Král Karel III. FOTO: profimedia.cz
FOTO: profimedia.cz
PORTRÉT / Čtyřiasedmdesát let jej svět znal jako prince Charlese. Dnes je to Charles III., v češtině Karel III., a stal se králem. Alžběta II. zemřela v úžasném věku devadesáti šesti let na svém milovaném sídle ve skotském Balmoralu, a její syn tedy přichází, aby se stal králem Velké Británie a zemí Commonwealthu. Nebude lehké Alžbětu II. nahradit, ale Karel III. už v prvním projevu po smrti své matky v loňském roce prokázal, že je velmi dobře připraven.
Princ Charles se již v dubnu 2011 stal nejdéle čekajícím následníkem trůnu. Po smrti Alžběty II. tak uběhlo opravdu neskutečných šedesát let, kdy se z malého prince Charlese stal první v pořadí poté, co zemřel jeho dědeček Jiří VI. Jaký vlastně je?
Nejčastěji se mluví o tom, že Karel III. je spíše introvertní, přemýšlivý muž. Image mu logicky nejvíc narušilo bouřlivé manželství s princeznou Dianou, fakt, že se stal prvním rozvedeným následníkem britského trůnu, Dianina tragická smrt a věčné návraty k jeho lásce Camille Parker-Bowlesové, kterou si nakonec vzal za ženu a která se tedy nyní stala královnou-chotí. I ona musela překonávat odpor veřejnosti, což se podařilo, a na podzim 2022 už by nikoho nenapadlo navrhovat, aby na královský trůn usedl rovnou princ William s manželkou Catherine po boku. Pochybnosti, které existovaly o Charlesovi, jako by s Karlem III. úplně zmizely.
Jedním z velkých zájmů nového krále je ekologie. Věnuje se jí dlouhá léta, a v roce 2010 kvůli ní dokonce zavítal do vesnice Hostětín na Moravě. Strávil zde dvě hodiny, prohlédl si výtopnu na biomasu, kořenovou čističku a dal si štamprli slivovice. Nynější král totiž podporoval ekologické projekty, kdykoli se k tomu naskytla příležitost. Ale rozhodně nejde jen o lokální záležitosti. Velkou pozornost vyvolal například na podzim 2020, kdy ve videu vyzval ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. „Miliardy lidí na celém světě čekají na činy, jež obnoví rovnováhu planety, kterou jsme rozkolísali,“ uvedl s tím, že blížící se katastrofa zastíní důsledky pandemie covidu-19.
Nový britský král se stal patronem více než čtyř set charitativních organizací. O ekologii hovořil i se světovými lídry. „Co mě dojalo, je jeho vášeň pro budoucí generace. Chce zajistit, aby měly dobré klima,“ řekl o něm například někdejší americký prezident Donald Trump. Právě zájem o ekologii a urbanistiku vedl Charlese k podpoře vybudování vesnice Poundbury na okraji anglického Dorchesteru. Na „zelené louce“ zde vznikly nové domy, ale také třeba dílny nebo obchody. Všechno bylo postaveno s ohledem na nové urbanistické trendy a z místních materiálů. Cílem bylo také to, aby pro většinu lidí bylo možné dostat se pěšky do práce. Plán městečka byl vytvořen v 80. letech architektem Leonem Krierem a stavba začala v roce 1993. Cílem bylo vytvořit město na 400 akrech půdy, které bude navazovat na historickou architekturu Dorsetu a využívat principy zmíněné v knize prince Charlese Představa Británie. Celá výstavba byla rozdělena do čtyř fází, bude trvat 15 až 20 let a stane se domovem pro zhruba pět tisíc lidí. První fáze byla dokončena v roce 2002 a druhá v roce 2006.
Králem v 74 letech
Bude králem 15 zemí
Na nástup na trůn čekal 70 let
Má 5 vnoučat
Má 3 sourozence
2,23 kg – váha koruny, kterou bude mít při korunovaci na hlavě
Zatím zde bylo postaveno také 11 tzv. zelených domů, jejichž provoz je levný a využívají technologie čerpající energii z alternativních zdrojů. Také dešťová voda se sbírá na splachování a zalévání zahrady. Samozřejmostí je pak i dobrá izolace pomocí silných stěn a ovčí vlny.
Charita mu přinesla ale také problémy. V létě letošního roku přišla britská média se zjištěním, že měl v roce 2013 obdržet milion liber (29,3 mil. Kč) od rodiny teroristy Usámy bin Ládina. A také měl přijmout celkem tři miliony eur (74 milionů korun) v hotovosti od bývalého katarského premiéra šejka Hamada bin Džasíma bin Džabra Sáního. „Jde o úděsný nedostatek soudnosti. Buď Charles ukázal šokující naivitu, anebo aroganci někoho, kdo si myslí, že není vázán pravidly, která ostatní lidé dodržují,“ napsal deník The Daily Mail.
Už od dětství všechno jinak
Když byly malému Charlesovi necelé čtyři roky, jeho dědeček zemřel a matka se stala královnou. Na rozdíl od ní se mu nedostalo domácího vzdělávání, ale chodil do školy. V roce 1956 zahájil Charles výuku ve škole Hill House v západním Londýně. Nedostávalo se mu žádných privilegií, někdy možná spíše naopak. A je známo, že jeho otec princ Philip očekával od svého prvorozeného syna, že bude sportovně založený, silný chlapec a muž. Jenže Charles byl jiný, měl zdravotní problémy a raději si četl. I proto možná trvalo mnoho let, než s otcem našli společnou řeč a cestu. Princ Charles se vždy zajímal o umění a architekturu, rád maloval a psal. Jeho intelektuální zájmy mu zkomplikovaly nejen vztah s otcem, ale také s o mnoho let mladší manželkou Dianou. Nerozuměli si, a přestože bezpochyby jedním z hlavních problémů jejich vztahu byla Charlesova trvající láska ke Camille, je patrné, že prostě a jednoduše neměli nic společného.
Alžběta II. a její choť Philip jsou popisováni jako poněkud odtažití rodiče. Ať už citově, tak i fyzicky, protože vzhledem ke svým povinnostem trávili mnoho času na cestách a vzdáleni od svých dětí. Právě Charlese se tyto okolnosti dotkly nejvíce a sám to několikrát přiznal v různých rozhovorech, stejně jako to, že asi nejblíže měl jako dítě ke své babičce, královně matce. Když bylo Charlesovi dvacet, dostal v jednom z rozhovorů otázku, zda jeho otec vyžadoval disciplínu a říkal synovi, aby seděl a byl zticha. Ten odpověděl: „Ano, pořád.“
Podruhé Charles porušil královskou tradici, když po maturitě nastoupil rovnou na univerzitu, místo aby vstoupil do britských ozbrojených sil. V říjnu 1967 byl přijat na Trinity College v Cambridge, kde v první části studia studoval archeologii a antropologii a v druhé části přešel na historii. Dne 23. června 1970 získal na univerzitě v Cambridgi titul Bachelor of Arts. Stal se tak prvním britským následníkem trůnu, který získal vysokoškolský titul. Dne 2. srpna 1975 mu Univerzita v Cambridgi udělila titul Master of Arts.
Charles publikoval několik knih, v roce 1980 dokonce jednu pro děti s názvem Starý muž z Lochnagaru. Hlavní postava žije v jeskyni s výhledem na královský statek Balmoral ve Skotsku, místo, které tolik milovala jeho matka a kde nakonec také zemřela. V češtině také například vyšla jeho kniha Harmonie, která se týká jeho hlavního zájmu a myšlenek: rovnováhy mezi člověkem, přírodou a vůbec celým světem.
Problémové manželství
Poprvé se princ Charles oženil ve dvaatřiceti letech s Dianou Spencerovou, se kterou se do té chvíle setkal pouze třináctkrát. Ačkoli byl zamilovaný do jiné ženy, postupně se ostře sledovanému páru narodili synové William a Harry. I tentokrát se bořily tradice, protože Charles byl u porodu obou svých dětí. Ale vztah to prostě nebyl šťastný a od roku 1992 žili oficiálně odděleně. K rozvodu došlo o čtyři roky později, v roce 1997 pak Diana zemřela při autonehodě v Paříži. Charles se tak stal nejdůležitějším člověkem pro své dva syny, kterým tehdy bylo třináct a jedenáct let. Se svojí celoživotní láskou Camillou se Charles oženil až v roce 2005. Jednalo se o civilní sňatek a královna ani princ Philip se ceremoniálu nezúčastnili.
S oběma syny měl Charles ale vždy blízký vztah, a to až do chvíle, než princ Harry a jeho manželka Meghan oznámili, že se vzdávají královských povinností. Přestože Charles vedl Meghan dokonce k oltáři, podle britských médií o rozhodnutí předem nic nevěděl, a vztahy tak značně ochladly. I to možná ale smrt Alžběty II. změní, protože král Karel III. na svého mladšího syna ve svém prvním královském projevu nezapomněl. „Chci také vyjádřit svou lásku Harrymu a Meghan, kteří pokračují v budování svých životů v zámoří,“ uvedl.
Postoje a politika
Je zvykem, že se britská královská rodina k politickým záležitostem příliš nevyjadřuje, a královna Alžběta II. tuto tradici dodržovala až úzkostlivě. Naopak Charles jako princ se často nebál i tvrdší kritiky. Tak například po ruské okupaci Krymu v roce 2014 přirovnal na své cestě po Kanadě ruského prezidenta Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi. Princ se dal krátce do řeči s Marienne Fergusonovou, pracovnicí kanadského muzea přistěhovalectví. Zeptal se jí, kdy do Kanady z rodného Polska přišla. „Řekla jsem mu, že v roce 1939,“ popsala později médiím. Charles na zmínku o roce, kdy nacistická armáda přepadla Polsko, reagoval srovnáním Hitlera s Putinem. „Poznamenal, že teď Putin dělá některé stejné věci, jaké dělal Hitler,“ uvedla Fergusonová. Charlesova kancelář sdělení nekomentovala, naproti tomu ruská strana později požadovala od Velké Británie vysvětlení. A následník trůnu nemlčel ani po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022, kdy jej označil jako „brutální agresi a bezohledný útok na demokratické hodnoty“.
Když královna zemřela
Smrt Alžběty II. znamená pro Velkou Británii samozřejmě zásadní zlom. Jak Karel III. již jako princ deklaroval, nyní své názory bude vyjadřovat daleko méně, protože „není hloupý“. A matčina smrt, u které byl přítomen právě on a jeho sestra Anna, znamená celou řadu povinností. Korunovace následuje až mnohem později.
Karel III. jako král pronesl svůj první projev již v pátek 9. září. „Dnes k vám hovořím s pocity hlubokého zármutku. Její Veličenstvo královna, moje milovaná matka, pro mě i celou naši rodinu byla příkladem a inspirací. Královna prožila život dobře. Její obětavost při službě britskému národu byla neochvějná jak v dobách radosti, tak v dobách smutku a ztráty. Věrně milovala tradici, ale současně propagovala i pokrok. Tyto vlastnosti pak spojovala s humorem a schopností vidět v lidech vždy to nejlepší,“ zaznělo v jeho řeči. „Sdílím tuto nezměrnou ztrátu s vámi všemi. Královna Alžběta II. byla inspirací a její skon nás naplnil zármutkem. Stejně jako ona chci nyní slíbit doživotní službu vlasti,“ uvedl nový král.
Text vyšel v Týdeníku FORUM a přinášíme vám jej celý u příležitosti korunovace Karla III.
