Klement Gottwald FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Odboráři si zřejmě opět nevšimli, že už více než 30 let žijeme v zemi, kde je povoleno soukromé podnikání. Což je, jak se můžeme přesvědčit v definici tohoto pojmu, činnost provozovaná samostatně a hlavně na vlastní odpovědnost. V opačném případě by si totiž nemohli dovolit kritizovat kabinet Petra Fialy, že dostatečně neřeší situaci v ostravské huti Liberty, pamětníkům známé jako Nová huť Klementa Gottwalda. Stát tady dnes rozhodně není od toho, aby řešil problémy soukromé společnosti, milé odbory.
Před hlavní bránou hutní společnosti Liberty Ostrava se 22. února v poledne uskuteční odborový protestní mítink za tamní zachování výroby oceli, oznámil ve čtvrtek odborářský předák Roman Ďurčo. Ten si zároveň postěžoval, že situaci v největší huti u nás, která od konce loňského prosince stojí a jejíž zaměstnanci jsou doma, nevěnuje vláda dostatečnou pozornost. „Nejsme spokojeni se současnou situací, která opravdu je velmi vážná,“ nechal se slyšet s tím, že uzavření firmy by bylo pro Moravskoslezský kraj opravdu nepříjemné.
Odborářům zároveň vadí, že do Ostravy kvůli situaci v huti zatím nedorazil předseda vlády Petr Fiala ani ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Co by tam podle nich měli vyřešit, jasné není. Představují si snad odboráři, že stát ostravskou huť vyvlastní? Měl by ji snad za peníze daňových poplatníků koupit? Nebo bude stačit, když přikáže soukromému majiteli, aby se uráčil chovat přesně podle představ odborářů? Pokud majitel huti, kterým je skupina Liberty Steel Group britského podnikatele původem z Indie Sandžíva Gupty, udělal něco nekalého či dokonce spáchal svým chováním něco trestného, máme přeci konkrétní instituce, které to mohou a mají posoudit.
Rozhodně to ale není role vlády. Pokud si to ještě odboráři neuvědomili, zřejmě si ani nevšimli toho, že před hlavní bránou do ostravské huti už desítky let nestojí socha masového vraha Klementa Gottwalda, který každé ráno vítal pracující lid v této megalomanské fabrice zabírající několik set hektarů.
Odboráři argumentují tím, že v případě uzavření huti by přišlo o práci 20 až 25 tisíc lidí. Tím samozřejmě nemyslí jen zaměstnance samotné Liberty Ostrava, kde je zhruba pět tisíc pracovníků v různých pozicích, ale počítají také návazné firmy. Znamená to tedy, že lidé, kteří pracují v malých a středních firmách, mají v případě krachu zaměstnavatele smůlu, ale velké firmy má zachraňovat stát, protože hrozí, jak tvrdí odboráři, velmi vážná situace? Pokud jde o návazné firmy, měl by snad někdo z peněz daňových poplatníků pomáhat také jim? Měl by snad stát sanovat byznys někoho, kdo není schopen najít si jiného odběratele a spoléhá desítky let na jednu fabriku? Samozřejmě, že neměl.
Pravda je nepochybně taková, že v případě krachu Liberty Ostrava se nestane vůbec nic. Zažili jsme to v historii naší země už několikrát a žádné katastrofické scénáře se nenaplnily. Není snad třeba připomínat, že v České republice je aktuálně 266 783 volných pracovních míst. A není snad třeba připomínat ani to, jak dopadla situace kolem sklárny v Květné na Uherskohradišťsku, kde opozice dokonce drze vyčítala vládě, že způsobila její krach. Nakonec se ukázalo, že sklárna má nového majitele, zachová výrobu a nadpoloviční většina z původně propuštěných zaměstnanců v podniku zůstane. To je zkrátka trh, milí odboráři a milá opozice.
Na závěr se nabízí zamyšlení nad tím, proč je kolem případného krachu naší největší huti taková hysterie. Vždyť Ostrava má být podle tamních politiků už dávno českým Silicon Valley a tahounem celého regionu. Takže by přeci měla problém s případným koncem Liberty Ostrava v pohodě zvládnout. Nebo ne? Bohužel něco takového je maximálně v hlavách těch, kteří si nikdy nesundali růžové brýle, a nebo prostě jen lžou. Nicméně situace v kraji není problém vlád, ale je za tím neschopnost tamních politiků. Proto není na místě, aby vláda řešila současný problém v huti. Příležitostí na změny bylo dost, peněz bylo dost. Sorry jako.
