Rusové budou od pátku do neděle hlasovat v prezidentských volbách, které zajistí současnému prezidentovi země Vladimiru Putinovi dalších šest let v Kremlu, výsledek hlasování je totiž téměř jistý. Zvrátit ho nedokáže ani skutečnost, že ruská armáda se potýká se značnými ztrátami ve válce na Ukrajině, ani to, že Rusko se kvůli své invazi do sousední země propadlo do nevídané izolace od zbytku světa. Deník FORUM 24 přináší několik textů, které vám současnou situaci v Rusku možná pomůžou pochopit.

Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už 24 let. Díky postupnému zpřísňování režimu i nedávno přijatým zákonům, které zavedly dlouhé tresty odnětí svobody za kritiku ruského působení na Ukrajině i další prohřešky, se mu podařilo téměř úplně umlčet veškeré kritické hlasy v zemi.

O prezidentské křeslo se kromě Putina formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale pouze vytvořit zdání konkurence. Jde o komunistu a poslance Státní dumy Nikolaje Charitonova, místopředsedu Státní dumy Vladislava Davankova z mladé strany Noví lidé, která je kvůli své podpoře války na Ukrajině na sankčním seznamu Evropské unie, a Leonida Sluckého, předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany.

Další dva zájemci o kandidaturu, bývalý poslanec Boris Naděždin a novinářka Jekatěrina Duncovová, kteří vyzvali k ukončení války, nebyli k volbám připuštěni. Ani u nich se ale nepředpokládalo, že by mohli Putinovy vyhlídky na vítězství ohrozit. Právě Boris Naděždin poskytl deníku FORUM 24 krátce před otevřením volebních místností exkluzivní rozhovor.

Putin nemá žádnou budoucnost. Za dva nebo tři roky rezignuje

„Putinova politika nemá dlouhodobou budoucnost. Podpora jeho politiky a speciální vojenské operace je velká u lidí mezi 60 a 70 lety. Mladší Putina nevolí a chtějí speciální vojenskou operaci zastavit. Putin nemá žádnou budoucnost,“ říká Boris Naděždin, muž, který chtěl v Kremlu nahradit Vladimira Putina.

Ústřední volební komise ale v podpisech pod jeho kandidaturou údajně našla chyby. „Moje podpora stoupla na 10 až 15 procent. To je hlavní důvod, proč se voleb nemůžu zúčastnit,“ vysvětluje v exkluzivním rozhovoru pro deník FORUM 24 .

„Kreml nepochopil, proč se to děje, a bylo to pro ně velké překvapení,“ dodává s tím, že ani Vladimir Putin nechápe, co se děje. „Jeho chápání je z 19. století. Myslí si, že silná země je země, která má velkou armádu, která může zabírat území dalších zemí a řešit problémy cestou války,“ popisuje Naděždin. Už dříve deník FORUM 24 přinesl i jeho velký portrét.

Po celém Rusku stáli lidé v mrazu, aby připojili svůj podpis pod jeho kandidaturu. Měl fenomenální podporu, ale stále to nestačilo k tomu, aby se voleb mohl zúčastnit. Naděždin pracoval jako poradce vůdce opozice a v době prezidentství Borise Jelcina jako poradce místopředsedy tehdejší vlády Borise Němcova. Poté jako poradce bývalého premiéra Sergeje Kirijenka – současného šéfa vnitřní politiky Kremlu.

V roce 2020 se vyslovil proti kontroverzním ústavním změnám, které Putinovi umožnily zůstat u moci až do roku 2036. Ve své kampani zdůrazňoval, že je proti násilí, které se během války stává přijatelným a běžným. Jeho politická kariéra je dlouhá, ale v případných prezidentských volbách to bude jeho premiéra.

Asi těžko bychom nyní hledali jakoukoliv shodu v názorech Borise Naděždina a Vladimira Putina. I přesto ale mají něco společného. Současný vládce Kremlu jezdí na koni bez trička, chytá ryby, uspává tygry. Mimo to je velkým milovníkem bojových sportů. Vždyť v roce 2014 získal černý pás v karate. Právě karate je to, co oba muže spojuje. V mládí se tomuto sportu věnoval i Naděždin. A díky tomu si prý pamatuje na dvě desítky japonských slov. Kromě toho ale mluví plynule anglicky.

„Jedovatý trpaslík“ vzývající démony ruského imperialismu

Kromě portrétu Borise Naděždina deník FORUM 24 přináší i portrét současného vládce Kremlu. Za poslední dvě dekády vznikla celá řada článků a knih, jejichž autoři hledají odpověď na otázku, kdo je Vladimir Putin. Občas je ruský prezident představován jako záhadná bytost, jejíž pravou podstatu jen tušíme. Jenže líčení Putina jako tajemné sfingy, která dává Západu složité hádanky, je politologický kýč.

Dobře totiž víme, kdo je Vladimir Putin. Je to leningradský kariérista fascinovaný tradicí ruského imperialismu, jenž nenávidí Západ a jeho svobodu. V tomto kontextu je třeba „číst“ i jeho osobnost a činy, které lze popsat jako sled krvavých válek, šikany sousedních států a vraždění politických oponentů. Krátce řečeno: Putin je tyran, který se vydal na imperiální výboj.

První dáma ruské opozice chce porazit Putinův režim

Ruské opozici se v těchto volbách nepodařilo přijít s významnější strategií, řekl webu přidruženému ke stanici Rádio Svobodná Evropa politolog Ivan Preobraženskyj. Mezi hlavní iniciativy opozice patří výzva k voličům, aby na znak protestu dorazili k urnám v neděli v poledne. S myšlenkou původně přišel nedávno zesnulý Navalnyj. Sliboval si od toho vytvoření dlouhých front, které budou svého druhu protestním shromážděním. Vdova po Navalném Julija Navalná apeluje na Západ, aby volby neuznal.

Právě Navalná se podle mnohých nyní stává novou tváří ruské opozice. Deník FORUM 24 tak přináší i její portrét. Portrét ženy, která chce porazit šílený režim Vladimira Putina.

O akci s názvem Poledne proti Putinovi s deníkem FORUM 24 mluvil známý galerista, jenž v roce 1995 založil think tank Fond efektivní politiky, který o rok později pomohl zvolit Borise Jelcina podruhé prezidentem a v roce 2000 vyhrát volby jeho nástupci Vladimiru Putinovi.

Putin nechce být jako bin Ládin. Být diktátorem se ale nebojí

„Lidé do volebních místností přijdou v poledne, budou se tvořit fronty. Jde o legální demonstraci proti Putinovi. Je to šance, jak ukázat, že lidé jsou proti jeho režimu a válce na Ukrajině, ale bez nebezpečí. Nikdo nemůže přijít a říct, že jsou proti Putinovi. To je hlavní Putinův problém,“ popisuje pro deník FORUM 24 Marat Gelman.

Mluvil ale i o tom, jak se Putin dostal k moci. Příběh jako z filmu – z neznámého člena KGB se velice rychle stal předseda ruské vlády a později i prezident. „Když poslouchám, co Putin tehdy říkal, byl fantastický. Říkal, že jen blázen by chtěl být prezidentem více než jedno volební období, že je to velmi špatné pro zemi i pro člověka, že Rusko chce být součástí Evropy. Říkal to, co od něj lidé chtěli slyšet. Myslím si, že škola KGB byla možná i hereckou školou,“ vzpomíná.

Putin má problém. Bude vnímán jako diktátor, který ukradl volby

Ideologii současného Putinova režimu pro deník FORUM 24 zase rozklíčoval Abbas Galjamov, který mezi roky 2008 a 2010 působil v týmu, který Vladimiru Putinovi připravoval projevy. „Nedokážu si představit, že by pochopili, že všechny předchozí ideologie selhaly a jediné, na co se mohou spolehnout, je ruský etnický nacionalismus,“ popisuje.

To jediné, co Vladimira Putina ještě dokáže zachránit, je podle něj vítězství na Ukrajině. „Pokud bude válka pokračovat, nebude jiné východisko než revoluce,“ dodává z Izraele, kam emigroval.

Nyní má ale nejmocnější muž v Rusku podle Galjamova problém. „Lidé vidí, že se válka nepovedla a místo toho, aby Rusko vyhrálo, vyhrát nemůže a roste rozčarování. Ideologická konstrukce selhává,“ říká. Většina lidí podle něj navíc výsledkům voleb nebude věřit. „Jeho legitimita se oslabí. Nebude vnímán jako lidem zvolený vůdce, bude vnímán spíše jako diktátor, který ukradl volby,“ popisuje ruský politolog a politický poradce.

Putin je krysa, která má dost halucinogenních geopolitických drog

Co bude následovat po volbách, popsal pro deník FORUM 24 ruský politolog a člen Rady Fóra svobodného Ruska Alexandr Morozov, který žije v České republice. „V příštích šesti letech, do roku 2030, budeme mít co do činění s Ruskem, které bude udržovat tvrdý kurz konfliktu se Západem, provokovat sousední země a snažit se zničit Ukrajinu,“ říká.

„Bude také velmi tvrdě postupovat proti jakýmkoli projevům nesouhlasu s touto politikou. Myslím, že Kreml půjde cestou přijetí zcela nové ústavy, v níž bude zapsána státní ideologie,“ dodává s tím, že Putin zatím není v koutě.

„S jistotou však můžeme říci, že rozhodnutí jít do války byla jeho chyba. To si uvědomují i mnozí ruští představitelé. A mnoho běžných občanů v rozhovorech ochotně přiznává, že útok na Ukrajinu byl chyba. Pak ale vždy dodávají, že i když to byla chyba, zbývá jen bojovat až do vítězství,“ pokračuje.

Kdo ví, kde bude Rusko za tři roky. Je to horší a horší

Po začátku války na Ukrajině a mobilizaci oznámené v září před dvěma lety Rusové začali prchat ze země. Grigorij Sverdlin – ruský protiválečný aktivista, který přes jedenáct let vedl jednu z největších a nejznámějších charitativních organizací v Rusku – se rozhodl, že právě tohle je ta chvíle, kdy může něco udělat. Měl kontakty, zkušenosti a odhodlání. Pár dní po projevu o oznámení mobilizace založil organizaci, která pomáhá vyhnout se ničivé válce na Ukrajině.

Sám emigroval do Gruzie, ale zhruba 24 tisícům lidí dokázal on a jeho organizace Idite Lesom pomoct. Situace v Rusku se podle něj zhoršuje. „Nevím, možná v následujících letech uvidíme něco podobného jako bylo Rusko během Stalinova režimu. Je to stále horší a horší,“ dodává pro deník FORUM 24 s tím, že i režim generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu se mezi roky 1922 a 1952 měnil v čase. „Kdo ví, co uvidíme v Rusku za tři roky. Bude se to určitě zhoršovat.“

Obelhal manželky mobilizovaných vojáků. Ty nyní protestují

Proti mobilizaci se navíc ohrazují i manželky a blízcí odvedených mužů. Deník FORUM 24 s jednou z nich mluvil. Její muž je na frontě, ona žije v Belgorodu nedaleko ukrajinských hranic. Ženy se sdružují kolem kanálu Cesta domů na komunikační platformě Telegram a každou sobotu protestují za návrat svých blízkých z Ukrajiny.

V rozhovoru, který manželka ruského vojáka na Ukrajině Olga poskytla deníku FORUM 24, popisuje, proč je přesvědčená, že její rodinu prezident Vladimir Putin obelhal, ale i to, jak to chodí mezi ruskými vojáky na frontě.

„Nevedeme válku a do speciální vojenské operace by měli být zapojeni speciálně vycvičení vojáci,“ vysvětluje důvody, proč se cítí být obelhána obzvlášť v momentě, kdy rok 2024 měl být rozhodnutím ruského prezidenta Rokem rodiny.

„Rok rodiny je plivnutím do tváře všem rodinám mobilizovaných, bylo nízké něco takového vyhlásit, když víme, kolik rodin zůstalo bez mužů, kolik dětí nezná své otce a kolik našich příbuzných se už nikdy nevrátí,“ kritizuje Olga. Na telegramovém kanále spolu ženy koordinují psaní dopisů, schůzky s poslanci a vládními úředníky, sbírání podpisů a dopisů pro prezidentskou kancelář. To vše v cestě za společným cílem.

Putin je samotné zlo lidstva, zrůdnější než vrah

Proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina protestoval i Oleg Kašincev, bývalý major ruské policie, který 18 let sloužil v Rybinsku v Jaroslavské oblasti, z toho 14 let v kriminální službě.

19. prosince 2021 – jen zhruba tři měsíce před začátkem války na Ukrajině – osamocený bývalý policista stál ve své staré uniformě na Rudém náměstí, kousek od Leninova mauzolea, kde stojí turisté frontu, aby se podívali na ostatky zakladatele Sovětského svazu, nedaleko chrámu Vasila Blaženého, chrámu Ikony Matky Boží Kazaňské a Státního historického muzea. V ruce měl transparent s požadavkem svobody pro ruského opozičníka Alexeje Navalného. „Putin je vrah,“ stálo také na transparentu.

Později emigroval do Evropy a deníku FORUM 24 popsal celý svůj příběh. Dva roky po svém protestu považuje ruského prezidenta Vladimira Putina stále za vraha, ale i za teroristu, maniaka a zvíře. „Považuji ho za samotné zlo lidstva. Stačí například Hitlera označit jen za vraha? Stačí toto slovo k vyjádření mého postoje k takovým lidem? Ne, bytosti jim podobné jsou zrůdnější. Ani slovo vrah dostatečně nevystihuje zlo, které v sobě nesou,“ popisuje rodák z Gruzie.

Je odsouzen k smrti. Je to jen otázka času

O tom, jak Putinův režim nakonec skončí, vedou analytici po celém světě dlouhé debaty. Bývalý poslanec ruské Státní dumy Ilja Ponomarjov, který jako jediný v roce 2014 hlasoval proti anexi Krymu, má ale jasno. „Je pozdě a je v podstatě odsouzen k smrti. Je to jen otázka času. Nevíme, kdy se to stane, ale určitě se to stane,“ říká pro deník FORUM 24. Sám Ponomarjov už na konci Putinova režimu pracuje.

Ambiciózní Ponomarjovův plán – svrhnout režim Vladimira Putina – se navíc prý může uskutečnit velice brzo. Sám tvrdí, že prezidentské volby by byly vhodným načasováním. Ve své knize s názvem Musí Putin zemřít? popisuje, že státní převrat, následovaný pečlivě řízeným přechodem systému, je nejjistějším způsobem, jak v zemi zavést svobodné a spravedlivé volby. O těch březnových se podle něj dá mluvit jen jako o jakési volební proceduře.

„Mluví o tom jako o volbách, ale volby to nejsou. Nemůžete kandidovat, nemůžete vést kampaň a hlasy počítají tak, jak chtějí, takže je nemůžete vyhrát. Všechny tyto důvody zabraňují tomu, aby to byly skutečné volby,“ vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Pokud mu Západ ustoupí, bude ještě nebezpečnější

Konflikt na Ukrajině není první válka, kterou Vladimir Putin rozpoutal. Dlouholetý ministr zahraničních věcí Litvy a současný velvyslanec ve Švédsku v rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje řetězec chyb, kterých se Západ ve vztahu k Rusku dopustil.

„Dostali jsme mnoho lekcí, ze kterých jsme se nepoučili. Připomněl bych rok 2008, kdy Rusko okupovalo 20 procent území Gruzie. Reakce nebyla skoro žádná. Rusko si uvědomilo, že může okupovat a anektovat 20 procent suverénní země za velmi přijatelnou cenu. Nepřekvapivě přišel rok 2014 a stejná anexe Krymu. Reakce byla větší, ale stále nedostatečná. Potom Rusko spustilo invazi v roce 2022. Je to řetězec chyb a nepoučení se,“ říká jeden z nejvýznamnějších tamních politiků Linas Antanas Linkevičius, který od roku 2015 upozorňoval na ruskou hrozbu.

Komentuje ale i víkendové prezidentské volby. „Víme, že tyto takzvané volby nebudou volbami, navíc víme, že se budou konat i na okupovaných územích. Nemůžou to být legitimní volby a jejich výsledek tak rovněž nemůže být legitimní. Odpověď je logická,“ odpovídá na otázku, zda by Západ měl výsledek víkendového hlasování uznat jako legitimní. Zda k tomuto kroku přistoupí, ale neví.

Co by takový krok přinesl, popsal deník FORUM 24 v analýze na historických příkladech. Poté, co byl Nicolás Maduro ve Venezuele prohlášen za nelegitimního prezidenta, byly na jeho zemi uvaleny nové diplomatické a hospodářské sankce. Ty potom z části vedly k největšímu hospodářskému poklesu v moderních dějinách Latinské Ameriky a šestému největšímu poklesu, který byl kdy zaznamenán na celém světě. Stejně Západ postupoval i v případě Roberta Mugabeho v Zimbabwe nebo Bašára al-Asada v Sýrii.

Uznání Putina za nelegitimního prezidenta by mohlo – stejně jako v těchto případech – vést ke zpřísnění již zavedených sankcí. Zároveň by vedlo k ještě větší izolaci Ruska na mezinárodní scéně. Je otázka, zda se Západ smíří s tím, že válečný zločinec je jím samotným považován za legitimního prezidenta, nebo zda Vladimir Putin bude po letošním březnu stát po boku jemu podobných autoritářů.