Vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský FOTO: Knihovna Václava Havla / se souhlasem
FOTO: Knihovna Václava Havla / se souhlasem
Zisk Chersonu bude mít velký význam z hlediska armádního, z hlediska politicko-symbolického je asi významnější Krym, říká vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné popisuje, jak obtížné bude pro Ukrajinu osvobození poloostrova, který od roku 2014 okupuje Ruská federace, nebo jaký vliv bude mít na vývoj války změna počasí.
V pondělí ukrajinská armáda ohlásila zahájení ofenzivy na jihu země. Jak reálné podle vás je, aby se Ukrajině podařilo zpět dobýt Cherson, který se zdá být cílem této operace?
Ukrajina Cherson určitě získá. Je jen otázka modality, kterou si sama vybere, protože je to dlouho plánová a náročná operace. Její podrobnosti a operační plány si samozřejmě drží ukrajinský generální štáb pro sebe. Nevíme, jakým způsobem to budou chtít udělat.
Jedna možnost je, že budou útočit přímo na Cherson. Už teď vidíme určité výpady speciálních jednotek, které testují, jaká je situace ve městě. Tato varianta by ale předpokládala městský boj. Druhá možnost je, že budou nadále pokračovat v opotřebování ruské armády, vyčerpání jejích zásobovacích kapacit spolu s odstřihnutím mostů, a docílí toho, že se nakonec bojovat nebude a že ruská armáda bude donucená se vzdát, nebo zastavit bojové operace. Ukrajinci Cherson získají, ale nevím jakým způsobem, a tím pádem nevíme, jak dlouho to bude trvat.
A je možné, že kromě samotného města by ukrajinská armáda zvládla osvobodit i celou Chersonskou oblast?
Myslím, že je to cíl, ke kterému to všechno směřuje. Mám docela dost relevantní zdroje z Ukrajiny, ale ani oni nevědí, jak to bude. V každém rozhovoru je poctivé říct, že nevíme. Jsou to utajované plány, takže konkrétní modalitu nevíme. Samozřejmě osvobození města a celé oblasti je v jejich plánu. Kapacity na to mají.
Vy jste říkal, že nevíme, jak dlouho bude osvobozování města Cherson trvat. Dá se alespoň říct, o jakém časovém horizontu se bavíme?
To je přesně ta otázka, na kterou vám poctivý člověk nedá odpověď, takže vám ji nedám ani já. Těžko říct. Ruská strana není evidentně schopná nějakým způsobem na tuto situaci reagovat, není schopná navýšit počet svých vojáků, není schopná vojáky rotovat, jsou čím dál tím víc vyčerpaní, a není schopná doplňovat zásoby precizní munice. To znamená, že z toho úhlu pohledu Ukrajince netlačí čas.
Kdyby se v Rusku chystala nějaká nová síla, nějaké nové jednotky, nebo armádní sbor, tak by Ukrajince tlačil čas. Je ale netlačí, protože nic takového na ruské straně není. Není žádný horizont, ke kterému by Ukrajinci museli směřovat nějaký velký úspěch kromě blížící se zimy, ale já si myslím, že to bude dřív.
Pokud by se to dobytí města Cherson, nebo celé oblasti podařilo, jak zásadní zisk by to pro Ukrajinu byl, ať už z pohledu morálního, tak válečného?
Je tam ještě jedna věc. Ukrajinci útočí na více místech a cíl je přetížit ruskou armádu a nedat jí možnost rozhodnout se, kde ten útok přijde. Bavíme se o Chersonu, ale ten útok nakonec může přijít v Záporoží, nebo může přijít nějaký větší útok na Krymu.
Pokud se bavíme o symbolice, tak bude mít asi největší význam pád Krymu. Je jasné z jakých důvodů. Cherson je ale pro Ukrajince důležitý, protože je to přístup k moři, kontrola dodávkových tras vody na Krym a jsou tam poměrně silné ruské jednotky pohybující se od 15 do 20 tisíc mužů. Pokud by to skončilo nějakým obklíčením jednotek a jejich vzdáním se, zajetím a nebo postupnou likvidací, tak je to velká rána i pro ruskou armádu.
Zisk Chersonu bude mít velký význam z hlediska armádního, z hlediska politicko-symbolického je asi významnější Krym.
Je tedy v nějakém delším horizontu to osvobození Chersonu prvním krokem k osvobození Krymu?
Myslím si, že ano. Celý jih je spojený. Vypadá to tak, že skutečně bude dříve věnovaná priorita jihu a potom až východu. Jestli na jihu bude nakonec velký frontální útok vedený nejdřív na Cherson, nebo na Krym, nebo na Melitopol, protože když se podíváme na mapu, tak právě Melitopol je úzké místo pozemního koridoru, teď nevíme. Je dobře, že to nevíme, protože to má vědět jen ukrajinský generální štáb a ne my.
Krym je Ruskem okupovaný už od roku 2014. Myslíte si, že je pro opravdu Ukrajinu v budoucnu možné získat ho zpět pod svoji kontrolu? A jak těžké by to pro Ukrajinu bylo?
Ukrajina získá Krym. Já jsem přesvědčený, že osvobodí celé své území, ale kdy to nastane, záleží na jejich plánech. Na Krymu jsou velmi silné jednotky a je velmi dobře opevněný. Na druhé straně je ale zranitelný z hlediska přísunu. Pokud by padl Cherson, Ukrajinci by zaútočili na Melitopol a pokud by odstřelili Kerčský most, tak je Krym pro Rusko neudržitelný. Myslím si, že ho nakonec Ukrajinci získají.
Zatímco na jihu země útočí Ukrajina, na východě se o něco podobného snaží i ruská armáda. Ukrajinci ale odrazili ruské útoky na pěti úsecích fronty. Dá se říct, proč Ukrajina podle dostupných informací postupuje a Rusku se něco podobného na východě nedaří?
Ruská armáda je vyčerpaná a ztratila manévrovací schopnosti. Od samého začátku nemá dostatek mužů a to se ještě teď multiplikuje tím, že má asi 100 tisíc vojáků vyřazených z boje, má nedostatek pěchoty a nejsou schopni žádných manévrů, nemají mobilitu a jsou schopni akorát toho, co jsme viděli u Lysyčansku a Severodoněcku. To znamená, že masivní artilerií před sebou všechno rosekají a pokročí o pár kilometrů. Nemají ale žádnou manévrovací schopnost, kdy musíte nasadit tanky, vedle nich i pěchotu a leteckou podporu.
Dnes se ruské letectvo v podstatě neodvažuje vstoupit do ukrajinského prostoru a ostřelují je z dálky. Nemají na to. Určitě ale mají dobře vybudované obranné pozice na Donbase a v těch dvou republikách, kde jsou už od roku 2014. To, o co teď jde, je to, že nebudeme svědky žádných podstatných ruských útoků. To, o čem mluvíte, byly jen drobné protiútoky, aby vyrovnali tlak na jihu, ale to, co se může stát a je to to jediné, na co může ruská strana sázet, je, že jejich obrana bude tak efektivní a úporná, že se při ní útočník vyčerpá.
Nejtěžší to budou mít Ukrajinci právě v Luhanské a Donětské lidové republice, kde mají Rusové vybudovanou logistiku, zázemí, protiletecké a protiraketové systémy. Je logické, že se Ukrajinci věnují jihu, protože Donbas bude nejtvrdší oříšek.
Politický geograf Jan Kofroň na twitteru napsal, že pasivita se může Ukrajině hodně vymstít. „Evropa stojí asi před ne úplně hezkou zimou a bez vidiny toho, že je Ukrajina schopná získat území nazpět, se pochopitelně vynoří otázka, zda by nebylo lepší konflikt zmrazit,“ doplnil. Jak velký problém by podle vás byl, kdyby Ukrajina to území ovládnout nezvládla? A souhlasíte s tím, že by to mohl důvod k pokusům o zmrazení konfliktu?
Já se s panem Kofroněm od začátku války neshodnu téměř v ničem. Žádnou pasivitu tam nevidím. Žádný konflikt podle mého názoru zmrazený nebude. Ukrajina má jediný cíl a to je osvobození svého území. Může dojít k nějaké operační pauze, ale rozhodně ne k zmrazení konfliktu. Rusové budou ze všech svých zmrazených zón postupně vyhnáni – jak z Gruzie, tak z Karabachu. Pokud si to Ukrajinci vyhodnotí, tak může dojít k operační pauze, ale jinak není důvod k tomu, aby se konflikt zmrazil.
Dodaly podle vás západní země Ukrajině dostatek zbraní, aby byla schopná získat všechna území, o kterých mluvíte, zpět?
Teď to vypadá, že jich dodaly dost. Nehrozí žádné vyschnutí západních arsenálů, protože jsou natolik velké. Nezdá se ani to, že by hrozila nějaká únava. Spojené státy i Velká Británie také vyhlásily za cíl porážku ruské armády.
Jsem ale kritický k tomu, že dodávky zbraní byly od začátku zpožděné. První dva měsíce konfliktu byly dodávky zpožděné, což vyplývalo z toho, že Západ není připraven bojovat, ale i jeho společnost nebyla připravena na válečný konflikt. Možná hrála roli i nedůvěra u některých vojenských plánovačů, že to Ukrajina zvládne.
Osobně za předěl považuji cestu ministra obrany Austina a ministra Blinkena, kde vyhlásili jasný záměr Spojených států, aby ruská armáda byla poražena a přestala být nebezpečím pro své sousedy. Když je tento záměr vyhlášen rozhodující supervelmocí, tak musí vyjít, protože kdyby nevyšel, tak by to byla její porážka. Důležitou roli také hrála Velká Británie. Nesmí se zapomínat na velmi pozitivní roli premiéra Johnsona. V momentě, kdy na začátku Biden váhal, tak Johnson byl první, kdo do toho vstoupil.
Ochabnutí pomoci jsem viděl v prvních dvou měsících. Teď si myslím, že to už neplatí. Pomoc teče tak, jak je potřeba. Limitací jsou školící kapacity. Chvíli trvá, než se Ukrajinci zaučí na nějaké zbraňové systémy. Poslední dva měsíce je ale pomoc dávkována přesně podle potřeb.
Jaký vliv bude mít na válku změna počasí a takzvaná rasputica, což je jev, kdy lze po nezpevněných cestách v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině projít jen s velkými obtížemi?
Problém pohybovat se po nezpevněných cestách mají hlavně Rusové. To byl jeden z velkých problémů ruské logistiky. Jejich zásobovací náklaďáky a tanky se nedokázaly pohybovat jinudy než po silnicích a tam byly zranitelné.
Pokud by nastalo to, o čem mluvíte, tak z hlediska obtíží to bude na obou stranách stejné. Nedá se říct, že to bude pro jednu stranu horší.
Nějakých velkých změn se možná v horizontu měsíce dočkáme. Amerika Ukrajině přislíbila 52 miliard dolarů a americký volič bude chtít před listopadovými volbami do Kongresu vidět reálný výsledek. Je to hodně peněz a v zájmu Bidena je, aby mohl před volbami říct, tady je jasný výsledek. Do konce léta, nebo začátku podzimu se nějakého velkého ukrajinského úspěchu dočkáme.
Vy jste už částečně mluvil o kapacitách ruské armády. Prezident Vladimir Putin v posledních dnech oznámil zvýšení početního stavu armády na zhruba dva miliony vojáků. Jak to může zahýbat s průběhem války? A jak zásadní je to informace v kontextu celé války?
Je to jen kouzlení čísly. V kontextu války to nehraje žádnou roli. Rusové nemají školící kapacity a pokud by měli tento počet naplnit, tak započtou Wagnerovce, započtou nějaké dobrovolnické sbory a jednotky, které jsou teď pod ministerstvem vnitra. Chybí jim ale hlavně ty školící kapacity. Přišli o spoustu důstojníků, takže nemají jak školit vojáky. Kdyby se jim to podařilo do ledna, tak je otázka právě to školení. Na vývoj na frontě to mít vliv nebude.
