V ulicích Kyjeva je k vidění zničená ruská vojenská technika, tanky i trosky raket. FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
ANALÝZA / Ruská agrese proti Ukrajině má stále větší dopady i mimo východní Evropu – politické, hospodářské, sociální, právní a humanitární. V tomto kontextu je třeba se vrátit k nejstarší a nejnaléhavější ukrajinské žádosti o přímou vojenskou podporu Západu v rámci této velké války. Krátce po zahájení masivní ruské invaze 24. února 2022 spustil Kyjev mezinárodní kampaň s žádostí o zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou.
NATO a jeho členské země sice rozuměly ukrajinským obavám, ale návrh Kyjeva rychle a zcela odmítly jako příliš riskantní krok. Dokonce ani částečné vyhovění ukrajinskému požadavku, například vyhlášením některých částí západního vnitrozemí Ukrajiny za bezletové zóny, nebylo považováno za národní zájem členských států NATO. Tato schematická úvaha byla sporná již v roce 2022. V roce 2023 se stala ještě pochybnější.
Aktivní vojenské angažmá západních a dalších zainteresovaných zemí v týlových oblastech Ukrajiny s využitím stíhacích letounů a protiletadlových zbraní by uspokojilo nejen ukrajinské volání o pomoc. Válka Ruska proti ukrajinskému státu, ekonomice a obyvatelstvu se dotýká klíčových zájmů mnoha zemí mimo východní Evropu. Národní zájmy Ukrajiny a mnoha dalších zemí světa se shodují přinejmenším ve čtyřech směrech, a proto vyžadují přímou akci i ze strany neukrajinských aktérů.
Zabránit humanitární katastrofě a udržet globální stabilitu
Zaprvé, udržení schopnosti Ukrajiny sklízet a vyvážet potraviny a zejména obilí úzce souvisí nejen se znepokojivými humanitárními otázkami. Je to také podmínka nezbytná pro zachování celosvětové stability a pořádku. Nedostatek a nové zvýšení cen základních potravinářských produktů, jako jsou mouka a chléb, bude mít vážné transkontinentální sociální a politické důsledky. Mohou zahrnovat nestabilní vlády, ozbrojené převraty, migrační toky, nárůst xenofobie, a dokonce občanské nebo mezistátní války.
Využití západní i nezápadní letecké a protiletadlové síly na pomoc Ukrajině při zajištění její produkce a vývozu potravin tedy není jen otázkou empatie či dobročinnosti vůči Ukrajincům. Takové přímé nasazení vojenské síly NATO i jiných zemí lze dostatečně odůvodnit potřebou minimalizace obecných rizik pro mezinárodní bezpečnost. Předcházení hladu a jeho ničivým následkům pro globální řád je samo o sobě dostatečným důvodem k úvahám o vytvoření bezletových zón nad Ukrajinou a v jejím okolí. Taková opatření by mohla být odůvodněna, aniž by byla zmíněna ukrajinská žádost o jejich přijetí, a to výhradně s odkazem na jiné než ukrajinské národní a širší nadnárodní zájmy.
Předejít jaderné katastrofě a ohrožení zdraví
Za druhé, ukrajinské jaderné elektrárny – včetně té nefunkční v Černobylu – se od začátku rozsáhlé invaze opakovaně staly místem, jevištěm, cílem a nástrojem ruské vojenské činnosti. Přeshraniční rizika plynoucí z takového jednání pro zdraví jak milionů Ukrajinců, tak i občanů několika členských států NATO jsou zřejmá. Když Ukrajina v roce 2022 požádala o vyhlášení bezletové zóny, bylo překvapivé, že vysoký národní zájem různých evropských zemí na bezpečnosti ukrajinského radioaktivního materiálu nebyl zohledněn.
Dnes je nejvyšší čas, aby se NATO a vlády jeho členských zemí přímo zapojily do ochrany svých občanů před opakováním následků černobylské katastrofy z roku 1986. Stejně jako v případě umožnění stabilní ukrajinské produkce potravin a dopravy lze zájem Ukrajiny na ochraně jejích jaderných elektráren považovat dokonce za druhotný. Ani v tomto případě nemusí být žádost Kyjeva o bezletovou zónu zmiňována v rámci obhajoby vojenského angažmá NATO a dalších spojenců ve vzdušném prostoru Ukrajiny.
Ochránit západní občany před ruskými útoky
Zatřetí, od října 2022 se město Kyjev stalo oblíbeným cílem ruských raketových a dronových útoků (čehož jsem byl svědkem mnohokrát). Ať už záměrně, nebo nikoli, ruské rakety a bezpilotní letouny opakovaně zasáhly čistě civilní infrastrukturu a zabily civilisty. Domy jsou opakovaně poškozovány a Kyjevané zraňováni i úlomky ze zachycených ruských raket a dronů či z ukrajinské protiletadlové munice.
V Kyjevě sídlí desítky velvyslanectví a konzulátů a kanceláře mnoha západních i nezápadních vládních a nevládních organizací. Je zvláštní, že bezpečnost stovek, ne-li tisíců občanů zemí NATO i jiných zemí v Kyjevě závisí výhradně na ukrajinské železné kopuli nad hlavním městem. Četní diplomaté a další vládní úředníci, kteří se trvale nebo dočasně nacházejí v Kyjevě, zastupují země s vyspělými leteckými a protiletadlovými silami. Přesto se tito vyslaní úředníci i další zahraniční daňoví poplatníci zatím nemohou ani na cestě do Kyjeva, ani uvnitř města spolehnout na to, že je ochrání armády jejich vlastních zemí. A to i přes výslovnou žádost ukrajinské vlády, aby tak učinily.
Nenechat Rusy zmařit západní investice na Ukrajině
V neposlední řadě začíná ukrajinská rekonstrukční, modernizační a europeizační kampaň. Zahrnuje stále více západních i nezápadních zahraničních investic a jejich přítomnost v celé zemi. Miliardy eur a dolarů z peněz daňových poplatníků budou vloženy do odminování, oprav a obnovy Ukrajiny. To zvýší národní zájem mnoha západních a některých nezápadních zemí na základní bezpečnosti Ukrajiny.
Bude-li pokračovat ruská teroristická kampaň proti Ukrajině s raketami dlouhého doletu a bezpilotními letouny, bude otázka zabezpečení mezinárodně financované civilní infrastruktury před útoky stále aktuálnější. Západní vlády a občané se budou ptát, co se stane s různými projekty, které financují. Budou mít trvalý efekt, nebo je dříve či později zničí ruské teroristické útoky?
Soukromé přímé investice se také stanou faktorem, který pomůže oživit ukrajinskou ekonomiku. Mnohými západními představiteli jsou i přes komplikované otázky pojištění považovány za hlavní faktor, který bude v budoucnu rozhodovat o obnově ukrajinské ekonomiky. Zejména v případě velkých kancelářských nebo továrních budov postavených nebo rekonstruovaných zahraničními společnostmi či s jejich pomocí vyvstane otázka jejich ochrany před ruskými nálety. Vlády různých zemí, v nichž sídlí společnosti investující na Ukrajině a jejich pojišťovny, se dostanou pod tlak, aby pomohly ukrajinské vládě tyto investice zabezpečit.
Vznikne konečně koalice ochotných?
Mnozí pozorovatelé považují zřízení Západem podporovaných bezletových zón i nad ukrajinským týlem za přímou cestu ke třetí světové válce. Lze však pochybovat, že by k takové eskalaci skutečně došlo, dokud by se západní jednotky přímo nezapojily do frontových bojů. Rusko ke svým vpádům do vzdušného prostoru ukrajinského týlu nepoužívá pilotované stíhací letouny. Ruské teroristické útoky na města a menší sídla v ukrajinském vnitrozemí jsou prováděny výhradně pomocí raket a dronů.
Pokud by západní stíhací letouny a protiletadlové rakety nebo střely zasáhly ruské létající objekty, nezabily by ruské vojáky. V této souvislosti si povšimněme, že v roce 2015 turecké letectvo sestřelilo nad Sýrií ruskou stíhačku a pilot zahynul. Rusko na tuto akci členského státu NATO reagovalo dočasnými hospodářskými sankcemi vůči Turecku. Putin brzy obnovil plné a poměrně přátelské vztahy s Erdoğanem – jako by se nic nestalo.
Je tudíž nutné vést nové mezinárodní diplomatické, vojenské expertní, národní parlamentní a veřejné mediální diskuse o staré žádosti Ukrajiny o bezletovou zónu. V těchto domácích a mnohostranných debatách je třeba zvážit náklady, zisky a rizika nákladů na realizaci té či oné permutace původní kyjevské myšlenky. Je třeba identifikovat ukrajinské objekty a území, které mají velký význam pro členy NATO nebo EU i další státy.
Úplné, racionální a neemotivní posouzení nové situace v roce 2023 by mělo objasnit, které klíčové národní zájmy západních a dalších zemí jsou v sázce a co bude zřízením bezletových zón získáno a ztraceno. Na tomto základě by měly jednat buď organizace jako OSN, NATO a EU, anebo koalice ochotných.
Andreas Umland je politolog a analytik původem z Německa, specialista na Rusko a Ukrajinu. Působí ve Stockholmském centru pro východoevropská studia (SCEEUS) při Švédském institutu mezinárodních vztahů (UI), zároveň žije v Kyjevě, kde přednáší na Národní univerzitě „Kyjevsko-mohyljanská akademie“.
