Vladimir Putin FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
FOTO: ČTK/AP/Mikhail Metzel
I podle oficiálních čísel roste v Rusku počet nakažených koronavirem a mrtvých. Země sice jako první ohlásila vyvinutí vlastní vakcíny Sputnik V, ale ochota ruských občanů nechat se jí očkovat je tak vlažná, že se vedoucí kruhy zjevně obávají pohromy. Kde to jen V. V. Putin a spol. udělali chybu?
Článek na webu Novayagazeta.ru vidí příčiny v samotném pojetí toho, jak je ruská společnost řízena. Začněme zeširoka: „Boris Nikolajevič Jelcin, který se stal prvním ruským prezidentem, věřil (nebo mu to vštěpovali jeho poradci), že ruský lid miluje armádu. Proto byl do funkce viceprezidenta Ruska jmenován armádní generálmajor, hrdina. V rozhodujícím okamžiku v roce 1993 se to však ukázalo jako chyba. Generál musel být uvězněn a funkce zrušena. V dalším historickém okamžiku se však Boris Jelcin opět rozhodl (nebo mu to poradili jeho poradci), že zemi by neměli vládnout občanští demokraté jako on, ale armáda. (I když chodí v civilu.) A tak jim předal moc.“
A tam je klíč k pochopení toho, co se v Rusku často děje a proč se některé věci zoufale nedaří.
Klíčová rozhodnutí přijímají lidé, kteří přišli z orgánů činných v trestním řízení, z orgánů, které řeší všechny problémy silou nebo hrozbou síly, což je jejich funkce a profese. Život se zmilitarizoval a to ovlivnilo i dobu koronavirové pandemie.
Vláda se zdála být úspěšná v domácí politice, dokud se na světových trzích dobře obchodovalo s ropou. „Když se životní úroveň přestala zvyšovat, přešli na zahraniční politiku, kdy demonstrace nebo použití vojenské síly kompromitovaly zemi v očích partnerů, ale vyzdvihovaly vládu v očích Rusů. A to se zdálo být pro ni důležitější.“
Když přišel virus, tak opatření měla zjevný armádní charakter: izolovat, hlídat, zavést zvláštní režim, provádět kontroly dokladů. Vždyť se zdálo, že v Číně jim to funguje. Rusům se to ale moc nelíbilo, což ozbrojené složky nějak nevnímaly. Když přišel čas, že je třeba přijmout lékařská opatření a naočkovat obyvatelstvo, tak padlo rozhodnutí, které se ukázalo jako velká chyba.
„Bylo rozhodnuto ukázat světu, že ačkoli jsme nejmohutnější, jsme také první v lidskosti. Vzpomínalo se, jak naše družice (která byla vlastně signálem pro naše vojenské soupeře o našich raketových schopnostech) přinesla velkou mírovou slávu doma i ve světě. Pod nebezpečným heslem ‚Můžeme to udělat znovu!‘ jsme se snažili jako první na světě vydat tak mírumilovný a humánní produkt, jakým je vakcína proti covidu,“ píše v článku Alexej Levinson.
Průzkumy okamžitě ukázaly, že výpočet propagandistického účinku nemá opodstatnění. „Radost, hrdost a důvěra ve zprávy sdílelo 40 procent populace, zatímco lhostejnost, nedůvěra, pochybnosti a strach 56 procent. Mezi nejaktivnější částí populace, lidmi ve věku 25-35 let, se s nedůvěrou a pochybnostmi setkala přesně polovina dotázaných.“ „Silovikům“ z ozbrojených složek nedošlo, že družice ve vesmíru je jedna věc, jaksi univerzální, která se netýká individuální osobnosti, ale Sputnik V se týká těla, zdraví, života.
„V důsledku špatně naplánovaného startu byl skutečný účinek tento: V očích veřejnosti se zdálo, že vakcína Sputnik není život zachraňujícím lékem, ale propagandistickým nástrojem, který úřady (nikoli lékařské, ale politické), nestarající se o zdraví lidí, ale o propagandistický efekt, donutily zdravotníky vydat nevyzkoušený. Nejméně polovina Rusů mu okamžitě vyjádřila nedůvěru. O tom, že nešlo o nedůvěru k lékařům či lékárníkům, ale že očkovací kampaň byla okamžitě vnímána jako politická akce, svědčí následující skutečnost: nejvyšší ochotu nechat se očkovat neprojevili ti, kteří se nejvíce obávali nákazy, ale ti, kteří schvalovali aktivity Vladimira Putina.“
Kampaň dobrovolného očkování nedopadla slavně. Na konci října třetina respondentů uvedla, že již byla očkována, pětina, že je připravena se nechat očkovat, a hlavní odpověď (41 procent) zní – ne, osobně nejsem připraven se nechat očkovat. Kromě pocitu, že vakcína nebyla dostatečně testována a nedůvěry v úřady zapracovala také jakási kontrapropaganda. Teorie a doktríny, které říkají z jiných důvodů totéž: člověk by se neměl nechat očkovat.
„Podle průzkumů veřejného mínění tvoří tito odpůrci vakcín, jak se jim přezdívá, asi 10 procent dospělé populace. Jejich názory a argumenty se pohybují od velmi jednoduchých až po ty, které se odvíjejí v rozvětvených příbězích, v nichž se proplétají témata čipování, G5 a další. Samozřejmě nechybí zmínky o tajné vládě, která řídí svět atd.“
Také že nejde o covid, ale o běžné onemocnění, a farmaceutické společnosti chtějí prodávat své zboží – vakcíny. „Tyto představy se plynule mění ve zcela odlišné: existuje covid, a ten je smrtící, což zajímá určité síly, které chtějí zničit obyvatelstvo… Zde se verze rozcházejí. Jednou z nich je, že úkolem je snížit počet obyvatel Země o dvě miliardy, protože v případě globálního oteplování nebude pro všechny dost místa. Kdo? No přece vědci ze ‚zlaté miliardy‘. Další verze je jiná, až bolestně známá – Západ chce osvobodit území Ruska od jeho obyvatel a pak se zde buď sám usadit, nebo začít nerušeně těžit naše bohatství z útrob země. Existuje novější verze: nejedná se o západní plány, ale o plány Číny. Říkají, že už dlouho usilují o naše přírodní bohatství a že přítomnost Rusů jim brání si je přivlastnit.“
Spekulace menšiny odpůrců vakcín o povaze viru najednou zasahují téměř celou společnost.
Autor píše: „Na konci října jsme položili provokativní otázku: Souhlasíte s tím, že koronavirus není přirozené onemocnění, ale nová forma biologické zbraně? Mysleli jsme si, že je to past na podivíny. Více než třetina dotázaných však odpověděla ‚rozhodně souhlasím‘ a více než čtvrtina ‚spíše souhlasím‘, celkem 61 procent. Čí zbraň: jejich proti nám? Naše proti nim? Spíše směs všech těchto verzí a několika dalších.“
Tyto myšlenky se navíc nevyskytují pouze v myslích tmářů a analfabetů. Mezi vysokoškoláky je s takovými názory 59 procent lidí. „Je třeba konstatovat, že militarizace vědomí, vnášení mystických představ do masového vědomí, že všude kolem jsou nepřátelé, že mír je válka, to vše se ukázalo být úspěšnější než pokusy nabídnout ruským masám racionální odpověď na vážné přírodní ohrožení a přimět je přijmout jednoduchou myšlenku očkování proti koronaviru.“
Jistou útěchou může být alespoň to, že mezi žáky a studenty většina (54 %) na tuto provokativní otázku nenaletěla. Mezi nimi se také nachází mírně nadprůměrné procento těch, kteří byli ochotni nechat se očkovat domácí vakcínou Sputnik V.
