Demonstrace odborářů před Úřadem vlády. Mezi řečníky se objevil i expremiér a miliardář Andrej Babiš (ANO), místopředseda SPD Radim Fiala nebo šéfka komunistů Kateřina Konečná. FOTO: ČTK / Kamaryt Michal
FOTO: ČTK / Kamaryt Michal
Těžko říct, proč napadlo odboráře pozvat na mítink oligarchu Andreje Babiše a zástupce obou okrajů politického spektra. Aranžmá před Úřadem vlády ČR jen vyvolává otázky, kam ještě může šéf ANO klesnout ve snaze sbírat laciné body, což platí i o Josefu Středulovi.
Česko zažívá nejen cenovou inflaci zboží a služeb, ale také inflaci nejrůznějších mítinků a demonstrací. V situaci, kdy je nejvyšší čas brzdit tempo zadlužování, se v ulicích střídají zájmové skupiny požadující stále více peněz z kapes daňových poplatníků. Každý náznak úspor je považován za zásadní útok na životní jistoty a uvržení společnosti do bídy. Nezajímá je, že cesta k řeckému bankrotu není jen akademickou hypotézou.
Francouzský vzor?
Stovky protestujících přišly na Okamurův mítink do Ostravy, zatímco kolem tisíce odborářů dorazilo stejný den před prázdný úřad vlády. Tedy ještě méně než na loňskou neúspěšnou demonstraci předáka největší odborové centrály Josefa Středuly na Václavské náměstí, jež vedla k jeho odstoupení z prezidentské kandidatury.
To však nebyla jediná anomálie této akce, postrádající smysl z více důvodů. Není jasné, proč odbory demonstrují proti zvyšování penzijního věku, když zatím není dohodnuto, jak se bude případně prodlužovat a koho se bude týkat. Proč nedemonstrovaly v době, kdy ho chtěl tehdejší premiér Babiš prodloužit na 67 let?
Také není jasné, proč protestovaly proti návrhu normy Euro 7, zpřísňující výrobu spalovacích motorů, což by mohlo vést k ukončení výroby levnějších vozů a propouštění. Současný vývoj směřuje k přehodnocení těchto plánů, takže se vlamují do otevřených dveří.
Odboráři se možná zhlédli v mohutných demonstracích ve Francii, kde proti důchodové reformě prezidenta Macrona protestují stovky tisíc lidí. Na těchto nepokojích, organizovaných radikálními odborovými centrálami, se přiživuje krajní levice (Melenchon) i krajní pravice (Le Penová), přičemž v českých poměrech se snaží rozkročit na oba okraje hnutí ANO. Macron však zastupuje svoje voliče a zatím ustoupit nehodlá, i když dochází k ostrým střetům s policií.
Domácí karikatura
Také je ovšem nutné dodat, že kvůli demografickému vývoji a udržitelnosti penzijních systémů dochází k prodlužování důchodového věku ve většině evropských zemí, nezřídka nad 65 let.
Česká kopie francouzských protestů je spíš jejich karikaturou, když pomineme rozdílnou účast. To by jinak organizátoři nemohli pozvat miliardáře vlastnícího 250 firem, jehož holding je s převahou největším evropským příjemcem unijních zemědělských dotací.
Přesto Agrofert v některých zpracovatelských provozech zaměstnává dělníky těsně nad úrovní minimální mzdy. Středula už zapomněl, že v kampani na nedůstojné podmínky pracovníků Babišova holdingu upozorňoval? Nyní spolu s oligarchou hřímali proti „asociální“ politice vlády, a vůbec jim to nepřipadalo divné.
Nemohu Babiše vystát
Panoptikální složení vystupujících paradoxně vadilo pouze jediné zahraniční účastnici, studentské odborářce Lise Mercierové, jež přijela z Francie podpořit české kolegy. Krátce po kritice francouzského prezidenta opustila pódium.
„Nemohu vystát někoho, kdo se kamarádí s Macronem. Nechceme stát za Babišovými idejemi. Nemůžeme vystát někoho, kdo je populista a kamarád Emmanuela Macrona,“ vysvětlila. A to ještě asi nevěděla, že na pódiu stojí Okamurova pravá ruka Radim Fiala. SPD kamarádí s Le Penovou, což je také červený hadr pro francouzskou levici.
U nás je možné vše, jakýkoli scénář v jakémkoli složení. O tom svědčí i účast předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, jejíž vulgární vystoupení patřilo k „bonbónkům“ celé akce. Splnila však očekávání, což jen přitěžuje autoritě Středulových odborů.
Českomoravská konfederace odborových svazů, jejíž součástí je organizátor mítinku Odborový svaz KOVO, se tímto přístupem zásadněji neliší od radikálnější konkurence Bohumíra Dufka z Asociace samostatných odborů, jenž se zúčastnil Rajchlovy demonstrace a vyzýval k blokádám vládních budov.
Odborář Babiš
Největší pozornost však na sebe strhnul Babiš, jenž se dosud pouličním vystoupením vyhýbal. Sám se zalekl svého nápadu, že svolá demonstraci seniorů. Co kdyby nikdo nepřišel? Proto se rozhodl přiživit na odborářském protestu, ale možná hlavně proto, aby nepřenechal prostor SPD a neparlamentní opozici.
Zní to kuriózně, když velkopodnikatel vyzývá odboráře ke statisícovým demonstracím. Jako premiér se jim vysmíval a odkazoval účastníky na výsledky svobodných voleb.
„Máte obrovskou sílu a my vás budeme podporovat,“ podlézal odborářům. Pokud to Kateřině Konečné, Radimu Fialovi a šéfovi ČSSD Michalu Šmardovi nedošlo, bral je jen jako stafáž své mítinkové premiéry.
Účast sociální demokracie na akci odborů není překvapivá. Historicky tvoří spojité nádoby, ovšem v této sestavě nemá šanci prorazit a nadále ztrácí věrohodnost. Mesaliance s Babišem ji vynesla mimo sněmovnu a rozhodně jí nepomůže, když bude asistovat u jeho exhibicí.
Středulova fraška
To už Šmarda zapomněl, jak premiér Babiš se Zemanem zablokovali jeho nominaci do vlády? Veřejně podporoval kandidaturu Petra Pavla se slovy, že „dokud bude Andrej Babiš lídrem opozice, pravice bude vyhrávat“. Takto ovšem zásadnějších změn nedosáhne.
Středula dále zapomněl i na svoje slova, že nemůže podporovat „komunistického udavače“. Teď se mu bude udavač hodit, zvláště když v sobě náhle objevil odborářskou náturu, symbolizovanou šálou Odborové organizace KOVO kolem krku.
Šéf ANO je schopen jakékoli proměny. V poslední době nadbíhal křesťanům vírou v Jezulátko, nachází pochopení pro proruské mírotvorce a v neposlední řadě se zastal Rajchlových radikálů z Václavského náměstí, že s nimi vláda a prezident nemluví.
Nyní se na pódiu symbolicky objímá s KSČM a SPD, kterou chce bez obalu zlikvidovat a převzít její elektorát. A odbory sezváním této společnosti neprokázaly nic jiného než přiřazení k populistické opozici včetně extrémního proruského spektra. Pozve Středula příště Okamuru, Rajchla, Skálu, Hamplovou nebo třeba Ševčíka? Teď už by se nikdo nedivil.
