Soud dnes zamítl žalobu bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa na písničkáře Jaroslava Hutku. Srp se domáhal omluvy za zpěvákovy výroky, že na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Rozhodnutí není pravomocné, Srp s ním nesouhlasí a vadí mu, že ho soud k věci nevyslechl. Hutka své výroky uvedl poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

Srpova žaloba na ochranu osobnosti se týká Hutkova facebookového statusu a navazujících výroků, jimiž v roce 2017 komentoval Srpovu nominaci do etické komise. Mimo jiné napsal, že „má ve svém estébáckém spise na sebe čtyři udání od Karla Srpa“. Srpa také označil za „kanál“.

„Bylo jednoznačně prokázáno, že ve spisu žalovaného (Hutky) se nacházejí čtyři zprávy, za jejichž původce je označen žalobce (Srp). Výroky žalovaného tak vycházejí z pravdivých skutečností,“ uvedla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Kateřina Takácsová.

Ve stručném odůvodnění svého rozhodnutí doplnila, že pravdivost Hutkových tvrzení potvrdily i svědecké výpovědi badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Miroslava Vodrážky a Petra Blažka. Soud vycházel také ze závěrů etické komise.

Vodrážka a Blažek u soudu vypověděli, že spolupráce Srpa s StB byla rozsáhlá a že je v archivech jednoznačně doložitelná. S tajnou policií se podle nich sešel 151krát. Badatelé také popřeli Srpovo tvrzení, že StB si jeho zprávy vymyslela. Podle nich to v takovém rozsahu nebylo možné.

Soudkyně dnes v rámci dokazování předestřela seznam osob evidovaných pod krycím jménem Hudebník. Konstatovala, že Srp je ve spisech označen dvakrát jako důvěrník, jednou jako agent a jednou jako tajný spolupracovník StB.

Srp trvá na tom, že byl evidovaný bez svého vědomí a že nikoho neudával. Rozsudek označil za zavádějící a tendenční. „Já mám za sebou hodně soudů. A to je první soud za 30 let, kdy jsem nebyl na nic dotázán,“ řekl ČTK a České televizi.

„Já mám tolik důkazů, co se týkají činnosti pana Hutky. Jsou to věci, které by soud mohly zajímat,“ pokračoval. „Byl to pan Hutka, který požádal ministerstvo vnitra o vystěhování s manželkou, zbavení občanství, což mu bylo za 12 dnů povoleno. To tady v životě nebylo. Čili byl to pan Hutka, který úzce spolupracoval s StB, aby se vůbec mohl vystěhovat, mohl v klidu odjet a nemusel zemřít na drátech jako 300 našich nelegálů nebo legálů,“ prohlásil.

Hutka k dnešnímu jednání nepřišel. V minulosti uvedl, že jeho chystanou emigraci prozradil StB právě Srp. „Byl příjemně zvědavej a všechno chtěl vědět. My jsme ho považovali za důvěryhodnou osobu, tak jsem mu v podstatě všechno řekl,“ popsal.

„Je třeba se bránit proti relativizaci hrůz komunistického režimu, tak, jak je předváděn některými představiteli státu,“ uvedl v dnešní závěrečné řeči Hutkův právník Jaroslav Svejkovský. Připustil, že označení „kanál“ je do určité míry dehonestující, Srp se ale podle něj i po revoluci chová tak, že sám vyprovokovává takové hodnocení své osoby. „Kanál je něco, čím něco proudí, a přes pana Srpa proudily informace,“ poznamenal právník.

Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se za komunistické éry podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Byl kvůli tomu i vězněn. Soudy dříve rozhodly, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně, protože se nepodařilo prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu.

Zeman v roce 2013 ocenil Srpa, který jej podpořil v prezidentské kampani, medailí Za zásluhy. Proti prezidentově snaze o prosazení muže do etické komise se ozvali někteří historici, sama komise i současní členové Jazzové sekce. Srpovu nominaci nakonec právě kvůli stykům s komunistickou tajnou policií odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), což Zeman označil za ubohé. Srpa navrhl také do Rady ÚSTR, tuto nominaci však odmítl senát.