou válku!
„Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti… proti hegemonním silám,“ řekl Kim Putinovi na kosmodromu Vostočnyj. Pro Kim Čong-una byla návštěva Ruska první zahraniční cestou od pandemie covidu-19. Vladimir Putin od začátku války na Ukrajině zemi neopustil. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení a společně bojovat proti imperialismu,“ dodal Kim.
Na kosmodromu ho s červeným kobercem přivítali zástupci ruské vlády. S Putinem pak krátce jednal před zástupci tisku. Zatímco Kim hovořil o boji proti Západu, Putin se zmínil o nutnosti projednat ekonomickou kooperaci obou států.
Mluvčí ruského prezidenta Peskov mimo jiné prohlásil, že obě země spolupracují v citlivých oblastech. Jeho slova tak naznačují, že řeč se netočila jen kolem raketových technologií, rozvoj na poli vesmíru, nebo možnosti vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru. Debaty se točí hlavně kolem toho, zda bude dodávat Severní Korea válčícímu Rusku zbraně a co bude chtít na oplátku. To můžou být například potraviny, které Pchjongjangu chybí.
Dalším dílkem skládanky, která napovídá, že by se severokorejské zbraně mohly objevit v Rusku, je i návštěva ruského ministra Sergeje Šojgua na poloostrově. Ten navštívil v červenci jako první ruský ministr obrany od rozpadu Sovětského svazu. Sám Kim Čong-un ho provedl na akci u příležitosti 70. výročí příměří v Koreji výstavou zbraní. Šojgu mimo jiné naznačil, že se chystají i společná vojenská cvičení.
Kim Čong-un s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu během ruské návštěvy Severní Koreje v červenci 2023. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Co to ale znamená pro Kreml? Severní Korea má obranný průmysl s rozsáhlými výrobními kapacitami. Výrobu navíc může rozjet poměrně rychle a snadno. Právě to si Vladimir Putin uvědomuje. Problémem ale může být kvalita. Severní Korea naposledy válčila v roce 1953. Od té doby sice své zbraně jistě testuje, ale asi nikdo neví, jak moc funkční jsou. „Pokud jde o množství, nepochybuji o tom, že Severní Korea, pokud to bude vůle Pekingu, Moskvy a Pchjongjangu, může dodávat poměrně hodně munice,“ řekl ruskému vydání BBC analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu.
Spojené státy už navíc upozorňují, že jednání o zbraních mezi Ruskem a Severní Koreou aktivně postupují, přičemž Rusko údajně usiluje o dodávky munice a dělostřeleckých granátů.
Podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky by ale severokorejské zbraně válku na Ukrajině radikálně nezměnily. „Je známé, že Severní Korea má zásoby staršího vojenského vybavení a munice, které mohou být pro Rusko zajímavé už jen z toho pohledu, že má samo omezené výrobní kapacity a obrovskou spotřebu na bojišti. To může být jakýsi zajímavý doplněk, ale nebude to něco, co zásadním způsobem změní průběh války,“ říká deníku FORUM 24. Pro Ukrajinu ale taková spolupráce může být špatnou zprávou.
Možná spolupráce vyvolává obavy i ve Spojených státech. „Musíme prostě vidět, co z tohohle setkání skutečně vzejde. Stejně jako máme obavy z obranné spolupráce mezi Ruskem a Íránem, máme obavy z možné vznikající spolupráce mezi KLDR a Ruskem. Bavíme se o dvou zemích, které nemají mnoho důvěry mezinárodního společenství, ale ani v sebe navzájem,“ prohlásil v návaznosti na setkání bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Severní Korea má zásoby staršího vojenského vybavení a munice, které může být pro Rusko zajímavé už jen z toho pohledu, že má samo omezené výrobní kapacity.
Rusko by se každopádně mohlo díky dodávkám zbraní z Korejského poloostrova dostat do paradoxní situace. Případný nákup severokorejských zbraní ze strany Ruska i poskytnutí ruské raketové technologie Severní Korey, o kterém se rovněž mluví, by porušovaly sankce. Ty by pro Rusko nejspíš nebyl problém. Jenže sankce na Pchjongjang uvalilo i Rusko.
To by však zemi, kde zítra znamená včera, asi velké problémy nedělalo. „Může poměrně rychle, ať už formálně, nebo v praktické rovině, dojít k revizi tohoto sankčního režimu. Nemyslím si, že to Rusku brání. Samo nespočetněkrát prokázalo, že smluvní závazky jsou pro něj v zásadě cárem papíru. Tohle je něco, co je pro současné Rusko poměrně charakteristické,“ komentuje analytik Havlíček.
Neúspěchy nás na cestě do vesmíru nezastaví
Kromě potravin ale může Rusko na oplátku nabídnout i další věci. Putin přislíbil, že Moskva pomůže Severní Koreji s vysláním satelitů do vesmíru. „Vůdce KLDR má velký zájem o raketové technologie. Snaží se také o rozvoj na poli vesmíru,“ řekl Putin novinářům. Oba státy přitom mají na tomto poli v poslední době hned několik neúspěchů.
Severní Korea se v poslední době dvakrát pokusila o vyslání špionážních satelitů na oběžnou dráhu. Dvakrát neúspěšně. Její snahy odsoudily sousední Jižní Korea a Japonsko i Spojené státy. Rusko se naopak snažilo dostat sondu na Měsíc. Lunární modul ale přestal existovat poté, co se vymkl kontrole, dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu a narazil do povrchu Měsíce.
Každopádně stále platí to, že Rusko je jadernou mocností a dokázalo ovládnout kosmický program. Ten ale zpomaluje korupce. „Pokud se bavíme o transferu určitých technologických prvků a přístupů z Ruska do KLDR, tak si dokážu představit, že Rusko je pro Severní Koreu zajímavým partnerem,“ dodává Pavel Havlíček z AMO.
Mocnost musí spolupracovat s diktaturou
Vraťme se ale ke vztahům KLDR a Ruské federace. Ty se budou jistě s rostoucí izolací Ruska na mezinárodní scéně prohlubovat. A k tomu může navíc dojít velmi brzo. Výsledkem setkání mezi Vladimirem Putinem a Kim Čong-unem je totiž i další návštěva. Ta se tentokrát odehraje v Koreji. O termínu návštěvy má rozhodnout Moskva. A Putin prý s radostí nabídku přijal a potvrdil svou neměnnou vůli dál pokračovat v tradici rusko-severokorejského přátelství.
To je v tomto momentě postaveno hlavně na souboji se Západem. „Pokud se podíváme na dynamiku v regionu Indo-Pacifiku, tak je jasně vidět, že na jedné straně stojí čím dál více Rusko a na druhé Spojené státy. Vidíme, že se utužují v poslední době aliance, které dříve nebyly tak pevné,“ popisuje Pavel Havlíček pro deník FORUM 24.
Spojenectví ale může ještě narušit Čína. Rusko se ve vztazích se Severní Koreou obvykle řídí komunistickou Čínou. A právě ona bude mít rozhodující slovo v tom, nakolik se prohloubí vztahy mezi Moskvou a Pchjongjangem. Putin stojí na tenkém ledě. Pokud se začne až moc vměšovat do míst, která vnímá Peking jako svoji zónu, může ze strany Si Ťin-pchinga přijít tvrdá reakce. A právě ta by mohla být pro oslabené Rusko fatální.
Podle analytika Havlíčka navíc Čína nemá zájem o vstup do nějakého trilaterálního uskupení. „Toto propojení je hodně toxické a šlo by proti mezinárodněpolitickým zájmům Číny, která dnes těží z toho, že se tváří jako neutrální země, která vede samostatnou zahraniční politiku,“ dodává.
Spolupráce Ruska se Severní Koreou ukazuje minimálně jednu věc. Na mezinárodním poli je Rusko částečně osamocené. Státy jako například Indie stojí pragmaticky na obou stranách konfliktu. Vladimiru Putinovi tak nezbývá nic jiného než získávat zbraně od severokorejského režimu. Velká mocnost, jak se snaží Putin Ruskou federaci vykreslovat, by si ale pro zbraně do toxického režimu nejezdila. Sbližování dvou států, které jsou vyloučené z mezinárodního společenství, se však může ukázat i nebezpečným způsobem.
