Už od středečního dopoledne hlásily turecké megafony přes hranice výzvy pro obyvatele syrského města Tel Abyad, aby opustili své domovy. Krátce před čtvrtou hodinou zahájilo – podle informací HlídacíPes.org přímo z místa – turecké dělostřelectvo palbu na město Rás al-Ajn i Tel Abyad.

Operace, kterou Turci nazvali Pramen míru začala leteckými údery podporovanými dělostřelectvem. Podle arabsko-kurdské koalice Syrské demokratické síly (SDF) panuje mezi obyvateli obou měst panika.

SDF už včera oznámila, že v případě útoku na severovýchodě Sýrie nebude váhat přeměnit obranu svého území ve všeobecnou válku.

Není vyloučené, že by se do ní zapojil také Damašek. Napadené území, jakkoliv je pod správou Kurdů, oficiálně patří k Sýrii.

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád už v úterý podle listu Al-Vatan vyzval syrské Kurdy, aby se přimkli k syrské vládě. O případné vojenské pomoci ze strany Damašku vedlo SDF dlouhodobá jednání, dodnes ovšem nejsou známy žádné oficiální zprávy o tom, jak dopadla.

Dva scénáře

Ohledně turecké ofenzivy panovaly dva možné scénáře. Zdá se, že Turci chtějí naplnit ten první a sice, že se budou snažit obsadit území mezi městy Tel Abyad a Rás al-Ajn, odkud se počátkem týdne stáhly nepočetné americké posádky.

Jedná se o asi 100 kilometrů dlouhé pásmo podél turecko-syrských hranic, kde žije převážně arabské obyvatelstvo. Oblast je řídce osídlená, prakticky jde o polopoušť.

Druhým možným scénářem, který nastínil pro televizi Al-Džazíra Can Kasapoglu z istanbulského střediska pro ekonomiku a zahraniční politiku, a stále není vyloučený ani ten, mají Turci v plánu obsadit i pás území na západ od Tel Abyadu, tedy směrem k řece Eufrat.

Turci už mají na jejím západním břehu své vojáky od loňské operace Olivová ratolest, během níž obsadili kurdské město Afrín a přilehlá území.

Pod správou je od té doby má Syrská svobodná armáda (FSA) podporovaná Turky, kteří z oblasti Afrínu vyhnali kolem 50 tisíc syrských Kurdů, zavedli do škol turecké osnovy a turečtí státní zaměstnanci pracují v místní správě a justici.

Dobyté území na západním břehu Eufratu by v případě druhého scénáře ofenzívy propojili s územím na východním břehu Eufratu a podél značné části turecko-syrské hranice by tak vznikl souvislý pás území pod tureckou kontrolou.

Argument vlastní bezpečností

Turecko ofenzívu na syrské území ospravedlňuje strachem o vlastní bezpečnost a potřebou přestěhovat zpět alespoň dva miliony syrských uprchlíků, kteří před válkou uprchli do Turecka. Celkem pobývá na tureckém území 3,6–4 miliony syrských uprchlíků.

Turecko je chce přestěhovat do zóny sahající 32 kilometrů do syrského vnitrozemí, kterou nazývá „mírovým koridorem“.

Tento plán bezpečnostní zóny pro uprchlíky prezidentu Erdoganovi mimo jiné schválil i český premiér Andrej Babiš. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) by byl ale násilný převoz syrských uprchlíků přes hranice z turecké strany zásadním porušením mezinárodního humanitárního práva.

V podmínkách velmi řídce osídlené polopouště by se podle humanitárních organizací velmi těžko vytvářely podmínky pro důstojný život navrátivších se Syřanů.

Text byl publikován na serveru HlídacíPes.org