Alena Schillerová (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Vláda se rozhodla šetřit na živnostnících poškozených zásahy státu ve druhé vlně covidové epidemie. Na rozdíl od jara neumožňuje čerpání souběhu některých podpor a přiznává nižší kompenzace za ztráty v podnikání. Mnozí se přitom dosud nevzpamatovali z březnového vypnutí ekonomiky.
Koronavirová krize přináší bezpočet situací, nad kterými zůstává rozum stát. Částečně jsou způsobeny mimořádnými okolnostmi existence čínského viru, částečně nekoncepčním a nesrozumitelným počínáním vlády.
Na jaře premiér Andrej Babiš napomínal italskou vládu, že nezvládá boj s koronavirem a ohrožuje celou Evropu. Česko tehdy dosahovalo lepších výsledků díky přísnému lockdownu, vykoupených brutálními zásahy do ekonomiky. Postižen byl hlavně sektor obchodu a služeb, tvořící 60 procent ekonomického výkonu země.
Dopady jarního lockdownu
Pomoc státu stovkám tisíc zasažených podnikatelů přišla ve srovnání s okolními zeměmi pozdě a byla těžce dostupná hlavně pro drobné podnikatele a živnostníky. Mnozí přišli o několikaměsíční tržby, a přitom jim zůstala povinnost platit fixní náklady a další povinné platby.
Situace se zásadně nezlepšila ani po uvolnění jarních vládních nařízení. Citelně poklesl objem zakázek, spotřeba domácností a tomu odpovídající tržby, což způsobil i úbytek zahraničních návštěvníků.
Vláda v této situaci propagovala nalití 1,2 bilionu korun do ekonomiky a vytvářela fatu morganu masivní státní pomoci podnikatelskému sektoru. Mnohem více naslibovala, než ve skutečnosti udělala.
Špatné a nevýhodné nastavení některých covidových programů z dílny vicepremiéra pro ekonomiku Karla Havlíčka se odrazilo i v zájmu o tuto podporu, která zůstala daleko za očekáváním. I proto, že mnohé firmy si nemohly dovolit dlouho čekat a poradily si samy. Mnohé další zkrachovaly nebo přerušily podnikání.
K 26. říjnu bylo podle údajů projektu Hlídač státu čerpáno 160 miliard korun přímé a nepřímé pomoci podnikatelské sféře, tedy pouhých 13 procent na jaře bombasticky avizované sumy. Fiaskem skončily především úvěrové programy Covid, které zatím využilo zhruba 5500 subjektů, ačkoli byly nastaveny pro 150 tisíc firem.
Nástup druhé vlny
Jak to vypadá dnes? Česko se propadlo mezi nejhorší země na světě v šíření infekce, počtu hospitalizovaných, úmrtí a podílu pozitivně testovaných. Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček vyslovil 28. října uspokojení nad denním přírůstkem 15 663 nových případů. Sice byl rekordní, ale není to podle něj „úplně špatná zpráva“, jelikož zpomaluje tempo růstu.
Všechno je relativní. V první jarní vlně byl zaznamenán dramaticky oznamovaný nejvyšší počet 377 nových případů dne 27. března, tedy čtyřicetinásobně méně než současné maximum.
Dnes jsou následky druhé vlny mnohem horší, přesto jsou schválená opatření mírnější. Těžko v tom hledat logiku, což je už úděl Babišovy vlády s padající důvěrou veřejnosti. Přesto znovu zavřela nebo omezila podnikání v řadě oborů služeb, obchodu, kultury nebo tzv. volnočasových aktivit, což je eufemistický vládou používaný výraz, za kterým se skrývá živobytí desítek tisíc živnostníků a drobných podnikatelů.
Mnozí z nich se dosud nevzpamatovali z následků jarního zákazu podnikání a už je dusí restrikce druhé vlny. Premiér Babiš ji přitom ještě v září vylučoval, stejně jako plošné zásahy do ekonomiky.
Cílenější záběr
Vláda v polovině října oznámila opatření na pomoc živnostníkům, přičemž prakticky prodloužila nebo obnovila některé využívané programy. Jak ovšem upozornil server Podnikatel, tato státní podpora je podstatně zúžena a je ještě nevýhodnější než za dopady státních regulací v prvním nouzovém stavu.
Obnoven je tzv. kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, který sice fungoval rychle, ale fakticky představoval (pseudo)sociální dávku na úrovni podpory v nezaměstnanosti. Sotva stačil na pokrytí životních nákladů, nikoli už výdajů spojených s podnikáním.
Nyní je jeho záběr cílenější. „Tentokrát o bonus mohou požádat pouze osoby samostatně výdělečně činné, kterým jsme zamezili podnikání,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Požádat o něj mohou za období od 4. října zatím do 3. listopadu i majitelé malých „eseróček“, dohodáři a dodavatelé existenčně závislí na uzavřených provozovnách.
Méně podpory živnostníkům
Co je však méně pochopitelné, ministerstvo financí omezilo i samotnou státní podporu. Na jaře nemohli živnostníci kombinovat kompenzační bonus pouze s podporou v nezaměstnanosti, a mohli tak hypoteticky zároveň získat ošetřovné nebo například za určitých podmínek poloviční úhradu nájemného v programu Covid Nájemné.
Dnes to už nebude možné. Nově nemá být podnikatelům umožněn souběh kompenzačního bonusu s ošetřovným či s různými dotačními programy Covid. Živnostníci si budou muset vybrat, buď, anebo. Tento přístup podle ministerstva lépe odpovídá principům EU, ale na jaře to nevadilo.
Skutečným důvodem bude něco jiného. Ministryně Schillerová na slyšení v senátu prozradila, že tento souběh zablokovala ČSSD. Prý je nespravedlivý vůči zaměstnancům, jenže ti nemají žádné náklady spojené s podnikáním. A hnutí ANO se zkrouhnutí podpory živnostníkům jistě příliš nebránilo.
Vláda současně živnostníkům (opět na rozdíl od jara) neodpouští minimální odvody sociálního a zdravotního pojištění, takže si třetinu měsíčního bonusu 15 tisíc korun vezme zpět. Podnikateli, kterému zakázala vydělávat, tudíž ponechá jakousi almužnu. Jak dlouho? Do Vánoc? Nikdo neví. Vláda nemá situaci pod kontrolou. Netuší, co bude zítra, natož za měsíc.
Vláda sobě
„Vypadá to, že se vláda poučila a umí už nyní s programy podpory pracovat lépe. Bohužel většinou nikoli ve prospěch podnikatelů a živnostníků, ale ve svůj prospěch,“ komentuje aktuální situaci předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek pro deník FORUM 24.
„Z přístupu vlády je zřejmé, že se řídí rčením, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vyrobila spoustu programů, které mají být podporou českému podnikání, ale zároveň jeden vylučuje druhý a spousta podmínek vylučuje spoustu potřebných podnikatelů a živnostníků z jejich čerpání,“ dodává. „Vláda tak dosáhla toho, že vypadá, jako by měla o podnikání starost a snažila se je podpořit, a přitom vyplatí podstatně méně peněz než na jaře.“
Pro záchranu českého podnikání je podle něj nutné, aby vláda vyplatila kompenzace za část ztrát obratu, uhradila část marně vydaných provozních nákladů, aby snížila alespoň pro postižené obory DPH a aby odpustila malým firmám a živnostníkům povinné platby – odvody sociálního a zdravotního pojištění a některé daně. „Pokud toto vláda neudělá, zkrachuje kolem 30 procent postižených firem a živnostníků,“ uzavírá Bábek.
Vláda se tváří jako dobroděj, který dělá maximum, co je v jeho silách. Ve skutečnosti se chová jako pyroman hasící požár, který sám založil, a s vlastními prioritami. Věnuje pozornost šestimiliardové dotaci chemičce Lovochemie z impéria Agrofertu nebo zbytečnému megalomanskému projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Osudy živnostníků ji nikdy příliš nezajímaly.
