ROZHOVOR / Gruzínský parlament přijal 14. května zákon, kvůli němuž dlouhé týdny marně protestuje celá země. Kontroverzní návrh vládní strany Gruzínský sen počítá s tím, že všechny organizace částečně financované ze zahraničí budou označované po ruském způsobu jako „zahraniční agenti“.

Prosazení legislativy, která podle expertů povede k omezení svobody médií a likvidaci neziskového sektoru, přitom může Gruzii zablokovat cestu k vytouženému členství v EU. O atmosféře v současné Gruzii a blížících se parlamentních volbách jsme hovořili s Tinatin Achvledianiovou z Centra pro evropská politická studia (CEPS).

Gruzínský parlament schválil kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“, prezidentka Salome Zurabišviliová však zákon vetovala. Jak moc může její veto proces pozdržet?

Obávám se, že příliš ne, k přehlasování prezidentského veta stačí parlamentu prostá většina a vládnoucí strana je zjevně odhodlána prosadit tento zákon co nejrychleji. Veto tak možná proces zdrží o několik týdnů, ale rozhodně ne o celé měsíce.

Není to poprvé, co byl tento zákon v Gruzii navržen. Loni však vláda po masových protestech nakonec ustoupila a stáhla ho. Jak to, že tentokrát protesty nezabírají, i když jsou mnohem masovější? Jen v hlavním městě Tbilisi nedávno demonstrovaly přinejmenším desítky, možné i stovky tisíc lidí…

Odpověď se skrývá právě v blížících se parlamentních volbách, které se budou konat už v říjnu tohoto roku. A zákon dává současné vládnoucí straně Gruzínský sen legislativní základ k omezení svobodných médií, zkrocení občanské společnosti a zavedení veřejného teroru, který už nyní využívá proti pokojným demonstracím. Je to tedy součást cíleného záměru zajistit si vítězství v příštích volbách.

Můžete stručně vysvětlit, proč je tento návrh zákona vlastně problematický? A jaké dopady bude mít na gruzínskou společnost?

Schválený zákon ukládá všem organizacím, které dostávají více než 20 % svých finančních prostředků ze zahraničí, povinnost registrovat se jako „zprostředkovatelé zahraničního vlivu“. Poté, co se zaregistrují, pro ně zákon zavádí velmi vágní kontrolní nástroje a vysoké správní pokuty za jejich nedodržení. V podstatě tedy stanovuje dva oddělené režimy pro organizace, které jsou nějak financovány ze zahraničí, a pro všechny ostatní. Přičemž organizace, které spadají do první kategorie, budou bezpochyby monitorovány, pokutovány a jejich činnost omezena.

Zákon navržený gruzínskou vládou je zjevně inspirován ruskou legislativou, kterou přijal Putinův režim zhruba před deseti lety a jež měla zásadní dopad na ruská média, občanskou společnost a demokracii jako celek. Takže můžeme předvídat, k čemu v praxi povede návrh schválený v Gruzii. Evropský soud pro lidská práva ho navíc již posoudil a rozhodl, že porušuje základy evropských hodnot i podmínky, které Evropská komise stanovila pro přijetí země do EU.

Jde tedy o zákon, který ohrožuje budoucnost Gruzie v Evropě, což je hlavní důvod, proč proti němu v posledních týdnech protestuje tolik lidí. Vědí, že pokud vejde v platnost, připraví je o možnost vstoupit do EU, kterou podporuje drtivá většina Gruzínců.

O „neslučitelnosti“ přijetí tohoto zákona s členstvím Gruzie v EU otevřeně hovořil například vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell i mnozí další. Jak je to v souladu s prohlášeními lídrů vládní strany, kteří tvrdí, že země vstoupí do EU již v roce 2030?

Gruzínský sen tuto strategii používá dlouhodobě. Jeho politici nechtějí ztratit podporu veřejnosti, protože Gruzínci v drtivé většině podporují vstup do EU. Proto voličům tvrdí, že chtějí vstoupit do EU, a dokonce stanovili konkrétní datum, které jste zmínil: rok 2030. Zároveň ale dělají v posledních deseti letech v praktické politice všechno pro to, aby tuto cestu sabotovali.

Myslíte si, že tato strategie u gruzínské veřejnosti funguje?

Rozhodně se jim velmi dobře daří šířit dezinformace a manipulovat gruzínskou veřejností. V minulých volbách tato hra zafungovala, ale teď už se to nebude opakovat, protože všichni obyvatelé vidí skutečné cíle vládní strany.

A přesto Gruzínský sen stále jasně vede v průzkumech pro říjnové volby…

Od poloviny dubna, kdy vypukly masové protesty, jsem žádný aktuální průzkum veřejného mínění nezaznamenala. Co se týče jejich vysoké podpory až do tohoto nedávného vývoje, existuje několik faktorů, které to vysvětlují.

Zaprvé, jak už jsem říkala, Gruzínský sen je velmi zdatný v šíření dezinformací, a to zejména mezi těmi občany, kteří nemají přístup ke svobodným a kritickým informačním zdrojům. Zadruhé vyvolává atmosféru strachu, takže spousta lidí ani nemusí být ve volebních průzkumech upřímná. A třetí faktor je ten, že Gruzie nemá silnou a jednotnou opozici.

Vyjdou z probíhajících protestů nějací noví opoziční vůdci?

Bohužel ne. Vidíme velký vzestup gruzínské mládeže a jsme svědky toho, jak moc touží po evropské budoucnosti a je ochotná za to bojovat. Nevšimla jsem si ale žádných nových tváří v opozičních stranách.

Koho pak budou tito nespokojení mladí lidé volit, když se nikdo nový neobjevil a stávající opozice velkou důvěru mezi Gruzínci dosud nevzbuzovala?

Je naděje, že zvolí kohokoli z již existujících opozičních stran. I když nemají na výběr žádné dokonalé možnosti, budou volit opravdu kohokoli, jen aby znovu nezvítězil Gruzínský sen.

Gruzínský sen sabotuje členství země v EU. Jaký je jeho postoj k Rusku?

Moskva si schválení zákona pochvaluje, což dává poměrně jasný obraz o zahraniční politice současné vlády. Myslím, že poslední prohlášení oligarchy Bidziny Ivanišviliho, který je zakladatelem a zároveň čestným předsedou Gruzínského snu, to vystihuje velmi dobře.

Nedávno totiž veřejně obvinil jakousi „stranu pro globální války“ z toho, že chce zmanipulovat Gruzínce proti Rusku. Vládní strana Rusko neviní z ničeho, co se momentálně ve světě děje. Místo toho šíří konspirační teorie o jakýchsi „válečných stranách“, které údajně rozpoutávají globální konflikty a snaží se Gruzii vtáhnout do války na Ukrajině.

Dodržuje Gruzie sankce, které byly uvaleny na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu?

Gruzie není oficiálně součástí evropských sankcí, ale neoficiálně je zejména ve finančním sektoru uplatňuje. Země se řídí politikou EU v oblasti financí i obchodu a přijala mnoho evropských právních předpisů. To znamená, že je obtížné, aby nebyla de facto součástí sankcí, a zatím se nenašly konkrétní důkazy o tom, že by je Gruzie neuplatňovala, nebo je pomáhala obcházet.

Vraťme se k podzimním volbám. Zmínila jste, že existuje určitá míra manipulace ze strany vládnoucí strany. Jak svobodné a spravedlivé budou tyto volby?

Nepředpokládám, že budou svobodné a spravedlivé. Viděli jsme, jak Gruzínský sen pořádal volby v minulosti, kdy docházelo k masivnímu nákupu hlasů a zastrašování. Vládnoucí strana má velké administrativní kapacity a možnosti, jak zejména v regionech vyhrožovat voličům, nakupovat hlasy a ovlivňovat volby. Nejde přitom o nějaké moje neověřené tvrzení: vycházím ze zpráv volebních pozorovatelů OBSE. Takže očekáváme, že se podobné praktiky budou opakovat.

Nyní navíc kvůli způsobu potlačování protestů víme, že se současná vláda bude více než kdy jindy dopouštět veřejného teroru. Koneckonců díky přijetí zákona o „zahraničních agentech“ bude mít legislativní základ k tomu, aby mohla jít po každém, kdo se odváží veřejně vystoupit.

Myslíte si, že současná opoziční energie, která se projevuje pokračujícími masovými protesty, může vydržet až do voleb? Nebo po definitivním přijetí tohoto zákona utichne?

Pokud utichne, tak určitě ne sama od sebe. Vidíme, že se lidé nebojí, neopouštějí ulice, zůstávají celé noci venku. Spíše se obávám, co všechno je vláda schopná udělat pro to, aby tyto protestující umlčela.

Co nejhoršího by mohla udělat?

To, čeho už se dopouští: represí, vyhrožování, zadržování mnoha lidí na základě směšných důvodů, a dokonce i bití a terorizování těch, kdo se odvážili promluvit.

Tinatin Achvledianiová je výzkumnou pracovnicí a vedoucí oddělení finančních trhů a institucí v think-tanku Centrum pro evropská politická studia (CEPS). Často vystupuje v západních médiích včetně BBC, Euronews, Bloomberg, Deutsche Welle a Voice of America, a také na hlavních gruzínských televizních stanicích. V roce 2020 byla časopisem Forbes zařazena do žebříčku 30 významných lidí ve věku do 30 let v kategorii věda. Je držitelkou doktorátu z ekonomie na Varšavské univerzitě a výsledky jejích vědeckých a politických studií byly široce prezentovány v Evropě, Kanadě, Spojených státech amerických, Číně, Austrálii, Kataru nebo Thajsku.