Daniel Pitek FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
ROZHOVOR / Každý menší zemědělec, který se k Jandejskovi přidal, ze sebe udělal užitečného idiota, protože protestoval s člověkem, který v roce 2022 prohlašoval, že malí zemědělci jsou parazité, kteří berou dotace jako sociální dávky, nic neprodukují, a národ živí velké farmy, říká lesník a zemědělec Daniel Pitek, který v rozhovoru pro deník FORUM 24 okomentoval probíhající protesty zemědělců. Hovoří také o problémech českého zemědělství, jeho komunitě rozdělené na velké podniky a rodinné farmy, o tom, proč je v této oblasti potřeba snížit byrokratickou zátěž, nebo řekl, proč je podle něj budoucnost vzhledem ke klimatickým změnám strašidelná a proč nesouhlasí se shazováním viny na Green Deal.
Jak vnímáte pondělní protest, který proběhl v Praze?
Bohužel byl protest využit k narušení demokratických principů při tom, co se na to nabaluje za lidi, což se v pondělí ukázalo. Některé skupiny to chtějí zneužít ve prospěch svých parciálních zájmů, které nejsou zájmem většiny. Neúčastnil jsem se ho a jsem zásadně proti a připadá mi naprosto nemístné a nepřijatelné brát si za rukojmí svých názorů obyvatele Prahy a blokovat jejich životy, jak původně agrobaron Jandejsek prezentoval.
Nemám rád takové násilné a nátlakové protesty. Ač je situace ohromně vážná, nereflektují ji.
V roce 2019 jsem byl s traktorem vyjádřit svůj názor na vládu Andreje Babiše v Praze na Letné. Z Asociace soukromého zemědělství ČR bylo vybráno čtyřicet traktorů, které projely od Dejvic a postavily se symbolicky na předem připravené místo na Letenské pláni. Nikomu jsme nepřekáželi a po skončení demonstrace jsme odjeli, abychom nikoho neomezovali.
Co říkáte na pana Jandejska, který stojí za pondělním protestem?
Pan Jandejsek se propojil právě s tou podivnou scénou proruských aktivistů a lidí z dezinformační scény. Se svou ohromnou zemědělskou firmou Rabbit je vlastně pokračovatelem JZD a státních statků, které tu byly za socialismu, skupuje podniky o menších výměrách a má úplně jiné zájmy než třeba my v Asociaci s průměrnou velikostí farmy kolem 50 hektarů. Takové velké podniky jsou zásadně proti redistributivním platbám dotací, která byla součástí nové zemědělské politiky roku 2022, a naopak my to vidíme jako něco, co menším farmám a vzniku nových pomůže, abychom se dostávali blíž třeba k Rakousku nebo Polsku.
Poškozuje pondělní protest a okolnosti kolem něj zemědělce?
Jednoznačně, ať se na mě nikdo nezlobí. Nemám rád takové násilné a nátlakové protesty. Ač je situace ohromně vážná, nereflektují ji. Jsem rád, že mimo Asociaci tuto akci odsoudily i ostatní zemědělské organizace. Nemyslím, že by se jimi došlo k nějakému výsledku. Vždy je důležité snažit se diskutovat, vyjednávat, mít logické zřetelné argumenty a nepletichařit.
Když vzali traktory a jeli na Prahu, zvlášť když to udělal Jandejsek, který zastupuje Rabbit, každý menší zemědělec, který se přidal, ze sebe udělal užitečného idiota, protože protestoval s člověkem, který v roce 2022 prohlašoval, že malí zemědělci jsou parazité, kteří berou dotace jako sociální dávky, nic neprodukují a národ živí velké farmy. Je to pošpinění se, a kdo se připojil, dává všanc své jméno, protože bude spojován s takovým extremismem.
Hromadu lidí tím urazil, ale ukazuje to právě na ten ohromný rozpor v českém zemědělství, protože tu nemáme tak uniformní strukturu. Nepopírám, že u nás některé velké podniky fungují velice dobře, ale základem zemědělství i v Rakousku, Polsku, Německu, ve Francii jsou rodinné farmy a při protestech zastupují zájmy rodinných farem. U nás ale stále přetrvávají odlišnosti z dob socialismu.
Tyhle protesty u nás jsou brány jako záminka k tomu, aby se revidovala nová česká společná zemědělská politika, tzv. strategický plán. Jejich základním důvodem je podle mě, aby se nezastropovaly zemědělské dotace a aby se změnily redistributivní platby, o kterých se tvrdí, že jsou na vině toho, že se dnes střední podniky třeba prodávají investičním fondům nebo velkým firmám. To je způsobeno tím, že zemědělské dotace nejsou zastropované, což by bylo prostředkem, aby se hospodaření nekumulovalo do velkých podniků, protože to potom může být i otázkou národní bezpečnosti.
Ministr Výborný asi netušil, do jak velkého močálu vstupuje.
Když budete mít základnu výroby potravin v pár rukou, těžko budete ovlivňovat přirozené fungování trhu. Je mnohem lepší, když máte vícero menších pestřejších podniků, ve kterých fungují přímo lidé, kterým patří a v daném místě žijí. Je to nejrozumnější, nejbezpečnější a asi i nejproduktivnější způsob. Velké podniky mají nějakou výhodu z velikosti, ale zároveň podléhají spoustě vlivů, které způsobují problémy.
Jaký by měl být rozdíl mezi tím pondělním a čtvrtečním protestem?
Předpokládám, že tam nebudou ty podivné proruské skupiny a že tam budou lidi ze stavovských organizací, ať ze Zemědělského svazu, nebo Agrární komory. Asociace soukromého zemědělství žádný protest nepořádá, protože my ve své podstatě souhlasíme s tím, že je byrokracie samozřejmě velký problém, a chceme, aby se řešil, ale v žádném případě nechceme rušení redistributivních plateb a naopak chceme zastropovat zemědělské dotace pro velké podniky. V tomto máme jiné zájmy než Agrární komora a Zemědělský svaz.
Jak tedy jako český zemědělec vnímáte aktuální protesty zemědělců obecně v Evropě?
O protestech jsou informace v médiích hodně povrchní a vůbec tam nejsou řešeny ty hlavní důvody. Samozřejmě problém v zemědělském sektoru nastal, podmínky pro zemědělce se v mnoha ohledech zhoršily, ale důvodů to má velkou spoustu a v každé zemi jsou protesty způsobeny trošku něčím jiným, což je dáno i rozdílnou strukturou zemědělství v každé z nich.
Například v Polsku je to vyvolané především tlakem produkce, která plyne z Ukrajiny, u Němců bylo zásadním spouštěčem, že jim z výhod vyškrtli tzv. zelenou naftu. Ve Francii se hodně řeší dovozy z jihoamerických zemí mimo EU, protože cenám jejich produkce se také blbě konkuruje. Zároveň je tady velká nadprodukce zemědělských komodit a ceny například obilí klesly až na třetinové ceny, které jsou pod výrobními náklady polařů.
V čem spočívá problém v České republice?
Za posledních 30 let od pádu komunistického režimu se podpora zemědělství zaměřovala především na velké podniky. Jak Agrární komora, tak Zemědělský svaz měly takové napojení na ministerstvo zemědělství, že si vlastně diktovaly požadavky, ministerstvo fungovalo jako servisní organizace a rodinné farmy měly mnohem těžší fungování, protože zdaleka neměly takovou podporu. Což je základní problém struktury českého zemědělství. Od momentu, kdy se konečně podpora pro drobnější farmy, které mají početní většinu, zvýšila, je tu snaha, aby se to vrátilo do původního stavu a jsou k tomu využívány protesty v Evropě.
Všechny zemědělské organizace se shodneme, že jsme zásadně pro snížení byrokratizace systému, přestože já tam vůči Agrární komoře a Zemědělskému svazu v tomto ohledu taky mám nějaké výtky, protože kvůli jejich postojům a vůbec historickému činění se hromada byrokratických norem do zemědělské legislativy přijala. Za pomoci úřadů, státu a legislativy se snažily držet menší konkurenci pod kontrolou, aby jim nepřerostla přes hlavu.
Co je s tím potřeba dělat?
Asociace měla minulý týden tiskovou konferenci, na které představila deset bodů, ze kterých bych zdůraznil pět bodů. Zaprvé jde o zmíněnou redistributivní platbu, aby zůstala tak, jak je dána. Také aby se zastropovaly zemědělské dotace, čímž by se eliminoval tlak velkých subjektů, aby netlačily na skupování středních a malých zemědělských podniků. Za další jde tedy o odbyrokratizování celého systému a výrazné zjednodušení, což nám bylo slibováno před volbami, ale bohužel není to tak jednoduché a neprobíhá to, jak bychom si představovali.
Green Deal je teď sprosté slovo a podle hodně lidí je důvodem, který zapříčinil aktuální stav.
Pokud něco pokřivujete třicet let, během čtyř let se to napravuje těžko. Myslím, že ministr Výborný na tom má zájem a že se snaží, ale lítá v tom jak nudle v bandě. Asi původně netušil, do jak velkého močálu vstupuje, a narazil zkrátka na realitu, kde mají velcí agrární podnikatelé velký vliv a provádějí velice úspěšně lobbing. Pokud budeme chtít systém zjednodušit, je otázka, jestli pro to nebudou potřeba úplně noví lidé mezi českými úředníky.
Dalším důležitým bodem pro zlepšení struktury českého zemědělství je zákon o rodinných farmách. Ten v předvolebních slibech také byl, ale je už jasné, že se nestihne a ani kolem něj neprobíhají žádné práce. A pátý bod je zákon o myslivosti, protože vztahy mezi lidmi, kteří vykonávají myslivost, a mezi zemědělskými hospodáři jsou naprosto nevyrovnané, z čehož vyplývají i škody na životním prostředí a zemědělských i lesnických kulturách.
A co si tedy myslíte o té byrokratické zátěži, kterou připouští i ministr Marek Výborný?
Ta na všechny zemědělce dopadá velice silně a na tom se shodne i rozdělená zemědělská komunita, kde na jedné straně stojí Agrární komora a Zemědělský svaz, které zastupují velké podniky, a na druhé straně Asociace soukromého zemědělství.
Administrativa a legislativa, která se nás týká, je natolik složitá, že například věci, které by mohly pomoct v rámci adaptace krajiny na klimatickou změnu, jsou v legislativě podávány tak, že jim zemědělci zaprvé nerozumí, nebo v nich vidí paradoxy, že se nařízení třeba navzájem vylučují.
Navíc ani úředníci, kteří se zabývají třeba kontrolou plnění podmínek podmíněnosti, nevidí překryvy do dalších částí legislativy. Je to složité i pro ně a zemědělec musí znát všechny části a není přeci možné, aby tu fungoval systém, ve kterém se lidi vlastně nevyznají. Jsme tu od přímé práce v zemědělství, ne od zdlouhavé administrativy. Je tedy potřeba systém výrazně zjednodušit, aby se v něm vyznal i člověk, který třeba proleze jen základní školu nebo učňákem. Nyní v tom tápou i vysokoškoláci.
Navíc zemědělská politika a nové normy se nikdy nestíhají v termínu a je už standardem se dozvídat informace na poslední chvíli a pak je problém podmínky plnit. Největší problém byl v loňském roce s kontrolním digitálním systémem AMS (Area monitoring systém), který prostě vůbec nefungoval, vykazoval chyby a – v pro nás nejvytíženější době – nás vlastně zdržoval od práce.
A jak to zemědělce ovlivňuje?
Do zemědělské komunity to vnáší paniku, nejistotu a lidi jsou pak vyděšení, protože na tom stojí plnění podmínek pro dotace v rámci závazků, které nám nařídil stát i EU a na kterém stojí i hospodaření farem. K tomu pak stačí, aby přibyla třeba špatná cena obilí nebo dezinformace, které se na problémy v zemědělství a na protesty okamžitě přilepily. Dezinformační scéna se toho u nás okamžitě chytla jako například skupina Myzemědělci.cz, ve které je zemědělců minimum a jsou to lidé například z proruské a proticovidové scény…
Je potřeba systém zjednodušit, aby se v něm vyznal i člověk, který třeba proleze jen základní školu nebo učňák.
Zneužívat se to začalo okamžitě a stalo se to způsobem, jak demokratický systém v zemích EU narušit, což se mi jako zemědělci vůbec nelíbí. Je potřeba vypreparovat, co jsou ty vážné problémy a co je naopak balast, který někdo nastrčil ze svých partikulárních, osobních nebo skupinových zájmů.
Jak z pohledu zemědělce hodnotíte práci ministerstva zemědělství a ministra Marka Výborného?
Sám jsem s ním měl zkušenost v souvislosti s novelou zákona o myslivosti, který Marek Výborný dokončil, a za to jsem mu několikrát poděkoval. Za mě je to oproti panu Nekulovi zlepšení. Nerozuměl jsem jeho dohadování se supermarkety a velkými potravinářskými podniky, když řešil, kdo má jakou marži a kdo je viníkem vysokých cen potravin… takovým způsobem se nikdy nedoberete výsledku, všechny subjekty ministrovi samozřejmě slíbí, co bude chtít slyšet, ale záleží jim především na zisku. Na tom není nic špatného, tvořit zisk je základ podnikání.
A můžete tedy okomentovat tu nekonečnou debatu o cenách potravin?
Evropský trh je narušený. U nás máme problém s malým počtem drobnějších výrobců, zemědělců a zároveň mezi nimi chybí konkurence. Řešíme supermarkety, ale měli bychom podporovat lokální výrobce a to, aby lidé nakupovali u nich, a ne, aby zpracovanou produkci posílali do výkupu, kde s tím dál nakládá obchodník. Je třeba vyřadit překupníky a cestu od prvovýrobce k zákazníkovi zkrátit. K tomu ale není úplně velká podpora ani od pana ministra Výborného. Bohužel vidíme signály, že se snaží, aby byly redistributivní platby rozmělněny a nezůstaly v podobě, v jaké jsou. To by bylo špatně, protože by právě zmizela podpora pro menší farmy.
A co Green Deal? Ten protestující velmi trápí.
Myslím, že největší problémy, které nás v zemědělství čekají, přijdou s klimatickou změnou, a to, co řešíme dnes, nám bude potom připadat nepodstatné. Green Deal je teď sprosté slovo a podle hodně lidí je to důvod, který zapříčinil stav, který tu je. Uvědomme si ale, že pravidla mají být jednoduchá, ale být musí, jinak nás to dožene a stejně je budeme zavádět, ale bude to už výrazně horší a možná bude i pozdě. Klimatická změna postupuje velice rychle a uvidí se, jaký to ještě bude mít vliv. Budoucnost je v tomto ohledu doopravdy strašidelná.
V souvislosti s tím se hodně mluví o požadavcích na zemědělce v Evropě, které mají plnit, zatímco sem jde levná konkurence zvenčí, což samozřejmě nějakým způsobem není dobře, ale přiznám se, že vůbec nesdílím to shazování viny na Green Deal. Jako řešení bych viděl dovozy zemědělské produkce pouze ze zemí se stejnými standardy zemědělství v boji proti klimatické krizi.
Když se totiž podíváte na vývoj klimatu a jak se mění počasí, rok 2023 byl nejteplejší v historii měření, všichni vidíme, jaká je letošní zima, únor vypadá jako duben. Vše ukazuje na to, že klima se mění radikálně a rychleji, než se předpokládalo, což říkají i klimatologové a další vědci s tím, že se pomalu dostáváme do situace, kdy vývoj klimatu nebudeme schopni předvídat, ani ovlivnit. Takže věci, které mají nějakým způsobem pomoct, jsou potřeba.
Je důležité zadržování vody v krajině, odstranění ohromné větrné i vodní eroze, degradace půdy a zvýšení skoro nulové biodiverzity na zemědělských pozemcích.
Například se zjistilo, že původní plán ministerstva v protierozní vyhlášce je v současný moment úplně neproveditelný, protože to zemědělské podniky na mnoha místech vůbec nejsou schopny plnit. Parametry se tedy zmírňovaly, protože to lidi, úředníky a podniky vyděsilo a začali se bát dopadů. Ale problém samozřejmě nemizí a dožene nás. Nejsem sice polař, ale jsem zemědělec, který hospodaří na trvalých travních porostech, a už se silně bojím, jaké bude jaro, jestli budeme mít dostatek pastvy a budeme schopni vyrobit dostatek sena, protože oproti době před 10 lety jsme na 60 procentech produkce, a myslím, že to stejné je na polích. Kvůli suchu dnes mají vyšší výnosy obilovin na Vysočině, přitom nejúrodnější oblast bylo vždy Polabí a jižní Morava. Už v roce 2018 jsme měli ohromný problém, abychom uživili dobytek, protože bylo sucho, tři měsíce nepršelo a na pastvinách nerostla tráva. Trendy jsou viditelné a jsem rozladěný, když vidím, že v prostředí, ve kterém se pohybuji, to spousta lidí, bohužel, včetně některých zemědělců a lesníků, bere na lehkou váhu. Tak doufám, že vezmeme rozum do hrsti a začneme se chovat tak, abychom byli schopni přežít a zároveň i budoucí generace, naše děti a naši vnuci. Protože už to není problém budoucnosti, ale současnosti a my už ho dnes prožíváme.
