KOMENTÁŘ / Fialova vláda představila konsolidační balíček a důchodovou reformu. Obojí směřuje k zabrzdění zadlužování, rozjetého babišovským populismem. Změny jsou ambicióznější než vyvolané očekávání, a přijatelnější než spekulace kolující v médiích.

Bez zásadních zásahů do státních výdajů i příjmů se nelze vrátit na bezpečnou půdu udržitelných veřejných financí. Na poplach už nejméně tři roky bubnují nejen nezávislí experti, ale i mezinárodní a domácí instituce. Dopady ruské agrese tyto trendy ještě prohloubily a nelze se tvářit, že mají jen okrajový vliv.

Varovný vývoj rozpočtu

Z Výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2022 vyplývá, že výdaje státního rozpočtu vzrostly za posledních pět let o 705 miliard korun, zatímco příjmy jen o 351 miliard. Česko vykázalo podle Eurostatu mezi roky 2016 až 2021 čtvrté největší zhoršení salda veřejných rozpočtů ze zemí EU.

„Ve výsledku zůstává jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí v EU a tento trend ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ uvádí NKÚ. O tom svědčí i dosavadní vývoj letošního státního rozpočtu, který je posledním varováním.

Z tohoto úhlu pohledu ozdravný balíček na rostoucí hrozby reaguje, a nikoli kosmeticky. Úspora 148 miliard korun, rozložená na dva roky kvůli účinnosti některých kroků v roce 2025, je dvojnásobně robustnější než původní avízo.

Výsledek je přijatelný kompromis pěti stran. Koalice vysílá signál, že hodlá hasit požár založený jejími předchůdci.

Škrty 54 miliard dotací

Hlavními položkami balíčku jsou úspory státu v celkovém objemu 80 miliard korun. O 54 miliard korun budou seškrtány dotace, z toho 10 miliard v zemědělství ovládaném skupinou agrobaronů s miliardovými tržbami.

O 11 miliard korun klesnou provozní výdaje státu, o 10 miliard objem platů ve veřejné sféře. To je po dlouhé době signál, že se otáčí tempo rozevírání nůžek mezi platy státních zaměstnanců a soukromého sektoru. Zatímco v roce 2014 byly průměrné platy ve veřejné sféře o 2,5 procenta vyšší než v soukromé, v roce 2021 už o 15 procent. 

Jsou to sice nepopulární kroky, ale v médiích kolovaly rozpornější spekulace. Zpochybňovaly zájem státu šetřit a vypichovaly úvahy o razantním zvýšení daně z příjmů fyzických osob o 100 miliard korun jako kompenzace za zrušení superhrubé mzdy.

To by zasáhlo střední třídu mnohem citlivěji než dohodnutý daňový kompromis. Argumentem proti jsou i vysoké sociální odvody, které patří k nejvyšším v Evropě.

Méně dramaticky, než prezentovala některá média, dopadlo i sloučení DPH do dvou sazeb. Stejně tak nelze hovořit o údajné popravě živnostníků mírným navýšením sociálních odvodů se stále výhodnou alternativou paušální daně. Hlavně to sedí od představitelů ANO, kteří zavedli EET a drakonické kontroly živnostníků.

Z dalších změn lze zmínit například zrušení 22 daňových výjimek, z nichž některé byly zavedeny za vlády ANO a ČSSD (školkovné). Jiné nepochopitelně přežívají desetiletí, jako jsou odpočty za členské příspěvky odborům. To je mezi zájmovými sdruženími naprostá anomálie, a pokud Josef Středula zuří, tak jen proto, že se obává ztenčení počtu odborářů.

Úspory slibuje i důchodová reforma. Bude snížena valorizace důchodů na úroveň před jejím změkčením Sobotkovou vládou, zpřísní podmínky pro předčasné důchody a postupně bude prodlužován věk odchodu do důchodu po roce 2030 v souladu s prodlužující se střední délkou života.

Přestože některá opatření vyvolají odpor zájmových skupin, jen stěží lze nyní vládě upřít snahu otočit trendy nebezpečného zadlužování. Tím se odlišuje od Babišova kabinetu, který všechny reformy odpískal a zaměřil se pouze na předvolební úplatky typu zvyšování penzí nad rámec zákonné valorizace.

Pokrytectví ANO

Vrcholem pokrytectví je kritika ANO. Babiš, Havlíček a Schillerová jsou viníky současného stavu. V roce 2021 rozjeli nejrychlejší tempo zadlužování v Evropě se špidlovským mýtem „zdroje jsou“ a pokračovali by v tom i dnes.

O tom svědčí dnešní návrhy ANO „proti chudobě“, které by zvýšily deficit státního rozpočtu o dalších 200 miliard korun. Úspory jsou pro ně sprosté slovo. Svěřit jim dnes správu veřejných financí je jako škrtat sirkami na sudu se střelným prachem. O to urputněji budou reformy obstruovat.

Při zpětném pohledu nelze pominout problém v komunikaci těchto reforem. Mediálně se pomocí dílčích úniků zúžily na spekulace o daňových změnách. Pracovní verze balíčku byly prodávány jako hotová věc, která se fakticky nebude měnit.

Měnila se poměrně dramaticky. Naposledy dva dny před tiskovou konferencí, kde byl balíček představen. Podobné úniky vytvářely virtuální realitu. Je ovšem skutečností, že hlavní odpovědnost nesou neznámé zdroje, které neschválené materiály médiím poskytovaly. Tato komunikační disharmonie je varováním do budoucna.

Jistě bude vytvářen tlak na rušení či změkčování navrhovaných změn. Dosažení dohody nebylo snadné a její rozvolňování by mělo být tabu. V nejbližších dvou letech se projeví změna trendu, poklesne inflace a ceny energií, začne oživovat ekonomika.

Koalice může uspět jedině tehdy, pokud zůstane jednotná. Alternativa zodpovědného vládnutí v této zemi neexistuje – jen další variace babišovského populismu.